Co to je exprese genů
Genová exprese neboli exprese genu je proces, při kterém je genetická informace – obsažená v konkrétním genu – využita k syntéze funkčního produktu tohoto genu, kterým může být buď mediátorová RNA (a následně protein, viz proteosyntéza), nebo nekódující RNA (například transferová RNA).
Co to je genotyp
Pojem genotyp znamená buď informaci o genetické konstituci buňky, nebo organismu a/nebo jedince. Genotyp konkrétního jedince pak představuje jeho veškerou genetickou charakteristiku. Genotypy jedinců téhož druhu se z hlediska genomických sekvencí v genových i mimogenových oblastech liší.
Jak fungují geny
Geny říkají buňce, jak fungovat a jaké vlastnosti vyjádřit, konkrétněji, genové regulátory některé geny zapínají a jiné vypínají v různých buňkách, aby kontrolovaly funkci těchto buněk. Dlouhé molekuly DNA obsahující vaše geny jsou uspořádány do útvarů, kterým se říká chromozomy.
ArchivPodobné
Jak se dělí geny
Dále se geny dělí podle jejich funkce: a) Strukturní Kódují strukturu bílkoviny. b) Regulační Podle nich vytvořené bílkoviny regulují expresi strukturních genů, ovlivňují diferenciaci buněk. c) RNA geny Dle nich se syntetizuje tRNA a rRNA.
ArchivPodobné
Co je to mutace
Mutace je definována jako kvalitativní nebo kvantitativní změna v genetické informaci obsažené v DNA. Je považována za nevratnou (ireverzibilní) změnu a může být indukována fyzikálními, chemickými či jinými faktory. Mutace mohou vznikat na úrovni genů nebo chromozómů.
Co je to Expres
Exprese (z lat. ex-premó, ex-pressus, výrazný, vyražený) znamená výraz, vyjádření: Exprese genu v molekulární biologii. Exprese emocí (citový výlev, emoční výlev), viz emoce.
Jaký je rozdíl mezi genotypem a Fenotypem
GENOTYP je soubor všech alel (forem genů) organizmu. FENOTYP je soubor všech pozorovatelných vlastností (znaků) organizmu. HOMOZYGOT je organizmus, jehož obě alely zkoumaného genu jsou stejné. Může být dominantní (dvě dominantní alely) nebo recesivní (dvě recesivní alely).
Co DEDI syn po matce
Každé dítě je totiž z genetického pohledu obrazem svých rodičů. A to obou stejně. Polovinu genů dědí potomek od matky a polovinu od otce, takže za vlastnosti, chování, temperament, inteligenci dítěte jsou po genetické stránce oba rodiče odpovědni naprosto stejně.
Co nese geny
Genom je veškerá genetická informace uložená v DNA (u některých virů v RNA) v buňkách konkrétního organismu. Zahrnuje všechny geny a nekódující sekvence. Genom člověka obsahuje přibližně 25 000 genů.
Čím jsou tvořeny geny
Každý gen je tvořen dvěma alelami (jedna od otce, jedna od matky) a jejich konkrétní kombinace se nazývá genotyp. z nás přibližně 10 milionů. Genetické polymorfismy jsou nejen příčinou rozdílností lidí, ale také mohou být spojené s rozvojem geneticky podmíněných chorob.
Čím je tvořen gen
Gen je tvořen stovkami až miliony nukleotidů a celá genetická informace buňky se nazývá genom. Například lidský genom má přes 3 miliardy nukleotidů a 20 000–25 000 genů. Mnoho genů je pro všechny lidi stejných. Jen asi 1 % (200 genů) je různě odlišných.
Jak vznikají mutace
Mutace vznikají právě při procesu kopírování RNA molekuly v buňce, a to v případě, že se replikáza splete a přiřadí do nového vlákna chybnou stavební jednotku, např. místo s C spáruje G s U. *SARS-CoV-2 je oproti jiným RNA virům (např.
Co způsobuje mutace
Jako mutageny mohou působit různé chemické látky i fyzikální faktory (např. ionizující či UV záření), ale i viry, které indukují v buňkách mutace. Kromě toho existují dědičné mutace (Xeroderma pigmentosum, Wilmsův nádor, albinismus, Lynchův syndrom atd.) předurčující jedince k určitým typům nádorů.
Co je to aktivní alela
V případě polygenní dědičnosti jsou alely jednotlivých genů podílejících se na realizaci téhož znaku označovány jako alely aktivní (např. A1, A2, A3 … An) a neaktivní alely (a1, a2, a3 … an).
Jak se dědí IQ
I když některé odhady dědičnosti IQ vyšly jen okolo padesáti procent, většina se jich pohybuje nad pětasedmdesátiprocentní hranicí. Věc ještě komplikuje fakt, že IQ dětí se zdá být dědičné méně než dospělých. Vliv dědičnosti na IQ dětí se může pohybovat jen mezi dvaceti až čtyřiceti procenty.
Jak se dědí inteligence
Vědci díky novým studiím zjistili, že inteligenci dítěte s největší pravděpodobností určuje genetika matky, nikoliv otce. Inteligence je totiž závislá na chromozomu X, přičemž ženy mají dva tyto chromozomy a muži jen jeden.
Jak vzniká DNA
Vznik dny. Dna neboli pakostnice (arthritis uratica) je revmatologickým zánětlivým onemocněním, které vzniká zvýšenou hladinou kyseliny močové v krvi (hyperurikemie) a hromaděním jejích krystalů v organismu.
Jak dlouho vydrží DNA
DNA se v laboratoři dlouhodobě skladuje při −20° nebo −70 °C, kde vydrží i několik let.
Jak vypadá gen
Gen je tvořen stovkami až miliony nukleotidů a celá genetická informace buňky se nazývá genom. Například lidský genom má přes 3 miliardy nukleotidů a 20 000–25 000 genů. Mnoho genů je pro všechny lidi stejných. Jen asi 1 % (200 genů) je různě odlišných.
Kdo objevil gen
Dědičnost. Za zakladatele dnešní genetiky je považován brněnský kněz a středoškolský profesor Johann Gregor Mendel, který se zabýval křížením různobarevných odrůd hrachu.
Co je to mutovat
Mutace je změna genetické informace. Způsobují ji různé vlivy – nejčastěji se za mutageny považují: fyzikální faktory (UV a ionizující záření); chemické faktory (např.
Co je to genová mutace
Genová mutace je dědičná změna genetické informace, jejíž molekulární podstatou je nukleotidová substituce, delece nebo inzerce v řetězci DNA.
Co dětí dedi po matce
Vědci díky novým studiím zjistili, že inteligenci dítěte s největší pravděpodobností určuje genetika matky, nikoliv otce. Inteligence je totiž závislá na chromozomu X, přičemž ženy mají dva tyto chromozomy a muži jen jeden.
Co dětí dědí po matce
Negativní vliv mohou mít otcové na duševní zdraví svých dětí, zejména pak ti, kteří se do plození pouštějí v pozdějším věku, respektive po 45. narozeninách. Mutace spermií související s vyšším věkem mohou mít následně na svědomí vyšší pravděpodobnost rozvoje autismu, ADHD, schizofrenie a dalších duševních chorob.
Co děti dědí po matce
Negativní vliv mohou mít otcové na duševní zdraví svých dětí, zejména pak ti, kteří se do plození pouštějí v pozdějším věku, respektive po 45. narozeninách. Mutace spermií související s vyšším věkem mohou mít následně na svědomí vyšší pravděpodobnost rozvoje autismu, ADHD, schizofrenie a dalších duševních chorob.
