Co je uvnitř vakuoly
CENTRÁLNÍ VAKUOLA vyplňuje většinu objemu buňky. Centrální vakuola je ohraničena membránou (tonoplast), která se aktivně podílí na regulaci osmotického tlaku v buňce. Ve vakuolách se ukládají zásobní sacharidy, alkoholy, barviva, ale i odpadní látky a jsou zde i enzymy, které tyto nepotřebné látky rozkládají.
Archiv
Co je to rostlinná buňka
Buňky rostlin se řadí mezi poměrně typické eukaryotické buňky, ale mají i mnoho vlastních charakteristických rysů. Velká centrální vakuola, obsahující různé organické i anorganické látky a obklopená membránou zvanou tonoplast.
Archiv
Jak vzniká potravní Vakuola
Potravní vakuoly přirůstají tak, že splývají tisíce malých měchýřků, které jsou přenášeny z nitra buňky na její povrch. Posléze se potravní vakuola oddělí od membrány a změní se tak na trávicí vakuolu. Také u člověka fúzí s lyzozomy vzniká z fagozómů tzv. fagolyzozóm.
Co je to Plazmolýza
Plazmolýza je jev, který nastává, ocitne-li se rostlinná buňka v prostředí, které je vůči jejímu obsahu (resp. obsahu její vakuoly) hypertonické, jinými slovy v roztoku, který má větší hodnotu osmotického potenciálu než má vodný roztok ve vakuole.
Archiv
Co dělá Vakuola
Rostlinná vakuola představuje zásobárnu vody a různých dalších organických i anorganických látek (cukry, bílkoviny, aminokyseliny, organické kyseliny, alkaloidy, třísloviny, barviva). Je také místem, kde dochází k buněčnému trávení (nahrazuje nepřítomné lyzozomy). Tekutý obsah vakuoly se nazývá buněčná šťáva.
Co obsahuje bunka
Buňkadeoxyribonukleová kyselina (DNA) a na ni napojený enzymový aparát pro uchování a přenos genetické informace,plazmatická membrána pro zachování vnitřního prostředí buňky,metabolický aparát pro zpracování živin.
Co obsahuje buňka
Buňkadeoxyribonukleová kyselina (DNA) a na ni napojený enzymový aparát pro uchování a přenos genetické informace,plazmatická membrána pro zachování vnitřního prostředí buňky,metabolický aparát pro zpracování živin.
Co je to Protoplast
Protoplast je (převážná) část buňky, kterou obaluje cytoplazmatická membrána. Z tohoto důvodu se tohoto pojmu nejčastěji užívá u buněk rostlinných, bakteriálních a buněk hub, které byly zbaveny své buněčné stěny.
Co dělá vakuola
Rostlinná vakuola představuje zásobárnu vody a různých dalších organických i anorganických látek (cukry, bílkoviny, aminokyseliny, organické kyseliny, alkaloidy, třísloviny, barviva). Je také místem, kde dochází k buněčnému trávení (nahrazuje nepřítomné lyzozomy). Tekutý obsah vakuoly se nazývá buněčná šťáva.
Jaký význam mají potravní Vakuoly u trepky
Na obou koncích trepky se nachází stažitelné vakuoly paprsčitě obklopené kanálky ústícími na povrch buňky. Tato vakuola se s pomocí myofibril stahuje a zbavuje tak trepku přebytku vody, čímž zajišťuje osmoregulaci. Potrava je přijímána buněčnými ústy, kolem kterých jsou čtyři řady brv přihánějících potravu.
Co jsou to osmotické jevy
Osmotické jevy
Při osmóze dochází k vyrovnávání koncentrací dvou roztoků o nestejné koncentraci přes polopropustnou membránu. Prostupují pouze molekuly vody směrem do místa s vyšší koncentrací rozpuštěných látek.
Kdy dochází k Plazmolyze
Je-li buňka v prostředí s vyšším osmotickým tlakem (= v prostředí s nižším osmotickým potenciálem, v hypertonickém prostředí) ztrácí vodu, cytoplazma se odchlipuje od buněčné stěny – dochází k plazmolýze.
Kdo objevil buňky
Po nocích pozoroval vlasy, kůži, vlákna, prvoky a vše zakresloval. Buňku poprvé popsal Angličan Robert Hooke (1635 –1703, URL 8). Zkoumal parafinové řezy rostlinného materiálu – např. korek, ve kterém pozoroval mnoho komůrek (buňky).
Čím se liší buňky
Rostlinné buňky jsou větší, jejich buněčná stěna je silná a obsahuje celulózu. V cytoplazmě se nacházejí plastidy a velké vakuoly, naopak nemají některé organely např. Golgiho aparát. Živočišné buňky obsahují více organických látek, méně vody, mají jiný metabolizmus.
Jak dlouho žije buňka
Všechny buňky v lidském těle se vymění každých sedm let. Ale je to pravda Ne tak docela. Některé buňky v některých orgánech a systémech v našem těle se zcela nahradí během několika měsíců, ale jiné zůstávají v podstatě stejné, jako byly v den, kdy jsme se narodili.
Jakou buňku má clovek
Existují jako samostatné jednobuněčné organismy (prvoci apod.), nebo jako součásti tkání mnohobuněčných organismů (živočichové včetně člověka, rostliny, atp). Srovnáme-li eukaryotickou (jadernou) a prokaryotickou buňku, zjistíme, že ve srovnání s buňkou prokaryotickou je buňka eukaryotická podstatně větší.
Co probiha v buňce
Buněčný cyklus
G1 fáze – je tzv. presyntéza, dochází k buněčnému růstu, syntéze RNA a proteinů S fáze – probíhá syntéza DNA, replikace DNA (chromosomy tvořené dvěma chromatidami) G2 fáze – probíhá syntéza RNA a proteinu (tubulinu), dále se tvoří a uchovává energie pro následné mitotické dělení
Co je to mitochondrie
Mitochondrie jsou membránové buněčné organely vyskytující se v eukaryotických buňkách. Jejich základní funkcí je produkce energie pro organizmus. Mitochondrie se vyvinuly pravděpodobně ze samostatně žijících bakterií, které vstoupily do jiných buněk, proto mají dvojitou membránu.
Co je to organely
Organely jsou systémy uvnitř buněk se specializovanou funkcí. Jejich zastoupení se liší podle metabolických procesů buňky. Některé organely jsou obaleny biomembránou. Podle toho je základně dělíme na membránové a nemembránové.
Jak se dělá Senny nálev
Senný nálev (Malečková 1996)
Hrst sušeného sena dáme do zavařovací lahve a přelijeme vodou (z tůně, znečištěného rybníka, hnilobné tůňky). Pozor – někteří autoři uvádějí, že je možné použít vodovodní vodu. Opakované pokusy Malečkové (1996) s použitím vodovodní vody však byly v pěstování nálevníků neúspěšné.
Jak se pohybují prvoci
Pohyb prvoků je pasivní (prouděním vody a vzduchu) nebo aktivní. Aktivní pohyb může být améboidní, tzn. „přeléváním“ cytoplazmy (mechanizmus tohoto pohybu přesně neznáme, půjde zřejmě o stěhování plazmatických makromolekul) nebo pomocí brv (cilie) a jednoho či více bičíků (flagellum).
Co je to Tonicita
Tonicita je míra gradientu efektivního osmotického tlaku dvou roztoků oddělených polopropustnou membránu. Tonicita je bezrozměrná veličina a je rovna relativní koncentraci rozpuštěných látek, které neprojdou membránou, čímž ovlivňují směr a sílu difuze rozpouštědla (nejčastěji vody).
Která buňka je největší
Průměr buňky je kolem 60–70 µm, největší je ženská pohlavní buňka – vajíčko – oocyt (200–250µm) a nervová´buňka – neuron, nejmenší je červená krvinka – erytrocyt (7,5µm).
Co je to Hypotonicke prostredi
Hypotonické prostředí
Hypotonický roztok (hypotonikum) je oproti zkoumané buňce méně koncentrovaný (méně rozpuštěných látek než v buňce). Proto buňka zpravidla přijímá vodu.
Jak vznikly buňky
Předpokládá se, že všechny v současnosti známé buňky se vyvinuly ze společného předka, tedy buňky, která žila asi před 3,5–3,8 miliardami lety. První buňka zřejmě vznikla tak, že byly nukleové kyseliny (buď DNA, nebo podle teorie RNA světa spíše ještě RNA) obklopeny fosfolipidovou membránou, jakou známe i dnes.
