Jak se tvoří právní normy
Aby právní norma byla platná, musí mít určitou státem stanovenou nebo uznanou formu. Tyto formy jsou tzv. prameny práva, jako je např. Ústava, zákon, nařízení vlády aj.
Archiv
Jak Delime právní normy
S ohledem na jejich závaznost se právní normy rozdělují na kogentní a dispozitivní právní normu. Dalším dělícím prvkem je rozdělení podle použité legislativní techniky. Právní normy se tak rozdělují např. na taxativní a demonstrativní.
Archiv
Kdy nastava ucinnost právní normy
Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu. Účinnosti právní předpis nabývá dnem, kdy počíná zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy, tedy takzvaně „vstupuje v život“. Dnem účinnosti je možná aplikace právního předpisu, normy v něm stanovené jsou od této doby právně vynutitelné.
Co obsahuje hypotéza právní normy
V hypotéze je zejména vymezena působnost právní normy. Obsahuje vymezení jejích adresátů a vymezení další působnosti: časové, místní i věcné. V hypotéze jsou také obsaženy právní skutečnosti, se kterými je spojen právní následek, tedy vznik, změna nebo zánik právního vztahu.
Kdo vydává právní normy
Platnost právních předpisů
Ústavní zákony, zákony a další právní předpisy (nařízení vlády, vyhlášky ministerstev aj.) se vyhlašují ve Sbírce zákonů, kterou vydává Ministerstvo vnitra. Právní předpisy nabývají platnosti a stávají se součástí právního řádu dnem jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Jak zjistit platnost zákona
Právní předpisy nabývají platnosti (a stávají se tedy součástí právního řádu) dnem jejich vyhlášení (publikace) ve Sbírce zákonů. Dnem vyhlášení právního předpisu je den rozeslání příslušné částky Sbírky zákonů, uvedený v jejím záhlaví. Ve Sbírce je u každého vyhlášeného předpisu uveden také den jeho účinnosti.
Kdo vytváří právní normy
Obecně je subjekt tím, kdo s právní normou nakládá, kdo ji vytváří, kdo ji aplikuje atp. Subjekt je tím, kdo svou vůlí vytváří a posléze uskutečňuje pravidla, kterými se lidé mají ve společnosti řídit. Vzhledem k tomuto vymezení subjektu lze rozlišit dva druhy subjektu: normotvůrce a adresát.
Co je to platnost
Platnost znamená, že zákon (nebo jiný právní předpis) je již definitivně schválen Poslaneckou sněmovnou, Senátem i prezidentem republiky. Platnost začíná zveřejněním ve Sbírce zákonů. Od této chvíle tedy předpis začíná „existovat“ a stává se součástí právního řádu.
Co je to platnost zákona
platnost právního předpisu znamená, že se daný právní předpis stává součástí právního řádu České republiky, k tomu, aby se právní předpis stal platným, je nezbytné jej zákonem stanoveným způsobem vyhlásit (např.
Jaká je struktura právní normy
Struktura právních norem. Právní norma zpravidla bývá pojímána jako soustava tří navazujících složek (částí): hypotézy, dispozice a sankce.
Jaký je rozdíl mezi právní normou a právním předpisem
Právní předpis znamená výsledek samotného legislativního procesu, který probíhá v rámci zákonodárné moci. Výsledkem je pak např. ústavní zákon, zákon, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev. Právní norma je pouhým jednotlivým ustanovením z obsahu právního předpisu.
Jaké jsou atributy právní normy
Právní předpisy se zpravidla skládají z více právních norem. Právní norma má svoji strukturu a její tvorba se řídí pravidly – měla by být obecná (stanovuje podmínky abstraktně, nikoliv pro konkrétní subjekty či situace), vynutitelná veřejnou mocí a mít stanovené atributy jako je platnost, účinnost a působnost.
Jaký je rozdíl mezi platnosti a účinnosti zákona
Dnem své platnosti se stává právní předpis součástí právního řádu. Platnost je podmínkou účinnosti (princip zákazu zpětné působnosti zákonů – zákaz retroaktivity). Účinnosti právní předpis nabývá dnem, kdy počíná zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy, tedy takzvaně „vstupuje v život“.
Co je platnost právního předpisu
platnost právního předpisu znamená, že se daný právní předpis stává součástí právního řádu České republiky, k tomu, aby se právní předpis stal platným, je nezbytné jej zákonem stanoveným způsobem vyhlásit (např.
Kdy nastává platnost smlouvy
Platnost smlouvy
Smlouva je platná, pokud obsahuje všechny povinné náležitosti a po podpisu poslední smluvní stranou (provozovatelem). U podpisu Smlouvy musí být uvedeno datum podpisu, v opačném případě by mohla být uplatňována neplatnost smlouvy.
Jaký je rozdíl mezi platnosti a účinnosti smlouvy
Na rozdíl od platnosti smlouvy, která souvisí s náležitostmi právního jednání (pr. jednání je vadné, imperfektní), účinnost vypovídá o tom, zda dané právní jednání vyvolalo nebo je schopno vyvolat právní následky (účinky), tj. vznik, změnu nebo zánik práv a povinností.
Jakou pravomoc musí mít orgán který vydává právní normu
Orgán, který jej vydává, musí: k tomu mít předem danou pravomoc, zachovat předem stanovený postup (například zákonodárný proces) a. právní předpis náležitě publikovat (promulgace).
Co je platnost smlouvy
Platnost smlouvy
Smlouva je platná, pokud obsahuje všechny povinné náležitosti a po podpisu poslední smluvní stranou (provozovatelem). U podpisu Smlouvy musí být uvedeno datum podpisu, v opačném případě by mohla být uplatňována neplatnost smlouvy.
Jaké smlouvy se musí zveřejňovat
V registru smluv se povinně uveřejňují soukromoprávní smlouvy a smlouvy o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci. V registru smluv se neuveřejňují osobní údaje, k jejichž zpracování v podobě uveřejnění neexistuje právní titul. V registru smluv se nemusí uveřejnit informace, která je obchodím tajemstvím.
Kdy je smlouva neplatná
Absolutně neplatné je právní jednání: které se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 občanského zákoníku); které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 občanského zákoníku); které od počátku zavazuje k nemožnému plnění (§ 588 občanského zákoníku);
Co musí mít smlouva
Identifikace smluvních stran. Každá správně sestavená smlouva o dílo by v první řadě měla obsahovat údaje o jednotlivých smluvních stranách.Definice používaných pojmůPředmět smlouvy.Termín plněníCena.Místo plněníPovinnosti zhotovitele.Povinnosti objednatele.
Kdo má povinnost zveřejňovat smlouvy
Uveřejňování smluv v registru smluv. Povinné subjekty musí v registru smluv uveřejňovat smlouvy s hodnotou vyšší než 50.000 Kč bez DPH. Kdokoliv si může tyto smlouvy prohlížet na internetových stránkách registru smluv.
Které obce zveřejňují v registru smluv
340/2015 Sb., o registru smluv mají subjekty, které nakládají s veřejnými prostředky, povinnost aktivně zveřejňovat uzavřené smlouvy. Smlouvy, které uzavřel stát a jeho úřady, kraje, obce s rozšířenou působností, státní podniky, státem, krajem a obcemi vlastněné firmy, veřejné vysoké školy nebo např.
Kdy nastává absolutní neplatnost
Absolutně neplatné je právní jednání: které se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 občanského zákoníku); které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 občanského zákoníku); které od počátku zavazuje k nemožnému plnění (§ 588 občanského zákoníku);
Kdy musí mít právní úkon písemnou formu
Písemnou formu zákon vyžaduje pro právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci (typicky kupní smlouva na dům nebo zřízení služebnosti ve prospěch pozemku). Další případy, kdy zákon předepisuje písemnou formu: S určitými výjimkami závěť Listina o vydědění
