Na jakou výši míry inflace cíluje ČNB
V rámci transparence měnové politiky ČNB vůči odborné i široké veřejnosti je tato analýza zpracovávána v roční frekvenci jako součást Zprávy o měnové politice. Aktuálně vyhodnocujeme odchylky inflace od 2% cíle v uplynulých dvou letech, tedy za období 2021–2022.
Co dělá ČNB s inflaci
Česká národní banka dohlíží na to, aby inflace byla nízká, stabilní, a tím i předvídatelná. Svého inflačního cíle ve výši 2 % ČNB dosahuje pomocí nastavení úrokových sazeb a dalších měnověpolitických nástrojů. Bankovní rada přitom rozhoduje na základě makroekonomické prognózy a vyhodnocení jejích rizik a nejistot.
Jak funguje ČNB
Bankovní rada určuje měnovou a makroobezřetnostní politiku a nástroje pro jejich uskutečňování. Rozhoduje o zásadních opatřeních měnové a makroobezřetnostní politiky a v oblasti dohledu nad finančním trhem.
Jaký je inflační cíl centrální banky
Cíl ve výši 2 %
Inflační cíl ČNB má od roku 2010 (pdf, 136 kB) podobu meziročního přírůstku indexu spotřebitelských cen ve výši 2 %. Cíl na této úrovni odpovídá praxi centrálních bank vyspělých ekonomik.
Jaká bude inflace v roce 2023
Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v květnu 2023 cenová hladina meziročně o 11,1 %. Inflace tak dále výrazně zpomalila, nadále se však nacházela vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly rovněž o 11,1 %.
Kdy klesne inflace 2023
V každém dalším měsíci bude inflace o více než jeden procentní bod nižší než v měsíci předchozím. Na jednociferné hodnoty se meziroční růst spotřebitelských cen sníží přibližně v polovině letošního roku. Na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí příštího roku, inflace klesne k 2% cíli ČNB.
Kdo může za inflaci v ČR
Kdo za to může Z pohledu makroekonoma je jasné, že za ni mohou oba. Jak fiskální, tak měnová politika totiž inflaci ovlivňují. Deficit státního rozpočtu za první čtyři měsíce roku ve výši 200 mld.
Kdo řídí inflaci v ČR
V ČR inflaci měří ČSÚ, na jehož internetových stránkách lze nalézt podrobnosti o měření inflace v ČR. Součástí cílování inflace je také její predikce, kterou ČNB publikuje ve Zprávách o měnové politice. ČNB také zjišťuje inflační očekávání domácností, nefinančních korporací a firem a finančních trhů.
Kdo je majitelem České národní banky
Zákonem je výslovně řečeno, že její základní kapitál ve výši 5 miliard marek náleží Spolku. Centrální banka je ve vlastnictví státu v Belgii, Švýcarsku, Francii, Japonsku, Austrálii, státním orgánem je podle ústavy ve Švédsku, Finsku a Norsku.
Kdo určuje inflaci
V ČR inflaci měří ČSÚ, na jehož internetových stránkách lze nalézt podrobnosti o měření inflace v ČR. Součástí cílování inflace je také její predikce, kterou ČNB publikuje ve Zprávách o měnové politice. ČNB také zjišťuje inflační očekávání domácností, nefinančních korporací a firem a finančních trhů.
Kdo stojí v čele centrální banky
Aleš Michl (guvernér) – od 1. 12. 2018, jmenován Milošem Zemanem.
Jaká bude inflace v roce 2024
V průběhu celého roku 2024 by se již meziroční růst spotřebitelských cen mohl pohybovat v horní polovině tolerančního pásma inflačního cíle České národní banky. Průměrná míra inflace by tak letos mohla dosáhnout 10,9 % a v roce 2024 klesnout na 2,4 %.
Kde je nejnižší inflace
Naopak nejnižší inflaci vykázalo Lucembursko (5,8 procenta), Španělsko (5,9 procenta) a Kypr s Maltou (6,8 procenta). V porovnání s prosincem klesla meziroční inflace v 18 členských zemích a vzrostla v devíti.
Co se počítá do inflace
Inflace se počítá na základě indexu spotřebitelských cen nebo také indexu cen výrobců či deflátoru HDP. Podle indexu spotřebitelských cen je to nejjednodušší, jelikož se měsíčně porovnávají ceny daného tržního koše výrobků a služeb (obsahuje asi 700 různých statků, které reprezentují domácnost a její náklady).
Kdo zpusobil inflaci
Post-keynesovská politická ekonomie (Minsky Lavoie, Davidson) shrnují sedm příčin inflace:(1) zisk nebo monopolní tvorba cen (marže); (2) Zvyšování mezd nad produktivitu práce; (3) Snížení výnosů z rozsahu; (4) Externí faktory (inflace/deflace na globálním trhů); (5) Šoky dodávek; (6) zvýšení/snížení daní (směrem k …
Jak může Vláďa ovlivnit inflaci
Když vláda zavede cenové stropy na energie, pomůže to snížit inflaci a zamezit eskalaci dalších nákladových tlaků. Ale současně to zhorší fiskální pozici.
Co roztáčí inflaci
Nízká až mírná inflace může být vedle růstu peněžní zásoby vysvětlována i kolísáním reálné poptávky po zboží nebo výkyvy v nabídce a dodávkách zboží.
Jak je financována ČNB
ČNB není součástí veřejných rozpočtů České republiky, je od nich podle zákona naopak striktně oddělena a podle zákona hradí náklady na svoji činnost ze svých vlastních výnosů. ČNB tedy není placena z daní a její náklady tudíž nejsou náklady daňových poplatníků.
Kdo kontroluje banky
ČNB tedy provádí dohled nad bankovním sektorem, družstevními záložnami, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijními společnostmi, fondy penzijních společností, směnárnami a dohled nad institucemi v oblasti platebního styku.
Jak ČNB řeší inflaci
Česká národní banka dohlíží na to, aby inflace byla nízká, stabilní, a tím i předvídatelná. Svého inflačního cíle ve výši 2 % ČNB dosahuje pomocí nastavení úrokových sazeb a dalších měnověpolitických nástrojů. Bankovní rada přitom rozhoduje na základě makroekonomické prognózy a vyhodnocení jejích rizik a nejistot.
Kdo vede Ceskou narodni banku
Aleš Michl (guvernér) – od 1. 12. 2018, jmenován Milošem Zemanem.
Jaký bude kurz eura v roce 2023
Samotná ČNB totiž ve své zatím poslední listopadové prognóze předpokládala, že v roce 2023 česká měna zamíří někam k úrovni 24,80 za euro.
Jaká je inflace v roce 2023
Podle dnes zveřejněných údajů vzrostla v květnu 2023 cenová hladina meziročně o 11,1 %. Inflace tak dále výrazně zpomalila, nadále se však nacházela vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma cíle ČNB. Po očištění o primární dopady změn nepřímých daní spotřebitelské ceny v květnu meziročně vzrostly rovněž o 11,1 %.
Co zvyšuje inflaci
Nízká až mírná inflace může být vedle růstu peněžní zásoby vysvětlována i kolísáním reálné poptávky po zboží nebo výkyvy v nabídce a dodávkách zboží. Nicméně panuje konsenzus, že dlouhé období významné inflace je způsobeno rychlejším růstem peněžní zásoby než celkového produktu.
Koho nejvíce postihuje inflace
Inflace se nejvíce dotýká osob a domácností s nižšími příjmy. Jejich výdaje se většinou skládají z nezbytných položek jako potraviny, energie či nájemné. Ceny mouky přitom stouply meziročně o více než polovinu, regulované nájemné o čtvrtinu, zemní plyn a nafta téměř o pětinu.
