Co je to tuhnutí
Tuhnutí je skupenská přeměna, při které se kapalina mění na pevnou látku. Typickým příkladem je změna vody na led a nebo lávy na pevnou horninu.
Jaký je rozdíl mezi teplotou tání a tuhnutí
Tání je změna, při které se látka mění z pevného skupenství na kapalné. Tuhnutí je naopak změna z kapalného skupenství na pevné. Tání a tuhnutí probíhá jen za určité teploty, která se nazývá teplota tání. Teplota tání je pro různé látky různá a je trochu závislá na tlaku.
Archiv
Jak probíhá tání
Zahříváme-li těleso z krystalické látky (led, krystalky sody, kov, …) zvyšuje se jeho teplota a po dosažení teploty tání se pevná látka mění na kapalinu téže teploty. Krystalická látka taje. Různé krystalické látky mají různou teplotu tání, která navíc závisí na vnějším tlaku, při němž tání probíhá.
ArchivPodobné
Na čem závisí tání
Teplota tání závisí na tlaku, kterému je látka při tání podrobena. Souvisí to s objemovou změnou při změně skupenství. Zvýšení vnějšího tlaku má vždy za následek zmenšení objemu.
Jak vznika tuhnutí
Ochlazujeme-li kapalinu vzniklou táním krystalické látky, mění se při teplotě tuhnutí v pevné těleso téže teploty. Hovoříme o tuhnutí látky. Pro chemicky čisté látky je teplota tuhnutí látky rovna teplotě tání za téhož vnějšího tlaku. Při tuhnutí nevzniká pevné skupenství okamžitě.
Jaký dej je tání
Tání je fázová přeměna (změna skupenství), při níž se pevná látka mění na kapalinu. Opačný pochod – změna kapaliny v pevnou látku – se nazývá tuhnutí. Dle Ottova slovníku naučného se pojem tání používá pro led a sníh (led a sníh taje). Avšak pro kovy a minerály se používá pojem tavení (železo, hliník aj.
Co je to vař a tání
Encyklopedie. Dosáhne–li krystalická látka určité teploty, mění se v kapalinu. Jev se nazývá tání. Teplota, při které nastává tání pevné látky, se nazývá teplota tání, která je různá pro různé látky.
Co se děje při tání látky
Tání = děj, při kterém látka přechází ze skupenství pevného do skupenství kapalného.
Jak poznat skupenství látek
Látky v pevném skupenství mají stálý tvar a objem, jejich částice se výrazněji nepohybují. Látky v kapalném skupenství mají stálý objem, tvar mění podle nádoby. Částice jsou blízko sebe, ale mohou se volně pohybovat. Látky v plynném skupenství mají částice daleko od sebe, tyto částice na sebe víceméně nepůsobí.
Co se deje při varu vody
Při vypařování musí molekuly vody překonávat vnější tlak vzduchu nad hladinou. Když zahřejeme vodu na takovou teplotu, že vzniklá vodní pára má stejný tlak jako je tlak okolního vzduchu, dochází k varu – voda se vypařuje nejen na hladině, ale bubliny páry vznikají i uvnitř kapaliny, na stěnách a dně nádoby.
Jak se může skupenství látek menit
Přechod z pevného skupenství (fáze) do kapalného nazýváme tání, z kapalné do pevné tuhnutí. U krystalických látek je tato změna spjata s určitým množstvím tepla – při tání musíme tající látce teplo dodat, při tuhnutí z látky naopak stejné množství tepla odebrat.
Jak se nazývá 4 skupenství
Za čtvrté skupenství se obvykle považuje plazma. Je to poněkud zvláštní skupenství, protože chemie již nedokáže popsat chování látek v něm. Z fyzikálního hlediska ale není jedno, zda jde třeba o plazma vodíkové nebo heliové.
Co to je látka
Látka je chemický prvek a jeho sloučeniny v přírodním stavu nebo jako výsledek výrobního procesu. Ve výrobním procesu je k vytvoření látky obvykle nutná chemická reakce.
Jaká je teplota varu vody
100 °CVoda / Bod varu
Jak urychlit vypařování
Pokud kapalinu zahřejeme, vypařování se urychlí. Při zahřátí kapaliny tzv. teplotu varu při daném tlaku, se začnou uvolňovat částice nejen na povrchu a u stěn nádoby. Molekuly se uvolňují v celém objemu kapaliny.
Co je to plazma
Plazma je ionizovaný plyn složený z iontů, elektronů (a případně neutrálních atomů a molekul), který vzniká odtržením elektronů z elektronového obalu atomů plynu, či roztržením molekul (ionizací). Aby byl ionizovaný plyn považován za plazma, musí vykazovat kolektivní chování a kvazineutralitu.
V jakém skupenství je oheň
Zahříváním čiionizací plynu přechází látka do skupenství plazmatu. Plazma je plyn tvořený ionty a volnými elektrony. Mezi příklady přírodního plazmatu řadíme oheň či blesk.
Co to je molekula
Molekula je nejmenší částice látky, která má všechny fyzikální a chemické vlastnosti dané látky. Molekuly se skládají ze dvou nebo více atomů. Atomy tvořící molekulu mohou být stejné (např. molekula kyslíku má dva atomy kyslíku, O2) nebo různé (molekula vody má dva atomy vodíku a jeden atom kyslíku, H2O).
Co je to difuze
Difuze je samovolný proces pronikání částic jedné látky do druhé se snahou o rovnoměrné prostoupení do celého objemu.
Proč se solí voda
1. Sůl zvyšuje bod varu. Solit bychom měli až po začátku varu, aby se zbytečně neprodlužovala doba vaření. Pravdou je, že zvýšení bodu varu je nepatrné (1 g soli v 1 l vody zvedá bod varu o 1°C) a v běžné domácnosti nás tento fakt příliš trápit nemusí.
Kdy se voda vypařuje
Kapalina se vypařuje jen na volném povrchu při kterékoliv teplotě. Protože difuze par do volného prostoru postupuje různou rychlostí, vypařují se různé kapaliny se při stejné teplotě různě rychle. Při vyšší teplotě, při větším povrchu kapaliny nebo když odstraňujeme páry, pak probíhá děj rychleji.
V čem se liší var a vypařování
k vypařování dochází z povrchu těles při jakékoliv teplotě, k varu dochází z celého objemu kapalin po dosažení teploty varu.
Na co je dobrá Plasma
Krevní plasma je roztok především bílkovin, minerálů a enzymů, které vedle funkce tekutého prostředí pro krvinky plní řadu dalších funkcí, například při přesunu vstřebaných živin, zástavě krvácení a zabezpečování imunity.
Kde se tvoří plazma
V podstatě můžeme krevní plazmu označit za krev bez krevních tělísek. Krevní plazmu nelze uměle vyrobit, a proto jsou tisíce nemocných lidí odkázaných na pomoci dobrovolných dárců.
Jaká je teplota při hoření dřeva
Dřevo se vznítí při teplotě 375 – 400 °C, teplota žhnutí se pohybuje kolem 295 – 305°C. Dřevěné pelety naopak hoří pomocí ventilátoru kotle spíše "kovářsky" ostřejším plamenem a teplota spalovací komory dosahuje i 900 C.
