Jaké jsou druhy Tázacích vět
Podle morfologických, syntaktických a sémantických kritérií rozlišujeme u t.v. formální podtypy: ↗zjišťovací tázací věta // ↗zjišťovací otázka (1), (4), ↗doplňovací tázací věta // ↗doplňovací otázka (2), (5), ↗alternativní otázka // ↗disjunktivní otázka (3), (6).
ArchivPodobné
Co je tázací zájmeno
zájmena tázací (též interogativa) – kdo, co, jaký, který, čí zájmena vztažná (též relativa) – kdo, co, jaký, který, čí, jenž
Jaké jsou druhy vět
Oznamovací, tázací, přací, rozkazovacíVěta oznamovací Funkce: oznamujeme novou informaci, popisujeme situaci, vypravujeme. Obvykle je zakončena tečkou.Věta tázací Funkce: ptáme se, zjišťujeme informace. Obvykle je zakončena otazníkem.Věta přací Funkce: vyjadřujeme svá přání a touhy. Obvykle je zakončena tečkou.
Co je to zjišťovací věta
Druhy vět podle postoje mluvčího
1) Oznamovací – vyjadřuje oznámení, prosté sdělení, tvrzení – píšeme tečku, klesavá intonace – např. Dnes je hezky.; Rádi bychom šli na výlet. a) Zjišťovací – umožňuje odpověď ano/ne – intonace stoupavě klesavá – např. Budeš večer doma; Nešel bys ven
Čím končí věta
Tečka označuje ukončení věty jednoduché, složené nebo souvětí, pokud mají funkci oznamovací, někdy také rozkazovací a přací. Na konci věty se píše tečka, i když je na jejím konci e‑mailová nebo jiná elektronická adresa (např.
Co to je věta
Věta je typizovaný jazykový útvar, kterým mluvčí slovně vyjadřuje určitou myšlenku, vztah k situaci, nebo obecný názor.
Jaký je rozdíl mezi Tázacími a Vztažnými zájmeny
Zatímco tázací zájmena uvozují otázky a ptáme se jimi na osobu, věc či vlastnost, zájmena vztažná naopak vyjadřují vztah vedlejší věty k nějakému členu věty řídící (většinou k podstatnému jménu).
Jak poznat druhy zájmen
Druhy zájmenosobní (on, já, ty)přivlastňovací (náš, jejich, vaše)ukazovací (ten, ta, to)tázací (kdo, co, který)vztažná (kdo, co, jenž)neurčitá (kdokoli, cosi, každý, všichni)záporná (nikdo, nic, žádný)
Jak se pozná hlavní věta
„Hlavní věta
Je věta v souvětí, která není závislá na jiné větě a může tedy stát i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Každé souvětí musí obsahovat alespoň jednu hlavní větu. Značení ve větném rozboru: VH. Na hlavní větu se nelze zeptat!
Co je postoj mluvčího
V širokém smyslu hodnotící postoje mluvčího k (propozičnímu) obsahu věty nebo k jeho částem (propoziční postoje). Zakládají se na subjektivním hodnocení stupně pravdivosti obsahu (↗epistémický postoj), na uvádění zdrojů, které mluvčí k tvrzenému obsahu má (percepce, inference, cizí mínění), popř.
Co jsou věty podle postoje mluvčího
Věty podle postoje mluvčího dělíme na:Oznamovací – prostě sdělení; věta končí tečou a má klesající intonaci.Tázací – vyjadřuje otázku; končí otazníkem a intonace je stoupavá. Doplňovací – odpovídáme celou větou.ŽádacíZvolací – vyjadřují citový stav; může být původně jakéhokoliv druhu – Dnes je nádherně!
Co musí mít věta
Tradiční pohled chápe jako českou větu celek, který je založen na určitém slovesném tvaru, tedy přísudku. Pokud věta vedle přísudku obsahuje také podmět, jde o větu dvojčlennou: Matka litovala dítě. V případě, že věta podmět neobsahuje, označujeme ji jako větu jednočlennou: Matce je líto dítěte.
Kdy ukoncit větu
Tečka označuje ukončení věty jednoduché, složené nebo souvětí, pokud mají funkci oznamovací, někdy také rozkazovací a přací. Na konci věty se píše tečka, i když je na jejím konci e‑mailová nebo jiná elektronická adresa (např. odkaz na webové stránky).
Jak se dělí věty
Obsah2.1 Oznamovací věta.2.2 Tázací věta.2.3 Rozkazovací věta.2.4 Přací věta.
Jak se dělá souvětí
Souvětí vznikne spojením dvou nebo více vět jednoduchých. Obsahuje proto dvě nebo více sloves ve tvaru určitém (dva nebo více přísudků). Maminka uklízí pokoj, protože nesnáší nepořádek. Venku si hrály děti, jelikož bylo krásné počasí.
Které zájmeno může být vztažné a tázací
Přehled druhů zájmen
| Druhy zájmen | Příklady |
|---|---|
| tázací | kdo, co, jaký, který, čí |
| vztažná | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
| neurčitá | někdo, něco, nějaký, některý, něčí, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, cokoli, jakýkoli, málokterý, máločí, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, lecjaký, lecčí, ledasco, ledaskdo, ledaskterý, každý, všechen |
Kdo a kteří
V tom, že kdo je (dnes) možné jen ve vztažných větách týkajících se neurčité osoby, shoduje se s původním užíváním zájmena který: ale liší se od něho v tom, že který je zájmeno přídavné, kdo podstatné (mohu říci »který člověk cti nemá, jinému jí nedá«, ale ne »kdo člověk…«).
Jaké zájmeno je ti
Zájmeno ti – osobní (Podal ti knihu.) X zájmeno ukazovací (Ti to ale umí.) Zájmeno jeho – přivlastňovací (Jeho kniha se nám líbila.)
Jaké zájmeno je to
Druhy zájmen
osobní (on, já, ty) přivlastňovací (náš, jejich, vaše) ukazovací (ten, ta, to)
Jak se urcuji věty
Ptáme se na ni: kde, kdy, jak, proč, do jaké míry, za jakým účelem, za jakých podmínek, i přes co atd. + věta řídící. Časté spojovací výrazy: kde, když, jak, co, protože, aby, -li, přestože, i když atd.
Jak se urcuje pocet vět
Určovat počet vět podle čárek (interpunkce) nedoporučujeme. Počet vět bezpečně zjistíme výhradně podle počtu určitých sloves. Rozlište věty jednoduché a souvětí: Jan dlouho čekal, a přestože mu byla zima, vytrval. Na krátký okamžik se mu vybavily stromy, ohýbající se ve větru, a příjezdová cesta k domu.
Co je to otázka doplňovací
Otázky zjišťovací (na ně odpovídáme pouze "ano/ne", např. Bydlíš v Praze) a otázky doplňovací (na ty nestačí odpovědět ano/ne, vyžadují konkrétnější odpověď, např. Kde bydlíš
Jakou intonací mají věty rozkazovací
Co musíte znát Jedná se o intonaci = výška hlasu při vyslovení věty.
Co to je věta jednoduchá
Věta jednoduchá obsahuje pouze jednu základní skladební dvojici (podmět a přísudek). Případně jeden větný základ, pokud jde o větu jednočlennou nebo větný ekvivalent.
Co se píše za vetou Rozkazovaci
VĚTOU ROZKAZOVACÍ někomu něco ROZKAZUJEME. Na začátku věty píšeme VELKÉ PÍSMENO. Za rozkazovací větou píšeme za ní zpravidla TEČKU, důrazný rozkaz vyjádříme VYKŘIČNÍKEM.
