Co probiha v buňce
Buněčný cyklus
G1 fáze – je tzv. presyntéza, dochází k buněčnému růstu, syntéze RNA a proteinů S fáze – probíhá syntéza DNA, replikace DNA (chromosomy tvořené dvěma chromatidami) G2 fáze – probíhá syntéza RNA a proteinu (tubulinu), dále se tvoří a uchovává energie pro následné mitotické dělení
Archiv
Co obsahuje rostlinná buňka
Buňka rostlin obsahuje všechny součásti typické pro eukaryotické buňky (jádro, cytoplazmatická membrána, endoplazmatické retikulum, mitochondrie ap.). Navíc obsahuje tyto struktury: buněčná stěna: pevná ochranná vrstva nad cytoplazmatickou membránou. Její hlavní složkou je sacharid celulóza.
Archiv
Co je v zivocisne buňce
Buňka (lat. cellula) je základní stavební a funkční jednotka těl živých organismů, nikoliv však těch nebuněčných, jako jsou viry, viroidy a virusoidy. Jsou obklopené membránou a uvnitř obsahují koncentrovaný vodný roztok různých látek (cytoplazmu). Obvykle obsahují genetický materiál a jsou schopné se dělit.
Co Vyplnuje buňky
Cytoplazma: Základní hmota, která vyplňuje vnitřek buňky.
Archiv
Co obsahuje buňka
Buňkadeoxyribonukleová kyselina (DNA) a na ni napojený enzymový aparát pro uchování a přenos genetické informace,plazmatická membrána pro zachování vnitřního prostředí buňky,metabolický aparát pro zpracování živin.
Jak dlouho žije buňka
Všechny buňky v lidském těle se vymění každých sedm let. Ale je to pravda Ne tak docela. Některé buňky v některých orgánech a systémech v našem těle se zcela nahradí během několika měsíců, ale jiné zůstávají v podstatě stejné, jako byly v den, kdy jsme se narodili.
Jaký je rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou
Rostlinná má buněčnou stěnu, živočišná ne. Rostlinná má v cytoplazmě chloroplasty, kde probíhá fotosyntéza. Živočišná je nemá, fotosyntézu neprovádí. Vyživuje se příjmem živin z okolí.
Čím se liší buňky
Rostlinné buňky jsou větší, jejich buněčná stěna je silná a obsahuje celulózu. V cytoplazmě se nacházejí plastidy a velké vakuoly, naopak nemají některé organely např. Golgiho aparát. Živočišné buňky obsahují více organických látek, méně vody, mají jiný metabolizmus.
Co umí buňka
Buňka je nejmenší morfologickou a funkční jednotkou organizmů (jednobuněčných a mnohobuněčných). Buňka je schopná vykonávat všechny základní životní funkce (má všechny projevy živé hmoty). Základní projevy živé hmoty: Mezi projevy života patří charakteristické znaky společné pro všechny organismy.
Která buňka je největší v ženském těle
Průměr buňky je kolem 60–70 µm, největší je ženská pohlavní buňka – vajíčko – oocyt (200–250µm) a nervová´buňka – neuron, nejmenší je červená krvinka – erytrocyt (7,5µm).
Co tvoří obecnou strukturu buňky
Všechny buněčné struktury (organely) jsou tvořeny membránami – biomembránami. Tyto membrány jsou základní morfologickou a funkční strukturou živých organizmů. Biomembrány na povrchu buňky nazýváme cytoplazmatickou membránou, biomembrány uvnitř buněk tvoří buněčné organely.
Jaké znáš projevy života buňky
Mezi projevy života patří charakteristické znaky společné pro všechny organismy. Dynamika, neustálé proměny a výměna látek, energie a informací s prostředím. Reakce na podněty z vnějšího prostředí a přizpůsobení se. Evoluce (vývoj), živé soustavy se neustále dlouhodobě přizpůsobují měnícím se podmínkám.
Co řídí buňku
Jádro je buněčná organela, která řídí životní děje v buňce a podílí se na rozmnožování buňky. Součástí jádra jsou chromozomy, ty umožňují přenos dědičných vlastností. Mitochondrie jsou organely tyčinkovitého i oválného tvaru, v nichž se z organických látek, za přítomnosti kyslíku, uvolňuje energie – buněčné dýchání.
Jakou buňku má clovek
Existují jako samostatné jednobuněčné organismy (prvoci apod.), nebo jako součásti tkání mnohobuněčných organismů (živočichové včetně člověka, rostliny, atp). Srovnáme-li eukaryotickou (jadernou) a prokaryotickou buňku, zjistíme, že ve srovnání s buňkou prokaryotickou je buňka eukaryotická podstatně větší.
Jak se dělí buňky
Dělení buněk je základem růstu i rozmnožování všech organismů. Hlavní fází každého dělení je okopírování a rozdělení dědičné informace, po něm následuje rozdělení cytoplazmy a oddělení nových buněk od sebe. Výchozí buňce říkáme buňka mateřská, nově vzniklé buňky se označují jako buňky dceřiné.
Jak dlouho trvá buněčný cyklus
Buněčný cyklus je sled dějů, který vede k rozdělení buňky pomocí mitózy (nebo meiózy). Obvykle trvá přibližně 24 hodin, ale u některých typů buněk může trvat i několik měsíců.
Které buňky se nedělí
Plně diferencované buňky (např. neurony) se dále již nedělí. Naopak některé jiné buňky (např. jaterní buňky – hepatocyty) jsou schopny v případě potřeby přejít z G0 fáze do G1 fáze a začít se opět dělit.
Co se děje v Profázi
Profáze je počáteční stadium mitózy, v němž dochází ke kondenzaci chromatinu, takže se chromozomy stávají pozorovatelné světelným mikroskopem. Každý chromozom se nyní skládá ze dvou identických molekul DNA (chromatid) spojených v místě centromery.
Co je to meióza
Meióza (zrací dělení) je proces redukčního dělení buňky, který probíhá ve dvou po sobě následujících děleních a jehož výsledkem jsou buňky s haploidním počtem chromozomů. Meiotickým dělením vznikají pohlavní buňky (gamety).
Jaký je rozdíl mezi Mitózou a Meiózou
Meióza sestává ze dvou odlišně koncipovaných dělení buněk, takže jejím výsledkem jsou 4 od rodiče odlišné buňky, na rozdíl od 2 s rodičem shodných buněk, které vznikají při mitóze.
Co je to Bivalent
Bivalent je sdružený pár zdvojených homologních chromozomů pozorovatelný během meiotické profáze. Vzhledem k tomu, že útvar je vlastně tvořen čtyřmi komponenty, nazývá se též tetráda.
Jak dlouho trvá Meioza
M fáze – Skládá se z jaderného dělení (mitózy) a vlastní cytokineze – viz níže. Trvá 1 – 2 hodiny. Metafáze – Chromosomy se seřazují do rovníkové (ekvatoriální) roviny. Dělící vřeténko se navazuje na centromery chromosomů.
Co je Tetráda
Bivalent je sdružený pár zdvojených homologních chromozomů pozorovatelný během meiotické profáze. Vzhledem k tomu, že útvar je vlastně tvořen čtyřmi komponenty, nazývá se též tetráda.
Co je to Oogonie
OOGENEZE je vznik a vývoj vajíček ve vaječníku. Vajíčka vznikají z diploidních zárodečných prapohlavních buněk (primordiální gonocyty), které osídlily vaječník a staly se z nich oogonie. Ty se mitoticky dělí a vznikají primární oocyty (oocyty I.
Kdy končí oogeneze
Než je však vajíčko savců schopno být oplozeno, musí projít dlouhým obdobím vývoje, které začíná již před narozením samice a končí až během její pohlavní dospělosti. Vývoj vajíčka, označovaný jako oogeneze, tak může trvat třeba i 150 let, jako je tomu v případě velryby grónské, která se dožívá přes 200 let.
