Co dýchají stromy
Stromy jsou zelené elektrárny na výrobu kyslíku
Zatímco lidé a zvířata potřebují k životu kyslík a při výdechu produkují oxid uhličitý, stromy to mají naopak. Oxid uhličitý přijímají a za pomoci energie slunečního záření a vody jej přeměňují na glukózu a kyslík.
Archiv
Co nám dává strom
Jediný strom tak dokáže vyprodukovat denní dostatek kyslíku pro dva lidi. Zahřejí, když je třeba. Odjakživa se dřevo využívalo k topení, aby zahřálo v zimě naše domovy. Vytváří nová pracovní místa a dávají tak lidem možnost obživy.
Archiv
Co produkuje strom v noci
Dýchání a fotosyntéza rostlin
Kyslík vypouští do atmosféry a sacharidy si nechávají v buňkách jako zdroj energie nebo jako stavební materiál pro další části rostliny. Naopak v noci probíhá takzvané buněčné dýchání – proces se obrátí a rostliny kyslík spotřebovávají a vydechují oxid uhličitý. CO2 + H2O ⟷ O2 + sacharidy.
Archiv
Jak dycha strom
Listnaté stromy přijímají kyslík pro dýchání téměř výlučně povrchem listů. Mohlo by se tedy zdát, že se v zimě, když listy opadají, mohou udusit. Stromy ovšem upadají do jakéhosi zimního spánku. Přestanou růst a jejich nároky na kyslík se výrazně sníží.
Archiv
Co produkují stromy
Stromy produkují kyslík jako produkt fotosyntézy, ale také dýchají, to znamená, že část kyslíku zase spotřebovávají. V součtu platí, že rostliny, tedy i stromy, vyrábějí více kyslíku, než kolik sami spotřebují.
Kdo žije na stromě
Mezi kořeny bychom našli stonožky, mnohonožky, larvy roháčů, nosorožíků a zlatohlávků, v dutinách pak hnízda včel a sršňů, pod kůrou mravence, larvy tesaříků, lumků, krasců, komárů, i štírky.
Co dělá strom
Stromy poskytují stín a úkryt, dřevo pro stavbu, palivo pro vaření a topení, ovoce na jídlo a mají mnoho dalších využití. V některých částech světa lesy ubývají, protože stromy jsou káceny, aby se zvětšila plocha pro zemědělství.
Co produkuje nejvíce kyslíku
Hlavním zdrojem kyslíku v biosféře a atmosféře je fotosyntéza, při níž se mimo jiné rozkládá voda na kyslík a oxid uhličitý je přeměňován na jednoduchý cukr: 6CO2 + 6H2O + energie → C6H12O6 + 6O. Mezi fotosyntetizující (fotoautotrofní) organismy patří zelené rostliny, ale i fytoplankton v oceánech.
Jak dlouho roste strom
Jak dlouho roste
Smrk pichlavý většinou doroste na plantáži do požadované výšky 180 centimetrů za 10 až 11 let. Smrk ztepilý musí růst 9 až 10 let, aby dosáhl zmíněné výšky. Borovice černá potřebuje k 180 cm 7 až 8 let. Borovice lesní roste rychle, k dosažení této výšky jí stačí pouhých 6 až 7 let.
Proč má strom listy
Na výhoncích jsou obvykle listy, které zachycují světelnou energii a fotosyntézou ji přeměňují na cukry, které jsou potravou pro růst a vývoj stromu. Stromy se obvykle rozmnožují pomocí semen. Mohou na nich být přítomny květy a plody, ale některé stromy, například jehličnany, mají místo toho pylové a semenné šištice.
Jak vzniká strom
Stromy nejsou taxonomickou skupinou, ale zahrnují různé druhy rostlin, které si nezávisle vyvinuly kmen a větve jako způsob, jak se tyčit nad jinými rostlinami a soutěžit o sluneční světlo. Stromy bývají dlouhověké, některé dosahují stáří několika tisíc let. Stromy na Zemi existují již 370 milionů let.
Jak roste strom
Růst stromu
Strom roste do délky běžným prodlužovacím růstem. Jeho zvláštností je růst do šířky. Při něm dochází k sekundárnímu tloustnutí. Při sekundárním tloustnutí se uplatňují dva druhy pletiv, sekundárních meristémů – kambium a felogén.
Kde je nejstarší strom
Metuzalém (Kalifornie, USA) – borovice dlouhověká (Pinus longaeva), 4 854 let. Tento strom je zapsán v Guinessově knize rekordů jako nejstarší strom světa.
Co zije ve stromech
Mezi kořeny bychom našli stonožky, mnohonožky, larvy roháčů, nosorožíků a zlatohlávků, v dutinách pak hnízda včel a sršňů, pod kůrou mravence, larvy tesaříků, lumků, krasců, komárů, i štírky. Na listech dubů se často objevují kulaté duběnky.
Co jsou plíce světa
Amazonský deštný prales se rozprostírá na asi 5,5 milionu kilometrů čtverečních. Je to největší deštný prales, tvoří více než polovinu všech po celém světě. Díky fotosyntéze probíhající v listech stromů se mu přezdívá "plíce planety".
Které stromy rostou nejrychleji
U nás patří mezi již ověřené rychle rostoucí dřeviny topoly, vrby, jasany, olše a líska, ověřuje se pajasan, pavlovnie a jilmy a jako perspektivní se ukazují růže (zejména trnité), lípy a jeřáby. Vyloženě nežádoucí jsou u nás baobaby.
Jak vznikl první strom
V období siluru před zhruba 440 miliony let ale přišel zlom. Na souš vykoukly první mnohobuněčné rostliny a začaly se intenzivně rozvíjet. Paleontologové se dodnes přou, jaká skupina raných rostlin vytvořila stromy jako první.
Jak se jmenuje nejstarší strom v ČR
Za pravděpodobně nejstarší strom ČR je považován Vilémovický tis. Jeho stáří botanici odhadují na 1500 až 2000 let. Roste ve Vilémovicích u Ledče nad Sázavou, jeho obvod je 345 cm. Často bývá titulován i jako nejstarší tis střední Evropy.
Jak ozivit uschlý strom
Nikdy ne ve vedru ledovou vodou! Lepší je počkat až na večer, kdy jsou teploty o něco nižší. Pokud máte automatickou závlahu, nastavte ji na noční či brzce ranní hodiny. Pokud ji nemáte, můžete zalít také brzo ráno, ideálně odstátou vodou.
Proč se slaví Den stromů
A právě noviny využil k tomu, aby vyzval své spoluobčany k následování jeho příkladu – k pěstování stromů. Vysvětlil jim, že stromy zastavují větrnou erozi půdy a poskytují stín před pálícím sluncem. Do Čech myšlenku přinesl "Svaz spolků okrašlovacích" a poprvé se zde Den stromů masově slavil počátkem dubna roku 1906.
Jaký je největší strom v ČR
Je to douglaska tisolistá. Strom, který pochází původně ze Severní Ameriky, odborně za dohledu Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů přeměřil stromolezec. Od špičky po patu je douglaska vysoká 64 metrů a 10 centimetrů. Najít nejvyšší strom v České republice není úplně jednoduché.
Kde je největší strom na světě
Nejvyšší strom na světě je Hyperion – výška 115,6 m / Kalifornie. Sekvoje obecně patří k nejvyšším stromům světa. Tato nejvyšší sekvoje vždyzelená (Sequoia sempervirens ) se nachází v Redwoodském národní parku v severní Kalifornii.
Co nejvíce produkuje kyslík
Hlavním zdrojem kyslíku v biosféře a atmosféře je fotosyntéza, při níž se mimo jiné rozkládá voda na kyslík a oxid uhličitý je přeměňován na jednoduchý cukr: 6CO2 + 6H2O + energie → C6H12O6 + 6O. Mezi fotosyntetizující (fotoautotrofní) organismy patří zelené rostliny, ale i fytoplankton v oceánech.
Proč se kácejí deštné pralesy
Kácení pralesů má mnoho příčin. Jednou z hlavních je extenzivní zemědělství a snaha získat nové plochy pro pěstování plodin a pastvu dobytka. Dalším důvodem je kácení lesa za účelem těžby dřeva. V některých oblastech jsou těženy jen vzácné druhy dřev, jinde však dochází k holosečím (clearcutting).
Jaký strom k jezírku
Zajímavé tvary v zahradě vykouzlí vrby středně vysoké, keřovité. Dekorativně působí například vrba Smithova nebo vrba nachová. Pokud hledáte něco opravdu výrazného, poptejte se v zahradnictvích po vrbě japonské, jejíž lísky se podle kultivaru zbarvují do různých barev, od bílé po červenou.
