Kdy nelze uzavřít smír
Smír je tak vyloučen zejména v těch případech, kdy takovou dohodu hmotné právo účastníkům uzavřít neumožňuje. Uzavřít smír je dále vyloučeno v těch řízeních, které lze zahájit i bez návrhu, jakož i v řízeních, v nichž soud rozhoduje o osobním stavu (např.
Co je smírčí soud
Smírčí řízení je specifické předběžné řízení před soudem, jehož účelem je pouze uzavření smíru a kde na návrh jedné ze sporných stran soud provede pokus o smír. Součinnost nebo přítomnost účastníků ale nemůže žádným způsobem vynucovat. Průběh smírčího řízení má tři etapy: návrh, aby soud provedl pokus o smír.
Kdy je možné uzavřít smír
smír sice účastníci uzavřou mezi sebou, ale vždy musí být soudem vydáno usnesení o schválení smíru. Soudní smír je možné uzavřít přímo při jednání soudu do protokolu nebo předložením písemného návrhu účastníky sporu, avšak se smírem musí souhlasit obě strany sporu, což stvrzují svými vlastnoručními podpisy.
Jak probíhá rozhodčí řízení
Rozhodčí řízení se koná na místě, které bude v rozhodčí smlouvě dohodnuto, případně které si rozhodci zvolí. Strany se dále mohou dohodnout na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení, jinak mohou být otázky řízení rozhodnuty předsedajícím rozhodcem, pokud k tomu byl zmocněn stranami nebo všemi rozhodci.
Jak uzavřít soudní smír
Soudní smír je možné uzavřít přímo při jednání soudu do protokolu nebo předložením písemného návrhu účastníky sporu, avšak se smírem musí souhlasit obě strany sporu, což stvrzují svými vlastnoručními podpisy. Soudní smír upravuje ust. § 99 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.
Co to je rozhodčí řízení
Rozhodčí řízení (někdy též arbitráž) je mimosoudní způsob řešení sporů nezávislými a nestrannými rozhodci, který bývá využíván jako alternativa civilního procesu při řešení majetkových sporů.
Co dělá rozhodčí
Rozhodčí (též sudí) je osoba, která dbá na dodržování určených sportovních pravidel. Nejčastěji se s ním setkáme při sportovním utkání nebo při sportovních závodech. Měl by být viditelně rozlišen od hráčů či závodníků.
Kdo platí náklady rozhodčího řízení
(1) Poplatek za rozhodčí řízení se zvyšuje účastní-li se řízení více než 2 strany, a to o 30 % za každého dalšího účastníka (strany, vedlejšího účastníka apod.). (2) Žalující strana hradí zvýšený poplatek připadající na druhou a každou další žalovanou stranu. Postupuje se přitom přiměřeně dle § 2 těchto Pravidel.
