Co je to Trojspon?

Jak daleko sázet od sebe

Obecně je doporučováno vysazovat rostliny ve vzdálenosti 30 cm od sebe. Na jeden metr délky tedy 3ks. Sázíme tedy v jedné řadě nebo můžeme rostliny vysazovat do tzv. Trojsponu (viz obrázek).
Archiv

Jak daleko od plotu sázet živý plot

V případě, že si na svém pozemku chceme vysadit živý plot, měli bychom dodržovat minimální vzdálenost 1,5 m.

Jak zasadit do sponu

Rozvrhněte si, kam a v jakém sponu zeleninu zasázíte. V těch místech vykopejte hlubší jamky a do každé nalijte zhruba litr vody. Až se vsákne, začněte sázet. Kořeny zakryjte blátem a poté přidejte vrstvu suché půdy – tak zabráníte odparu a voda zůstane u kořenů.

Jak na živý plot

Zeminu zryjte, na dno strouhy přidejte kompost a pusťte se do samotného sázení. Mezi stromky nechávejte mezery – na 1 metr délky vysaďte 3 až 5 rostlin podle požadované hustoty plotu. Pro volné živé ploty, které se nestříhají, ale lze jimi snadno prohlédnout, můžete rostliny sázet i metr od sebe.

Proč se sází papriky po dvou

Dvě rostliny si tak poskytnou navzájem oporu. Ač je paprika světlomilující rostlina, dvě koruny lépe ochrání plody před úžehem v období intenzívního slunečního svitu a ty se tak nepřehřívají a mohou pokračovat v růstu.

Co je to spon

Spon výsadby rostlin je vzdálenost a směr jednotlivých rostlin mezi sebou ve výsadbě v ploše. Spon v řadě mezi rostlinami může být čtvercový, obdélníkový, nebo trojúhelníkový, trojspon. Trojspon je často používaný pro výsadbu, protože umožňuje při minimální vzdálenosti efektivní využití prostoru.

Jak daleko od plotu mohu mít kompost

podle zákona č. 89/2012 Sb. , platí, že stromy dosahující výšky 3 m by měly být vysazeny nejméně 3 metry od společné hranice, ostatní 1,5 metru. Pro vzdálenost kompostu od hranice pozemku žádné pravidlo stanoveno není. Obecně by se sousedé měli zdržet všeho, co nad míru přiměřenou místním poměrům obtěžuje jiné.

Co vysázet k plotu

K plotu proto můžeme zasadit různé druhy salátu nebo špenát. O něco více hodin světla pro růst potřebuje mrkev, petržel, celer, fazole, řepa nebo hrášek. V polostínu se bude dařit zelí, brokolici, květáku, kapustě a pórku.

Jak se počítá spon

Spon zjistíme pomocí plochy zalesnění a počtu sazenic na tuto plochu. Počty jsou uváděny v plánu lesní výroby dle vyhlášky a jedná se o minimální možné množství. Orientační spon našich hlavních dřevin je smrk (SM) 2 x 1m (5 000 ks/ha), borovice (BO) 1 x 1m (10 000 ks/ha).

Co zasadit za zeleninu

Na záhon stále můžeme vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu. Brokolici, pór, kadeřávek, zelí i některé saláty už také lze vysévat přímo do půdy, stejně tak kapustu a kedlubnu. Z tykví lze sít všechny, ať se jedná o cukety, dýně, či patizony.

Jak daleko od plotu túje

Co se dá v takovém případě dělat ODPOVĚĎ: Podle nového občanského zákoníku platí, že by túje měly být vysázeny nejméně metr a půl od společné hranice pozemků.

Proč mi nerostou sazenice paprik

Nejčastěji však kvůli rozdílnému pH či nedostatku bóru. Tento prvek je v podstatě velmi opomíjen, ale pokud chybí u paprik, rostliny se nemusí správně vyvíjet. A co hůře – listy se začnou kroutit, rostlina neroste a později listy začínají odumírat. V takovém případě vezměte na pomoc kyselinu boritou.

Kdy můžu dát papriky ven

Sazenice papriky vysazujte ven v druhé polovině května, aby jim neuškodily případné pozdní mrazy nebo nízké noční teploty. Papriky vysazujte ve vzdálenosti 40–60 cm od sebe. Do jamky přidejte lopatku kompostu, zalijte vodou a zasazujte po dvou paprikových sazenicích.

Jak se pocita spon

80cm je vzdálenost rostliny na řádku a 50cm je vzdálenost. Vážená paní, pravidlo je jen obecné. Větší vzdálenost (obecně ta první) je vzdálenost mezi řádky a ta menší (obecně ta druhá) je vzdálenost mezi rostlinami v řádku. A spon má být do šachovnice, tedy rostliny se střídají, aby se lépe využil prostor.

Čím zakrýt kompost

Pak je lepší ho zakrýt – vhodná je silná igelitová fólie, použít ale můžete třeba i staré plachty, PVC a podobně. Na trhu objevíte nejrůznější přípravky, které umějí urychlit zrání kompostu.

Kdo žije v kompostu

Co se děje v kompostu

Při dostatečné vlhkosti a teplotě jsou organické složky kompostu rozkládány živými organismy, které se živí organickými zbytky. Jsou to především houby, aktinomycety, řasy, kvasinky, bakterie, roztoči, červi, chvostoskoci a mnoho dalších drobných živočichů.

Jak škodí túje

Túje jsou totiž extrémně žíznivé jehličnany. Na suchém pozemku, kde moc neprší, se s ostatními rostlinami porvou doslova o každičkou kapku. Kdo je někdy sázel, prý si mohl všimnout kromě kotevních kořenů i té jemné a husté sítě tenkých kořínků, pomocí které získávají každou vodu, kterou mohou.

Jak se sází smrk

Smrky se sází pod motyku nebo s kořenovým balem. Sází se 1,25m za sebou,řady jsou od sebe vzdáleny 2m.Na podzim natřít proti okusu a na jaře proti vytloukání srnčí zvěří. Nemusí se dávat do oplocenek. V dnešní době se více než smrkové lesy sází lesy smíšené.

Kdy se sází jedle

Jedle vysazujeme nejlépe na jaře nebo brzy na podzim s kompaktním kořenovým balem, který nerozebíráme. Výsadbová jáma má být dostatečně velká a její dno zkypříme na hloubku rýče. Zasypeme kvalitním substrátem, který je určen pro pěstování jehličnanů.

Která zelenina se nesnáší

Zelenina, která se nesnáší

Mrkev Tykev
Cibule Snáší Nesnáší
Červená řepa Snáší Nesnáší
Salát Snáší Nesnáší
Ředkvička Snáší Nesnáší

Jaká zelenina nepotřebuje slunce

Do polostínu zasejte špenát, salát, hrášek, kedlubnu, brokolici nebo červenou řepu. Dařit se tu bude také trvalkám.

Co škodí Tújím

Nedostatek či přemíra vláhy a nedostatek hořčíku v půdě patří mezi nejčastější příčiny reznutí tújí. Rostliny jsou ale někdy i napadeny škůdci – molovkou zeravovou nebo houbou.

Které rostliny se nesnáší

Kromě rajčat jí vadí také ředkvičky, brambory, jahody, kapusta, zelí, česnek. Pokud někoho kolem sebe snese, jsou to především: hrách, fazole, kopr, salát, pórek, cibule, celer, červená řepa, petržel, kedlubny nebo zelí. Okurky špatně porostou i jako následná plodina po rajčatech nebo květáku.

V jakém sponu se sází česnek

Jednotlivé stroužky zasaďte ve slupce špičkou vzhůru do řádku asi 5 cm hluboko (aby nad stroužkem bylo ještě zhruba 5 cm půdy) a v odstupech 20–30 cm od sebe (spon 25 × 12 cm). Chcete-li sázet česnek z domácí sklizně, je třeba jej před výsadbou mořit, aby odolal houbovým chorobám a živočišným škůdcům.

Jak urychlit zrání kompostu

Pro podpoření rychlejšího procesu kompostování je vhodné vždy přidávat do kompostu přírodní přípravky, tzv. urychlovače kompostování. Vhodný je například Kouzlo Přírody Urychlovač kompostu granulát nebo Kouzlo Přírody Urychlovač kompostu koncentrát (výluh z bylin).