Co definuje Ústava ČR
Ústavnost a Ústava ČR. Ústava je společenskou smlouvou, kterou lid vyjadřuje souhlas s ustavením státu a zavazuje se vykonávat svou moc podle principů oddělení moci a chránit nedotknutelnost základních lidských práv a svobod.
Co je zakladem ústavy
Obsah ústavy
Moderní ústavy obsahují zpravidla dvě hlavní části. První se týká zejména rozdělení a výkonu státní moci ve státě a druhá stanoví postavení člověka vůči státu (což jsou zejména ústavou daná práva a povinnosti).
Jak se mění Ústava
Procedura přijímání ústavních zákonů je upravena v čl. 39 Ústavy, podle nějž k přijetí ústavního zákona (…) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.
Kdo napsal ústavu
do 24. října 1992 se v Karlových Varech začala připravovat čistá verze Ústavy: první články byly převzaty ze starších návrhů, články o moci zákonodárné psali Miroslav a Jindřiška Syllovi, články k prezidentovi psal Cyril Svoboda, články o vládě Dušan Hendrych, moc soudní pak František Zoulík.
Archiv
Co najdeme v ústavě
Ústavní právo
Ty dohromady tvoří ústavní pořádek (ústavní řád). Jeho součástí jsou Ústava České republiky z roku 1992, Listina základních práv a svobod z roku 1991, ústavní zákony přijaté podle této Ústavy. strukturu státu (tím rozumíme jeho orgány) a základy procesních předpisů (např. jednací řády).
Co je to parlament
Parlament je zákonodárný sbor volených či nevolených zástupců příslušné administrativní územní jednotky, ať už je to stát, svazek států, nebo spolková země státu. Původní význam tohoto slova ve francouzštině je mluvení, rozprávka, rozhovor (parler, mluvit).
Jak se píše Ústava
S velkým písmenem se píšou oficiální názvy ústav, mezinárodních smluv, dohod, úmluv, listin atp.: Ústava České republiky (ale: podle naší ústavy…), Smlouva o Evropském hospodářském společenství, Smlouva o Evropské unii, Smlouva o přístupu České republiky k Evropské unii, Všeobecná dohoda o clech a obchodu, Úmluva o …
Jaká je Ústava ČR
Ústava České republiky je základní zákon České republiky. Byl přijat jako ústavní zákon Českou národní radou 16. prosince 1992 a publikován v české Sbírce zákonů pod č. 1/1993 Sb.
Kdo schvaluje změnu ústavy
Ústavní zákony v České republice přijímá Parlament České republiky, a to kvalifikovanou většinou, tedy třemi pětinami hlasů všech poslanců (tj. nejméně 120 poslanců) a zároveň třemi pětinami hlasů přítomných senátorů.
Kdo může měnit ústavu
Ústavní zákon je právní předpis nejvyšší právní síly, který mění nebo doplňuje ústavu. Ústavním zákonem je v českém právním systému i sama Ústava. Ústavní zákony jsou obvykle přijímány kvalifikovanou většinou, v některých státech je ke změně ústavy třeba referenda. Rigidní ústavy jiným způsobem měnit nelze.
Který zákon je nejvyšší v ČR
Ústava České republiky je základní zákon České republiky. Byl přijat jako ústavní zákon Českou národní radou 16. prosince 1992 a publikován v české Sbírce zákonů pod č. 1/1993 Sb.
Kdo tvoří parlament
Je tvořen Poslaneckou sněmovnou (dolní komora) a Senátem (horní komora). Poslanecká sněmovna vznikla s osamostatněním České republiky k 1. lednu 1993 přejmenováním České národní rady. Poslanecká sněmovna je tvořena 200 poslanci volenými na čtyři roky poměrným systémem.
Co je to dolní komora
Dolní komora či dolní sněmovna je jedna ze dvou komor dvojkomorového parlamentu, druhá komora se nazývá horní komora. Navzdory svému označení dolní komory nalézající se pod horní komorou, v mnoha zemích světa disponuje dolní komora většími pravomocemi než komora horní a disponuje tak větší mocí.
Kdy byla schválena ústava ČR
K letošnímu 30. výročí Ústavy České republiky, jež byla schválena 16. prosince 1992, připravily obě komory Parlamentu dvoudenní konferenci, která se uskutečnila 15.
Co dělá parlament
vykonává zákonodárnou moc – přijímá zákony. má právo ústavními zákony měnit Ústavu, ústavní zákony a jiné součástí ústavního pořádku České republiky. dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv. vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě (pouze Poslanecká sněmovna)
Kdo schvaluje ústavní zákon
Ústavní zákony jsou zákony nejvyšší právní síly v České republice. Musí být schváleny kvalifikovanou většinou obou komor Parlamentu, tedy 3/5 většinou všech poslanců Poslanecké sněmovny a 3/5 většinou přítomných senátorů v Senátu.
Kdo je v Senátu
Senát Parlamentu České republiky je složen z 81 senátorů, kteří jsou voleni na období 6 let. Každé dva roky se volí třetina senátorů. Senátor musí být starší 40 let. Každého z nich si volí občané České republiky v jednomandátových obvodech.
Co dělají poslanci
Každý poslanec má zákonodárnou iniciativu, návrh na přijetí nového zákona nebo návrh na změnu stávajícího tedy může podat sám, a právo interpelace vůči členům vlády, kteří mají povinnost mu ve věcech své působnosti odpovědět.
Jak Delime ústavy
Ústavy rigidní a flexibilní
Jako rigidní jsou označovány ústavy, které lze měnit pouze složitějším způsobem než zákony obyčejné. Nejčastěji je třeba větší množství hlasů zákonodárců, než je tomu u běžného zákona. Naopak ústavu flexibilní lze měnit obyčejným zákonem.
Kdy můžu být senátor
Senát je nerozpustitelný, každé dva roky se volí třetina senátorů. Senátorem může být zvolen každý občan České republiky, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 40 let a není u něho ve dnech voleb omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva.
Kdy zaniká mandát poslance
Mandát zaniká především uplynutím volebního období či rozpuštěním Poslanecké sněmovny. Kromě toho také tehdy, pokud poslanec či senátor odepře po zvolení složit slib nebo jej složí s výhradou, pokud pozbude státní občanství, pokud bude zvolen prezidentem či jmenován soudcem nebo pokud zemře.
Jak se vzdát mandátu
Důvody zániku mandátu vyslovením zastupitelstva obce:pravomocné rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva obce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody;člen zastupitelstva obce přestal být volitelný;neslučitelnost funkcí.
Kdo může podat návrh zákona
Návrh zákona
41 Ústavy disponuje poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku (hl. m. Prahy nebo kraje). Nejčastěji ale návrhy zákonů podává vláda, pokud jde o návrh zákona o státním rozpočtu nebo o státním závěrečném účtu, může tak dokonce učinit jen ona.
Kdy končí mandát
Zákon o volbách do zastupitelstev obcí říká, že „mandát zaniká dnem"; prostřednictvím jazykového výkladu lze tedy dovodit, že k zániku mandátu člena zastupitelstva obce dojde uplynutím toho dne, kdy byla rezignace člena zastupitelstva doručena starostovi obce, tedy uplynutím 24.00 hodiny předmětného dne.
Kdo dělá zákony
Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo kraje. Zákon musí být schválen nejdříve v Poslanecké sněmovně, poté se jím zabývá Senát a prezident republiky.
