Jak vzniká Sporofyt
Když se spermie a vajíčko spojí, dají vznik druhé generaci, nazývané sporofyt, která je nepohlavní. Sporofyt sám o sobě je diploidní, takže už má dvě sady chromozomů v každé buňce a také malé kapsle nazývané sporangia, které produkují haploidní rozmnožovací buňky, neboli spóry.
Co je to gametofyt a Sporofyt
Haploidní rostlina (gametofyt) produkuje gamety prostou mitózou. Dvě takové gamety (z dvou jedinců stejného druhu, nebo obě z jednoho jedince) splývají, přičemž vzniká diploidní zygota, z níž se vyvíjí diploidní (zpravidla mnohobuněčný) organismus, který označujeme jako sporofyt.
Jak se nazývá tělo mechu
Jejich těla mají charakter stélky, která je buď rozlišená na rhizoidy, kauloid a fyloidy, nebo je lupenitá (známe i přechody mezi oběma formami).
Jak vznika gametofyt
Haploidní rostlina (gametofyt) produkuje gamety prostou mitózou. Dvě takové gamety (z dvou jedinců stejného druhu, nebo obě z jednoho jedince) splývají, přičemž vzniká diploidní zygota, z níž se vyvíjí diploidní (zpravidla mnohobuněčný) organismus, který označujeme jako sporofyt.
Co je to Sporangium
Sporangium (též výtrusnice) je struktura, v níž vznikají spory (výtrusy). Sporangium je diploidní (obsahuje dvě sady chromozomů, u rostlin je tedy součástí sporofytu) a spory jsou haploidní, ve sporangiu tedy probíhá tzv. redukční dělení (meiózou). Sporangium se vyskytuje například u rostlin, hub a dalších organizmů.
Co je to gametofyt a sporofyt
Haploidní rostlina (gametofyt) produkuje gamety prostou mitózou. Dvě takové gamety (z dvou jedinců stejného druhu, nebo obě z jednoho jedince) splývají, přičemž vzniká diploidní zygota, z níž se vyvíjí diploidní (zpravidla mnohobuněčný) organismus, který označujeme jako sporofyt.
Co je to prokel
Prokel (prothallium, prvostélka, prothallus) je stélkatý haploidní útvar v životním cyklu rostlin ze skupiny Pteridophyta (kapraďorostů). Představuje pohlavní generaci rostliny (gametofyt). Vzniká ze spory (výtrusu), která spadne na zem a vyklíčí v prokel.
Co je to Plodolist
Plodolist, také karpel (lat. carpellum), je specializovaný listový útvar semenných rostlin (megasporofyl), který nese vajíčka.
Co je to sporulace
Spora je u bakterií buňka, která slouží k dlouhodobému přežití za nepříznivých podmínek. Proces tvorby spor se nazývá sporulace. Spory tvoří zejména některé bakterie z kmene Firmicutes, dále též z kmene Actinobacteria (tzv. aktinomycety) a z rodu Azotobacter.
Co je to plavuně
Plavuně (Lycopodiophyta), též známé jako plavuňové rostliny, jsou oddělení cévnatých rostlin, které se rozmnožují výtrusy a probíhá u nich rodozměna s fází samostatné pohlavní a nepohlavní generace jedinců.
Co je to rostlina
Rostliny jsou skupinou organizmů, které jsou převážně fotosyntetické. Vytvářejí kyslík nutný pro existenci většiny organizmů, jsou nedílnou součástí životního prostředí (např. v něm zadržují vodu), jsou zdrojem potravy pro živočichy i člověka. Rostlinami se zabývá botanika.
Co je to pestík
Pestík (pistillum) vzniká u krytosemenných rostlin srůstem plodolistů (gynecea). Má tři základní části: semeník (ovarium), čnělku (stylus) a bliznu (stigma). Semeník tvoří dolní část pestíku, je dutý a slouží k uchování vajíček. Čnělka nacházející se ve středu pestíku má trubičkovitý tvar a spojuje semeník s bliznou.
Co je sporý
Jungmann připustil ve Slovníku dvě přídavná jména stejného znění, ale zrovna opačného významu: 1) sporý = vydatný, zavalitý a 2) sporý = střídmý, [305]skrovný. Původní význam příd. jména sporý je však pouze hojný.
Co tvoří spory
Spora je u bakterií buňka, která slouží k dlouhodobému přežití za nepříznivých podmínek. Proces tvorby spor se nazývá sporulace. Spory tvoří zejména některé bakterie z kmene Firmicutes, dále též z kmene Actinobacteria (tzv. aktinomycety) a z rodu Azotobacter.
Co je Vraneček
Vraneček (Selaginella) je rod vytrvalých výtrusných rostlin řazených do příbuznosti plavuní (Lycopodiophyta). Je jediným žijícím rodem čeledi vranečkovité (Selaginellaceae) a řádu vranečkotvaré (Selaginellales). Rod je velmi variabilní, vedle nízkých plazivých typů existují i vzpřímené nebo šplhavé druhy.
Co to je fotosyntéza
Z hlediska fyziky je fotosyntéza děj, při kterém si rostliny vyměňují látky a energii se svým okolím. V listech rostlin se část energie slunečního záření (jen asi 1 – 2 %) mění na chemickou energii, která se ukládá do molekul glukózy (cukru).
Co je to strom
V botanice je strom vytrvalá rostlina s prodlouženým dřevnatým stonkem nebo kmenem, který u většiny druhů nese větve a listy. V některých případech může být definice stromu užší a zahrnuje pouze dřeviny s druhotným růstem, rostliny využitelné jako dříví nebo rostliny nad určitou výšku.
Co je to Blizna
Blizna, latinsky stigma , je jedna ze tří hlavních částí pestíku v květech semenných rostlin. Nejspodnější, zpravidla rozšířená část pestíku, se nazývá semeník. Ten nahoře přechází do protažené čnělky zakončené bliznou. Její funkcí je zachycování pylových zrnek, které se tvoří v tyčinkách.
Co je to okvětí
Pokud všechny květní obaly vypadají stejně, jedná se o květ stejnoobalný (homochlamydeický) a jeho obaly se označují jako okvětí (například u tulipánu). Okvětí se může skládat z jednoho či dvou a více kruhů okvětních lístků (tepala), případně mohou být okvětní lístky uspořádané ve spirále.
Jak vznikají spory
Proces sporulace začíná replikací DNA a asymetrickým buněčným dělením. Z menší části vznikne dvojitou membránou obalená spora. Větší část se nazývá sporangium, po dokončení tvorby spory lysuje.
Co je to výtrusy
Spora (výtrus) je struktura sloužící k nepohlavnímu rozmnožování, adaptovaná k rozšiřování a přežívání i v nepříznivých podmínkách, a to po dlouhou dobu. Je haploidní (pouze s jednou sadou chromozomů) a zpravidla také jednobuněčná.
Co je spory
Jungmann připustil ve Slovníku dvě přídavná jména stejného znění, ale zrovna opačného významu: 1) sporý = vydatný, zavalitý a 2) sporý = střídmý, [305]skrovný. Původní význam příd. jména sporý je však pouze hojný.
Co je to selaginella
Vraneček (Selaginella) je rod vytrvalých výtrusných rostlin řazených do příbuznosti plavuní (Lycopodiophyta). Je jediným žijícím rodem čeledi vranečkovité (Selaginellaceae) a řádu vranečkotvaré (Selaginellales). Rod je velmi variabilní, vedle nízkých plazivých typů existují i vzpřímené nebo šplhavé druhy.
Jak pěstovat Vraneček
Jemná rostlinka je nenáročná na teplotu, v zimě jí totiž k dobrému růstu stačí pouhých 14 až 16 °C. Zato však potřebuje vysokou relativní vzdušnou vlhkost a nesnáší přeschnutí kořenového balu. Při zálivce používejte vodu neobsahující vápník. Vraneček raději nepřihnojujte, protože je velmi choulostivý na přehnojení.
Co je to fotosyntéza pro děti
Fotosyntéza probíhá ve dvou fázích. V první fázi, takzvané světelné, rostliny pohlcují světlo, ze kterého pro sebe získávají energii, aby měly dost sil pro následující procesy. V této fázi se nám rozkládá voda a uvolňuje se kyslík. V druhé fázi, takzvané temnostní, rostliny už světlo nepotřebují.
