Co je právo prirozene
Přirozené právo (lat. ius naturale) znamená právo nepsané, věčné, univerzální a nezávislé na státu (resp. společenství států), jehož podstatou je obecná rovnost všech lidí, požadavek spravedlnosti a zákaz diskriminovat kteroukoli lidskou osobu. Vychází z právního dualismu, předchází pozitivní právo a je mu nadřazeno.
Co to je pozitivní právo
Pozitivním právem (označovaným též – ne zcela přesně – jako platné právo) se rozumí takové právo, které lze odvodit ze systému vesměs psaných právních norem, které jsou v dané době platné. Jeho protikladem je právo přirozené.
Co je to právní systém
Právní systém (právní soustavu) tvoří souhrn všech právních norem, které jsou v daném časovém období na území daného státu platné. Právní normy se sdružují do širokých celků, podle toho jakým způsobem upravují vztahy a co je předmětem právní úpravy.
Jak se liší právo od jiných normativních systému
Od všech ostatních normativních systémů se právo odlišuje některými charakteristickými znaky, které jsou vlastní pouze jemu: obecná závaznost. Právní normy zavazují všechny – bez rozdílu. Každý – bez výjimky – je povinen uposlechnout právní normy.
Co je to dualismus práva
dualismus práva – právo veřejné a právo soukromé, vyskytující se ve významné míře v kontinentálních právních systémech. jaderný dualismus – existence makronukleu a mikronukleu v jedné buňce, a to u některých prvoků
Co to je subjektivní právo
Subjektivním právem (právo v subjektivním smyslu) rozumíme míru možného chování oprávněného subjektu. Subjektivní právo je to, co adresát právní normy (objektivního práva) může učinit (jak může jednat), neboť mu to objektivní právo dovoluje. Jedná se o možnost, kterou subjekt (adresát) nemusí využít.
Co to je zvykové právo
Zvykové právo je právní systém založený na právních obyčejích, které se v určitém společenství ustálily a jsou všeobecně uznávány, sankcionovány a dodržovány. Zvykové právo může být psané i nepsané. Zvykovým právem se řídily například barbarské kmeny v době stěhování národů.
Jak se dělí právo
V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.
Co je to právo
Podle soudobých českých učebnic je právo neboli právní řád „souhrn právních norem jako obecně závazných pravidel chování stanovených či uznaných státem (resp. meziná- rodním společenstvím států), jejichž porušení stát (resp. státy vytvořené mezinárodní in- stituce) sankcionují“.
Co to je norma
Norma (někdy také standard) je požadavek na chování nebo vlastnosti člověka, situace apod., který se buďto předepisuje a vyžaduje, nebo popisuje, co je normální (přijatelné nebo obvyklé). Normy jsou psané i nepsané a liší se různou mírou závaznosti a různým rozsahem platnosti.
Co je to dualismus
Dualismus (náboženství) – víra, že svět je ovlivňován dvěma protikladnými principy (dobro-zlo, bůh-ďábel nebo jiné) Dualismus (filozofie) – filozofický náhled předpokládající, že mysl a hmota jsou oddělitelné entity.
Proč předlitavsko
Do roku 1915 se oficiálně užívalo spojení Království a země na říšské radě zastoupené (německy Die im Reichsrat vertretenen Königreiche und Länder), v roce 1915 se oficiálně začalo užívat názvu Rakousko. Předlitavsko vzniklo v roce 1867 jako výsledek tzv. rakousko-uherského vyrovnání (německy Ausgleich).
Co je to absolutní právo
Absolutním (subjektivním) právem se rozumí právo, které oprávněnému nezakládá právní vztah k určité osobě, ale působí vůči všem (erga omnes): příkladem jsou věcná práva. Relativní subjektivní právo je takové, které vytváří právní vztah mezi oprávněným a jednou nebo několika dalšími osobami: např.
Co je subjektivní a objektivní
Objektivní = věcný, nestranný, neutrální, neosobní, realita existující venku. Subjektivní = osobní, nevěcný, předpojatý, jednostranný, realita popisovaná z vnitřního pohledu.
Co je to pramen práva
primárními jsou to právní předpisy (normativní právní akty), normativní smlouvy, soudní a správní precedenty a judikatura, právní obyčeje a některé další. Mezi sekundárními prameny práva to mohou být učebnice, právnické slovníky, právnická periodika, vládní dokumenty a mnohé další.
Jak se tvoří právo
Právo v podobě písemných předpisů vzniklo až po vzniku státu. Pozitivní právo je platné právo, lze jej odvodit z platných právních norem vyjádřených nejčastěji ve formě nějakého právního předpisu, naopak přirozené právo je odvozováno z mravního zákona, z přírodních zákonů, je to vysněné, ideální a nejdokonalejší právo.
Jaká máme práva
svoboda a rovnost všech lidí v jejich právech. právo na život, nedotknutelnost osoby a obydlí, nikdo nesmí být nucen k pracím a službám. ochrana lidské důstojnosti, cti, pověsti a jména. právo na majetek, listovní tajemství, svoboda pohybu a svoboda myšlení.
Jaké jsou druhy práva
Právní odvětví
V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.
Jak funguje právo
Český právní řád, jenž je součástí kontinentálního typu právní kultury, je založen na psaném právu a patří do něj zákony a další právní předpisy, ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy, k nimž dal souhlas Parlament ČR a nálezy Ústavního soudu, kterými Ústavní soud zrušil právní předpis nebo jeho část.
Co je to zkratka ISO
ISO je zkratka pro International Organization for Standardization (Mezinárodní organizace pro normalizaci), jedná se o využití slova řeckého původu s významem "rovnat se". Tato mezinárodní síť organizací se sídlem v Ženevě koordinuje uspořádání a publikování schválených norem.
Kdo určuje normy
Autoritou je buď státní úřad (v ČR Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, do roku 2008 Český institut pro normalizaci) nebo oborové sdružení výrobců. Od 20. století se státní normy podřizují mezinárodním, vydávaným evropskými nebo světovými organizacemi.
Co je to prosincová ústava
Prosincová ústava je historicky spojována především se vznikem dualistního rakousko-uherského soustátí jako federace velmi decentralizovaného typu. V ústavně komparativním pohledu však její význam vyniká především jako liberalizace systému monarchické moci zvýšením role parlamentu, a tudíž moci zákonodárné.
Co je to Zalitavsko
Předlitavsko (Cislajtánie, z němčiny Cisleithanien) neboli Rakousko byla jedna ze dvou částí Rakousko-Uherska v letech 1867–1918 s hlavním městem Vídní. Tvořila jej většina koruních zemí habsburské monarchie. Její druhá část, Uhersko nebo přesněji Země Koruny svatoštěpánské, byla nazývána Zalitavsko (Translajtánie).
Co se stalo v roce 1867
V roce 1867, kdy došlo k Rakousko – Uherskému vyrovnání, byla monarchie rozdělena na dva téměř samostatné státy, a to Rakousko, jehož součástí byly i České země, a Uhersko, jehož součástí bylo i Slovensko. Požadavky Čechů na autonomii, nebo jinou formu národní svébytnosti, tak nebyly vyslyšeny.
Co to je objektivní právo
Objektivní právo tedy není nic jiného než soubor práv- ních norem (pravidel lidského chování garantovaných státem). Není však vyloučeno, že objektivním právem rozumíme také právo přirozené či souhrn práva přirozeného a pozitivního. Obvykle když hovoříme o právu objektivním, máme na mysli právní normy či jejich systém.
