Jaká je Ústava ČR
Ústava České republiky je základní zákon České republiky. Byl přijat jako ústavní zákon Českou národní radou 16. prosince 1992 a publikován v české Sbírce zákonů pod č. 1/1993 Sb.
Archiv
Jak se mění Ústava
Ústava může být měněna pouze ústavními zákony. Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je podle české Ústavy nepřípustná. Ústava a Listina základních práv a svobod upravují oblasti, které mohou být upraveny pouze zákonem (nikoliv podzákonným předpisem).
Jak se píše Ústava
S velkým písmenem se píšou oficiální názvy ústav, mezinárodních smluv, dohod, úmluv, listin atp.: Ústava České republiky (ale: podle naší ústavy…), Smlouva o Evropském hospodářském společenství, Smlouva o Evropské unii, Smlouva o přístupu České republiky k Evropské unii, Všeobecná dohoda o clech a obchodu, Úmluva o …
Kdo schvaluje ústavní zákon
Ústavní zákony jsou zákony nejvyšší právní síly v České republice. Musí být schváleny kvalifikovanou většinou obou komor Parlamentu, tedy 3/5 většinou všech poslanců Poslanecké sněmovny a 3/5 většinou přítomných senátorů v Senátu.
Co je to parlament
Parlament je zákonodárný sbor volených či nevolených zástupců příslušné administrativní územní jednotky, ať už je to stát, svazek států, nebo spolková země státu. Původní význam tohoto slova ve francouzštině je mluvení, rozprávka, rozhovor (parler, mluvit).
Jak Delime ústavy
Ústavy rigidní a flexibilní
Jako rigidní jsou označovány ústavy, které lze měnit pouze složitějším způsobem než zákony obyčejné. Nejčastěji je třeba větší množství hlasů zákonodárců, než je tomu u běžného zákona. Naopak ústavu flexibilní lze měnit obyčejným zákonem.
Kdo schvaluje změnu ústavy
Ústavní zákony v České republice přijímá Parlament České republiky, a to kvalifikovanou většinou, tedy třemi pětinami hlasů všech poslanců (tj. nejméně 120 poslanců) a zároveň třemi pětinami hlasů přítomných senátorů.
Kdo může měnit ústavu
Ústavní zákon je právní předpis nejvyšší právní síly, který mění nebo doplňuje ústavu. Ústavním zákonem je v českém právním systému i sama Ústava. Ústavní zákony jsou obvykle přijímány kvalifikovanou většinou, v některých státech je ke změně ústavy třeba referenda. Rigidní ústavy jiným způsobem měnit nelze.
Kdy byla schválena ústava ČR
K letošnímu 30. výročí Ústavy České republiky, jež byla schválena 16. prosince 1992, připravily obě komory Parlamentu dvoudenní konferenci, která se uskutečnila 15.
Kdo tvoří parlament
Je tvořen Poslaneckou sněmovnou (dolní komora) a Senátem (horní komora). Poslanecká sněmovna vznikla s osamostatněním České republiky k 1. lednu 1993 přejmenováním České národní rady. Poslanecká sněmovna je tvořena 200 poslanci volenými na čtyři roky poměrným systémem.
Co je to dolní komora
Dolní komora či dolní sněmovna je jedna ze dvou komor dvojkomorového parlamentu, druhá komora se nazývá horní komora. Navzdory svému označení dolní komory nalézající se pod horní komorou, v mnoha zemích světa disponuje dolní komora většími pravomocemi než komora horní a disponuje tak větší mocí.
Co dělá parlament
vykonává zákonodárnou moc – přijímá zákony. má právo ústavními zákony měnit Ústavu, ústavní zákony a jiné součástí ústavního pořádku České republiky. dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv. vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě (pouze Poslanecká sněmovna)
Kdo v ČR schvaluje ústavu
Charakteristiky Ústavy
4 Ústavy, podle něhož „[k] přijetí ústavního zákona (…) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů[,]“ je možné zkonstatovat, že pro změnu Ústavy je nutný složitější postup, což z pohledu typologie ústav značí, že se jedná o ústavu rigidní.
Jak se dělí Ústava
Ústava je tvořena preambulí a 8 hlavami zahrnujícími základní ustanovení, moc zákonodárnou, moc výkonnou, moc soudní, Nejvyšší kontrolní úřad, Českou národní banku, Územní samosprávu a přechodná a závěrečná ustanovení. Doposud byla Ústava šestkrát novelizovaná.
Kdo je v Senátu
Senát Parlamentu České republiky je složen z 81 senátorů, kteří jsou voleni na období 6 let. Každé dva roky se volí třetina senátorů. Senátor musí být starší 40 let. Každého z nich si volí občané České republiky v jednomandátových obvodech.
Co dělají poslanci
Každý poslanec má zákonodárnou iniciativu, návrh na přijetí nového zákona nebo návrh na změnu stávajícího tedy může podat sám, a právo interpelace vůči členům vlády, kteří mají povinnost mu ve věcech své působnosti odpovědět.
Kdy můžu být senátor
Senát je nerozpustitelný, každé dva roky se volí třetina senátorů. Senátorem může být zvolen každý občan České republiky, který alespoň ve druhý den voleb dosáhl věku nejméně 40 let a není u něho ve dnech voleb omezení svéprávnosti k výkonu volebního práva.
Kdy zaniká mandát poslance
Mandát zaniká především uplynutím volebního období či rozpuštěním Poslanecké sněmovny. Kromě toho také tehdy, pokud poslanec či senátor odepře po zvolení složit slib nebo jej složí s výhradou, pokud pozbude státní občanství, pokud bude zvolen prezidentem či jmenován soudcem nebo pokud zemře.
Co znamená slovo mandát
Mandát (z lat. manu dare, pověřit, přikázat) v demokraciích znamená oprávnění a pravomoc poslance nebo jiného voleného funkcionáře, kterou mu svěřili voliči. Mandát je obvykle časově omezený.
Jak se vzdát mandátu
Důvody zániku mandátu vyslovením zastupitelstva obce:pravomocné rozhodnutí soudu, kterým byl člen zastupitelstva obce odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody;člen zastupitelstva obce přestal být volitelný;neslučitelnost funkcí.
Jak zaniká mandát poslance
Mandát zaniká především uplynutím volebního období či rozpuštěním Poslanecké sněmovny. Kromě toho také tehdy, pokud poslanec či senátor odepře po zvolení složit slib nebo jej složí s výhradou, pokud pozbude státní občanství, pokud bude zvolen prezidentem či jmenován soudcem nebo pokud zemře.
Kdy vzniká mandát člena zastupitelstva obce
Vznik a zánik mandátu
Mandát nově zvoleným členům zastupitelstva vzniká zvolením, k němuž dojde ukončením hlasování, t. j. v aktuálním případě ve 14.00 hod. dne 24. září 2022. Mandát členu zastupitelstva zaniká ze zákona nebo vyslovením zastupitelstva obce.
Kdy končí mandát
Zákon o volbách do zastupitelstev obcí říká, že „mandát zaniká dnem"; prostřednictvím jazykového výkladu lze tedy dovodit, že k zániku mandátu člena zastupitelstva obce dojde uplynutím toho dne, kdy byla rezignace člena zastupitelstva doručena starostovi obce, tedy uplynutím 24.00 hodiny předmětného dne.
Kdy vzniká mandát
Mandát poslance i senátora vzniká zvolením a ověřuje jej mandátový a imunitní výbor příslušné parlamentní komory. V systémech zastupitelské demokracie je mandát teoreticky volný, to znamená, že poslanec (senátor) je vázán pouze svým svědomím.
Kdy Zanika mandát
Nevzniká tak až složením slibu, nebo předáním osvědčení o zvolení. Odmítnutím slibu či složením slibu člena zastupitelstva může mandát zaniknout. Mandát rovněž zaniká rezignací člena zastupitelstva, jeho úmrtím, dnem voleb do zastupitelstva obce, či například sloučením obcí.
