Co je typické pro barokní literaturu
Barokní tvorba bývá spojována se záměrem ohromit a dojmout svého diváka či čtenáře. Důraz na prožitek se v literatuře 17. století projevuje patrně nejsilněji oblibou prvků přemrštěných, senzačních, fantastických a tajemných.
Co je typické pro barokní architekturu
Jeho charakteristické rysy – bohaté plastické tvary, dramatický pohyb, mohutný dojem a iluzivní výzdoba – se projevovaly především na monumentálních stavbách, které mají působit na diváka a prezentovat bohatství i moc stavebníka. Typickým materiálem barokních staveb jsou omítané cihly, doplňované kamenem.
Co je typické pro barokní sochy
Smyslový charakter barokního radikálního sochařství byl podtržen: otevřením figurálních kompozic do prostoru. užitím hluboce zbrázděných tvarů, které zdůrazňovalo plastičnost povrchu hrou světel a stínů uvolněným sochařským rukopisem.
Co se Varilo v baroku
Typickými znaky baroka, umělecko-kulturního směru, který vládl v Evropě v 17. a 18. století, byly snaha o vyjádření pohybu, emotivnost, bohatost tvarů, zdobnost a velkolepost. Uvedené znaky se nepromítaly jen do architektury, malířství nebo sochařství, ale také do kuchařského umění.
Archiv
Na co kladlo baroko
Důraz se kladl také na vnitřní výzdobu – obrazy se umísťovaly do zlacených rámů,používal se hodně mramor,přemíra ozdob a soch;morové sloupy na náměstí. Nejvýznamnějšími barokními staviteli byli Kryštof a Kilián Dienzenhoferové a Jan Santiny.
Čím se inspirovalo baroko
Baroko navazuje na renesanci, a tak je zde určitá logická návaznost. Baroko však v jistém smyslu také popírá renesanci. Bere si totiž příklad z křesťanského myšlení středověku, které renesance vždy odmítala. Pro období baroka je typický "manýrismus".
Jak poznám baroko
Typickými znaky baroka je okázalost, velkolepost, bohatství forem, dramatičnost, pohyb a energie. Důraz se dává na kontrasty, hru světel a stínů. V baroku rozlišujeme radikální baroko a klasicizující baroko.
Jak vypadají barokní stavby
půdorysy církevních staveb byly založeny na průniku geometrických obrazců, objevily se křivky odvozené z kružnic a elips (radikální baroko). zdi byly bohatě členěny římsami, balustrádami i balkóny. okna byla zakončena oblouky, často mívala i tvar oválu, kružnice nebo elipsy, nová a v baroku typická byla kasulová okna.
Co se stavělo v baroku
Stavěly se především církevní stavby – chrámy, kostely, kláštery. Ve městech najdeme paláce, morové sloupy, měšťanské domy a radnice. Na venkově stavěli zámky, kaple, boží muka a selská stavení.
Co se jedlo v baroku
Kuchyně baroka byla založena na zvěřině či rybách, mezi hlavní ingredience patřily skořice, med, sušené ovoce, houby, zázvor, ořechy či kořenová zelenina. „Hodovala šlechta a boháči. Chudina měla maso sotva třikrát za měsíc, spíše různé kaše, placky, ovoce a zeleninu, co se dala získat z přírody,“ dodává Maurer.
Jak poznat barokní obraz
Barokní malba by se dala charakterizovat záplavou světla, objemy byly modelovány kontrasty světla a tmy. barok měl v oblibě líčení velkolepých náboženských, mytologických a alegorických výjevů, oslavujících božské bytosti, křesťanské světce nebo příslušníky vládnoucí třídy.
Jak poznat baroko
a 18. století. Vznikl v Itálii a rozšířil se po celé Evropě a v jejích koloniích. Charakteristickými znaky baroka jsou dynamika – snaha o vyjádření pohybu, emotivnost až citová vypjatost, bohatost tvarů i zdobnosti a velkolepost.
Jak se zilo v době baroka
Šlechta sedala na masivní nábytek. V Baroku se objevily nové druhy nábytku jako třeba komody,sekretáře,prádelníky a kredence. Stoly,židle i podpěry nebes u postelí bývaly často šroubovitě zatočené (tordované). Stále více se objevoval čalouněný nábytek.
Co se jedlo před 100 lety
Žilo se velmi skromně: denní příjem byl 2500 kcal
K obědu se dělala polévka ze zeleniny, bylinek, brambor, luštěnin nebo krupice. Polévky byly základem většiny jídelníčků a lišily se dle krajů (zelňačka na Moravě, kulajda v jižních Čechách, kyselo v severních a východních Čechách kyselo).
Čím se liší baroko od renesance
Výrazným prvkem barokního umění je pohyb. Zatímco renesanční umění je z tohoto hlediska statické, jeho ideálem je stavba vybudovaná na půdorysu kruhu, pak baroko je dynamické a jeho ideálem je ovál či elipsa. Barokní stavbu, sochu, kašnu atp. je nutné vnímat v pohybu – obcházet.
Kdo vymyslel baroko
Baroko je symbolem protireformace (katolické reformace). Zakladateli baroka jsou Annibale Carracci a Caravaggio, vynálezce šerosvitu.
Proč baroko vzniklo
Baroko vzniklo v 17. století v Itálii v období válek (třicetiletá válka) a nejistot, nerovnoměrnost a protikladnost vývoje v Evropě, proto pocity marnosti, pomíjivosti pozemského světa apod.: růst autority katolické církve a absolutistické moci panovníka. Je to opak renesance.
Co se jedlo za komunismu
“Smažák” uvařit i poslepu, tedy samozřejmě s malou nadsázkou! Smažený sýr s hranolkami – RECEPT ZDE! Dalším klasickým, ale téměř zapomenutým jídlem minulého století byly smažené býčí žlázy, vídeňský bramborový salát, či jiné kombinace v trojobalu usmažených žláz z býka.
Co se jedlo za války
Šlo o takzvanou přídělovou kuchařku. Lidé tehdy měli nárok na týdenní příděly v tomto složení: Sto gramů šunky či slaniny na týden, dvě stě dvacet šest gramů mletého masa, sto gramů tuku, sto gramů margarínu a litr a půl mléka. K tomu něco málo luštěnin, brambor, cukru, čaje. Vše v malém množství.
Jak vypadal obchod za socialismu
Samostatné obchody za socialismu prakticky neexistovaly. Každý jednotlivý obchod patřil do sítě nějakého národního podniku, který nabízel specifický druh zboží. Tyto podniky se organizovaly na územním principu a staraly se o distribuci, logistiku, administrativu a nábor pracovní síly.
Jaký byl příděl pro normálně pracujícího člověka za protektorátu
Pracující dostávali 1 400 gramů cukru, 1 400 gramů masa, 280 gramů slaniny, 560 gramů umělých tuků, 2,9 litru mléka a 4 vejce na měsíc. Horníci, hutníci a další těžce pracující měli příděly zvýšeny. V rámci tzv.
Jak vypadaly lístky na potraviny za druhé světové války
Lístky na potraviny
Lístky byly děleny podle jména a bydliště odběratele, ale také podle množství a typu potravin. Existovaly také přídavkové lístky, které byly vydávány pro osoby těžce pracující, pracující přes noc, nebo pracující s jedy.
Kdo je socialista
Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.
Co se jedlo za socialismu
Hospody, restaurace i jídelny za to poskytovaly služby často už dopoledne. Pracující tam mířili už brzy ráno, aby přišli na polévku. Typická byla gulášová, dršťková, bramborová, zelňačka. K tomu muselo být pivo, někteří odvážlivci ho doplnili i rumem nebo panákem čehokoli jiného.
Jak fungovaly potravinové lístky
Existovalo šest základních skupin přídělových lístků: lístky na potraviny, lístky na oděv, lístky na mýdlo, lístky na tabák, lístky na pohonné hmoty, lístky na krmiva pro nezemědělská zvířata. Existovalo další zboží, které bylo racionováno, kategorie výše byly nejvíce využívány.
