Jaký je rozdíl mezi kořenem a Oddenkem
Oddenek neboli rhizom nese, na rozdíl od kořenů, listy (šupiny), v jejichž úžlabí se vytvářejí pupeny budoucích výhonů. Poznat jej můžeme také podle jizev vzniklých opadem starých listů. Ze spodní strany vyrůstají kořeny. Oddenek je zásobní orgán typický pro mnohé rostliny, např.
Archiv
Kde je oddenek
Z pohledu botanika je oddenek zvláštní druh stonku. Roste vodorovně, plazivě, položený většinou na povrchu země, případně kousek v zemi. Nahoru z něj vyrůstají listy, dolů kořeny. Krásně jsou vidět oddenky třeba u kosatců, z masožravých rostlin je mají třeba špirlice.
Archiv
Co vyrůstá ze stonku
Listy vyrůstají ze stonku nebo tvoří přízemní růžici. Zabezpečují dýchání rostlin a příjem sluneční energie. Listy se skládají z čepele (je plochá a má různý tvar) a řapíku (stopka listu, která u některých listů může chybět).
Archiv
Co je podzemní stonek
Oddenek (rhizoma) je zásobní část rostliny vzniklá přeměnou stonku – tzv. podzemní stonek, často jako výběžek kořene u některých vytrvalých bylin. Rostlina v něm přezimuje. Pro využití se sbírá na jaře nebo na podzim, kdy jsou v něm stažené veškeré zásobní látky rostliny.
Co to je lodyha
Lodyha (caulis) je nadzemní nedřevnatý stonek bylin, který nese listy (na rozdíl od stvolu). Listy nejsou jen na jedné části stonku – jsou rozmístěny po celé jeho délce, stonek navíc přetrvává jen jedno vegetační období.
Co je Oddének
Oddenek je podzemním orgánem ston – kového původu, který obsahuje zásoby cukrů (tedy energie a stavebních látek) a spících pupenů (viz dále). Díky nim může bylina po zimním (v chladných ob – lastech) nebo letním období klidu (v tep- lých oblastech) obnovit své nadzemní čás- ti.
Co dělá stonek
Stonek je základním orgánem velké většiny cévnatých rostlin. Jako takový má i některé zásadní funkce. Nese orgány fotosyntézy (listy) a orgány pohlavního rozmnožování (květy, plody). Stonek dále rozvádí roztoky minerálních látek z kořenů do listů a organické asimiláty z listů do růstových pletiv.
Kdo má dřevnatý stonek
Dřeviny jsou rostliny, které mají dřevnatý stonek. Patří sem stromy a keře. Byliny jsou rostliny, které mají dužnatý stonek.
Co je to šlahouny
Šlahoun (specializovaný typ výhonku) je neodborný název pro pružný dřevnatý výběžek stonku z úžlabí přízemních listů. Bývá zpravidla nevětvený, listnatý. Nese na zkrácených větévkách (brachyblastech) květenství nebo květy, např. ostružiník (Rubus fruticosus).
Co to je stvol
Stvol (latinsky scapus, anglicky scape) je bezlistý a nevětvený stonek některých vyšších rostlin nesoucí květ nebo květenství. Vzniká prodloužením posledního článku stonku.
Které rostliny se rozmnožují oddenky
kořenové hlízy (Dahlia variabilis, Ipomea batata, Ficaria verna), oddenky jako metamorfózy stonku (Convalaria, Agropyron, Agrostis), stonkové hlízy oddenkové (Solanum tuberosum, Helianthus tuberosus) a bazální (Gladiolus, Colchicum, Crocus, Cyclamen), cibule a cibulky jako metamorfózy listů (Allium cepa, Lilium) aj.
Jaký význam mají pro člověka stonky
FUNKCE STONKU:
zprostředkovává obousměrný transport látek mezi kořenem a nadzemní částí rostliny, především listy (transpirační a asimilační proud). zajišťuje optimální polohu pro listy a květy (ve stonku proto převažují mechanická a vodivá pletiva.)
Kdo má lodyhu
Listy nejsou jen na jedné části stonku – jsou rozmístěny po celé jeho délce, stonek navíc přetrvává jen jedno vegetační období. Je to nejčastější druh stonku, mezi rostliny s tímto stonkem patří hluchavka, mák polní, kopřiva, mochna.
Co je to kolce
Kolec je jihočeský výraz pro zahradní kolečko. Hovorový název pro toto užitečné zahradní náčiní se liší v jednotlivých oblastech napříč republikou. Můžete se setkat s názvy kolca, kotouč, kortouč, radvánec, chodsky kolmaha, valašsky táčky, v Těšínském Slezsku točky, ale u nás v Radobytcích je to kolec.
Co je to Stolon
Boční výběžek stonku, který na svém konci koření – zakládá novou rostlinu (odnož). Šlahouny slouží rostlině k vegetativnímu rozmnožování, najdeme je např. u jahodníku, máty, ostružiníku.
Co je Odkopek
Odkopek je rostlina, která vyrůstá z adventivního pupenu na kořenech matečné rostliny. Běžně se tento způsob používá u úplně zdravých rostlin. Jednoleté výhony se na podzim odkopávají a hned se třídí podle tloušťky a délky kořenové soustavy. Nejčastěji se používají odkopky slivoní a višní.
Proč Výtrusné rostliny nekvetou
Nikdy nevytvářejí květy, semena ani plody. Patří k nejjednodušším vyšším rostlinám. Na rozdíl od ostatních vyšších rostlin ještě nemají vyvinutá vodivá pletiva (cévní svazky).
Jaký je rozdíl ve stonku byliny a dřeviny
Dřeviny jsou keře nebo stromy. Keře nemají kmen. Stromy mají kmen. Na stonku bylin vyrůstají listy a barevné květy.
Co je to stéblo
Stéblo (lat. culmus) je dutý, zřídka i plný stonek trav a obilnin, tedy rostlin z čeledě lipnicovitých, včetně obilí. Je rozdělený zpevňujícími kolénky s přisedlými, dlouze pochvatými listy se souběžnou žilnatinou.
Co jsou trny
Trn je vlastně přeměněná část rostliny – stonku, listu nebo i kořene. Takový trn skutečně tvoří stejné buňky, stejné cihličky, z jakých je postavený třeba právě ten stonek. Trny ze stonku najdete například na trnce. Trny vzniklé z listů zase najdete na kaktusu.
Co to je stonek
Stonek je nadzemní část rostliny, která nese listy, pupeny a generativní orgány (květ, plod a semeno). Její další funkcí je ukládání zásob, zajištění transportu živin a případně má i funkci asimilační (pokud obsahuje chloroplasty) (1).
Jak Zakorenit šeřík
Šeřík lze množit tradičním řízkováním, ale také pomocí odkopků, hřížení, roubování, očkování nebo také výsevem. Právě metodou řízkování, hřížení a odkopky můžeme získat opravdu kvalitní a rychle rostoucí keříky. Naproti tomu rostliny vypěstované z roubů a výsevů jsou slabší a rostou velmi pomalu.
Kdy přesazovat šeřík
Pokud budou mít malý kořeny, tak dát do květináče a zalilvat a zalívat. Lepší by bylo je přesazovat brzo na jaře.
Co nemají nekvetoucí rostliny
Mezi kvetoucí rostliny patří dřeviny (bříza, modřín, líska) a byliny (tulipán, bledule, jitrocel). Nekvetoucí rostliny nevytváří květy.
Kdo se rozmnožuje výtrusy
Mechorosty se rozmnožují výtrusy, které vznikají v tobolkách, nebo vegetativně odlamováním částí prvoklíčku nebo lodyžek nebo tvoří zvláštní rozmnožovací tělíska.
