Co je to shoda
1. Syntaktická operace spočívající ve sjednocení hodnot některých morfologických kategorií (rysů) mezi výrazy, které jsou součástí určité syntaktické konstrukce.
Archiv
Kdy se učí shoda přísudku s podmětem
Shoda přísudku s podmětem je pravopisné učivo, se kterým začínají žáci ve 4. ročníku na základní škole.
Jaké i se píše v přísudku
PRAVIDLA – Shoda přísudku s podmětem
| Podmět | Koncovka | Příklad |
|---|---|---|
| Mužský životný v mn. č. | Měkká koncovka i | Muži pracovali. |
| Mužský neživotný v mn. č. | Tvrdá koncovka y | Stroje pracovaly. |
| Ženský v mn. č. | Tvrdá koncovka y | Ženy pracovaly. |
| Střední v mn. č. | Pozor! v koncovce není i/y, ale a | Zvířata pracovala. |
ArchivPodobné
Co to je podmět a přísudek
Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.
Jak poznat shodu podmětu s přísudkem
Shoda přísudku s podmětem nezahrnuje pouze shodu slovesných tvarů v přísudku. Tvarově se musí shodovat nejen příčestí činná: Dívky povykoval‑y před školou, příčestí trpná: Domy byly stavěn‑y, věže vztyčen‑y, byly podán‑y nadlidské výkony a tvary přídavných jmen v přísudku: Mladíci byli nevychovan‑í.
Jaké jsou druhy přísudku
Druhy přísudku:slovesný: obsahuje sloveso v určitém tvaru, dělí se na:jmenný se sponou (slovesně-jmenný): tvoří ho sponové sloveso (být, bývat, stát se, stávat se) + přídavné nebo podstatné jméno.jmenný: tvoří ho pouze podstatné nebo přídavné jméno, sponové sloveso chybí.citoslovečný: tvoří ho citoslovce.
V čem se přísudek shoduje s podmětem
Podmět spolu s přísudkem tvoří základní skladební dvojici. Vztah mezi podmětem a přísudkem se nazývá predikace. Podmět se s přísudkem shoduje v osobě a čísle, ve třetí osobě i v rodě: Nikdo nepřišel. Nepřišli jsme („my“).
Jak se určuje shoda podmětu s přísudkem
Shoda přísudku s podmětem nezahrnuje pouze shodu slovesných tvarů v přísudku. Tvarově se musí shodovat nejen příčestí činná: Dívky povykoval‑y před školou, příčestí trpná: Domy byly stavěn‑y, věže vztyčen‑y, byly podán‑y nadlidské výkony a tvary přídavných jmen v přísudku: Mladíci byli nevychovan‑í.
Jak se ptáme na shodu podmětu s přísudkem
Ptáme se ukazovacím zájmenem TA. Ta města ležela. LY, když jde o podmět dítě, oko nebo ucho. Ptáme se jako na podstatná jména ženského rodu: ty děti, ty oči, ty uši.
Co to je přísudek
Pro přísudek platí: Vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Může být vyjádřen: slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem.
Jak se pozná přísudek
Tvar přísudku je určen právě podmětem (závisí na něm), shoduje se s ním v osobě a čísle, někdy také ve jmenném rodu a životnosti. Přísudek vlastně přebírá od podmětu jeho osobu, číslo, případně i rod a životnost. To znamená, že podmět ovlivňuje přesnou podobu přísudku, nikoli obráceně.
Jak zjistit přísudek
PřísudekVyjadřuje činnost nebo stav podmětu.Může být vyjádřen: slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem.Ptáme se na něj: Co dělá podmět (Na stromě rostou jablka. Co dělají jablka Rostou.)
Co vše může být podmět
Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta.
Jak se pozná podmět
Jak ho najdeme (poznáme)
Pomoci si můžeme také slovesem v přísudku. Ve větě se sežranou babičkou bychom se tedy měli ptát otázkou: Kdo, co byl sežrán (vlkem). A odpovíme si podmětem věty, což je babička. Maminka vařila oběd.
Jak vypadá přísudek
Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený. Zpravidla je to sloveso v určitém tvaru nebo pomocné (sponové) sloveso se jmenným nebo příslovečným tvarem.
Čím je vyjádřen přísudek
Přísudek je vyjádřen určitým tvarem (tedy ne infinitivem) slovesa plnovýznamového (sloveso, které samo o sobě nese význam a není potřeba jej dále doplňovat; můžeme si pod slovesem představit konkrétní děj nebo činnost).
Jak se určuje druh přísudku
| slovní druh jako přísudek | příklad |
|---|---|
| sloveso a podstatné jméno | Maminka je prodavačka. V dospělosti budu pilotem. |
| sloveso a přídavné jméno | Na práci nejsem zvyklá. Keře budou vysázené. |
| citoslovce | Žába hop do vody. |
| podstatné jméno | Mladost radost. Sliby – chyby. |
Co rozvíjí podmět
Podmět je často rozvíjen přívlastkem, který se rozlišuje na shodný (shoduje se s podmětem v pádě, čísle a rodě) a neshodný. Podmět a předmět lze v mnohých větách zaměnit změnou slovesného rodu: Zahradník očesal jabloně. – Jabloně byly zahradníkem očesány. Předmět ani příslovečné určení nikdy nerozvíjí podmět.
Jaké jsou druhy podmětu
Vyjádřený podmět je podmět, který je ve větě slovně vyjádřen. Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho. Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen.
Jak se dělí přísudek
Ve větě ho hledáme jako první (i dříve než podmět), vyjadřuje, co dělá podmět; nejčastěji je vyjádřen slovesným tvarem (jednoduchým nebo složeným). Přísudek můžeme rozdělit také na: holý (Petr studuje.), rozvitý (Petr dobře studuje.) a několikanásobný (Petr studuje a cestuje.)
Jak se ptát na přísudek
Pro přísudek platí: Vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Může být vyjádřen: slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět (Na stromě rostou jablka.
Co rozvíjí přísudek
Předmět je další z větných členů, který je potřeba znát. Jedná se o rozvíjející větný člen (rozvíjí jeden ze základních větných členů, tedy podmět nebo přísudek).
Jak najít přísudek
Ve větě lze zpravidla rozeznávat část podmětovou (původce, nositel činnosti) a přísudkovou( vyjadřuje činnost), jsou to dva základní větné členy tvořící základní skladební dvojici. Vztah přisuzování se vyjadřuje zpravidla shodou – přísudek se shoduje s podmětem v osobě, čísle popřípadě v rodě.
Jak se pozna podmět
Jak ho najdeme (poznáme)
Pomoci si můžeme také slovesem v přísudku. Ve větě se sežranou babičkou bychom se tedy měli ptát otázkou: Kdo, co byl sežrán (vlkem). A odpovíme si podmětem věty, což je babička. Maminka vařila oběd.
V jakém pádě je podmět
Pro podmět platí: Je vždy v 1. pádě. Může být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem.
