Co jedla šlechta?

Co jedli chudí lidé ve středověku

Středověká kuchyně nebyla tak fádní, jak by se na první pohled mohlo zdát a v mnohém se podobala té dnešní. Rozmanitost stravy se odvíjela i od způsobu života lidí a od toho, kde žili. Pokud byl člověk chudý, jeho strava se skládala zejména z hrachu, různých kaší (sladkých i slaných) a hlavně také z obilí a chleba.
ArchivPodobné

Co jedli naši předkové

Naši předkové využívali všech darů přírody beze zbytku. Z obilovin se jedlo zejména žito, pšenice, oves, ječmen, jáhly a pohanka a různé jejich kombinace, později i brambory. Používaly se nejen celá zrna, ale také různé kroupy, krupky, krupice, mouka i vločky. Z nich se vyráběla spousta jídel s rozličnými názvy.
Archiv

Co se jedlo v 19 století

V ideálním případě, když byl všeho dostatek, jedla střední třída na počátku 19. století celkem zdravě. Jídelníček obsahoval vše od celozrnných obilovin, masa a zeleniny po kysané mléčné výrobky, z nich hlavně tvaroh, podmáslí a syrovátku. V oblibě byly zelené byliny užívané jako koření, nejvíce řeřicha a šalvěj.

Co se jedlo v 18 století

století psali o hrachu jako o typickém pokrmu Čechů. Hrách se mnohdy připravoval spolu s kroupami – tento chod byl v 18. století a později znám jako „česká svatba“. Hrách a kroupy byly po dlouhou dobu základními surovinami především v chudých domácnostech, objevovaly se však také v jídelníčku bohatých měšťanů.

Jak často jedli ve středověku

Dvě jídla denně

V pozdním středověku se podle badatelky Magdaleny Beranové jedlo pouze dvakrát denně: první jídlo před polednem a druhé v podvečer kolem klekání (mezi pátou a půl sedmou, dle krajových zvyklostí).

Co jedla šlechta ve středověku

Z masa se nejvíce jedlo drůbeží a hovězí, šlechta měla výsadu pochutnat si i na zvěřině. Poddaní v lesích lovit nesměli pod hrozbou trestu smrti; bylo jim však dovoleno chytat drobné živočichy. Veverky, žáby, chrousti nebo vrabci patřili k častým chodům středověkého menu.

Co se jedlo před 100 lety

Žilo se velmi skromně: denní příjem byl 2500 kcal

K obědu se dělala polévka ze zeleniny, bylinek, brambor, luštěnin nebo krupice. Polévky byly základem většiny jídelníčků a lišily se dle krajů (zelňačka na Moravě, kulajda v jižních Čechách, kyselo v severních a východních Čechách kyselo).

Jak žili naši předkové

I před dvěma sty lety žili lidé na hromádce, podváděli se, hádali a trápili a jejich spory musely řešit úřady. Ačkoliv se to nezdá, až devatenácté století bylo stoletím prudérie – a i to především ve městech, u středních a vyšších vrstev. Venkov, zvláště v 18. století, byl v tomto ohledu „živější“.

Co se jedlo v 60 letech

“ V létě a během žní se doporučovalo podávat studené jídlo, uzené maso nebo pečeně, k tomu kyselý salát a chléb s pomazánkou z droždí. Za chladného počasí měly zelenou především vydatné polévky a tučnější pokrmy.

Co jedli lidé ve starověku

Starověk. Ve střední Evropě, kde převládaly keltské a germánské kmeny, byl na přelomu letopočtu základ stravy tvořen surovinami rostlinného původu. Jednalo se zejména o pěstování pšenice, žita, špaldy, ječmene, luštěnin (hrách) a zeleniny (zelí, cibule, brambory).

Co se jedlo v raném středověku

Nejčastější chody byly:polévka, vařené hovězí maso, kaše, pečeně, zvěřina, ryby, pernatá zvěř a různé druhy nákypů. Polévka v té době znamenala vývar (z masa, zeleniny nebo luštěnin), který se nalil například na opečený chléb přelitý rozpuštěným máslem.

Co se jedlo ve 13 stoleti

Historie udává, že středověká kuchyně na území Čech a Moravy ve 13. století byla možná překvapivě pestrá. Základem byl chléb, ale nechybělo maso, kaše z mouky, krup, hrachu i ovoce a mléčné výrobky z kravského, kozího a ovčího mléka. Obvyklá byla i jídla sladká, dochucovaná medem.

Co se jedlo ve starověku

Řekové jedli hovězí, skopové, jehněčí, vepřové, zvěřina, v jídelníčku ale převažovaly ryby, a to vařené, syrové nebo pečené na rožni. Opékaly se na pánvi nebo podávaly nasolené a naložené v oleji. Jako příloha se jedlo ovoce, olivy, luštěniny, těsta a kaše připravovaná z rozemletého obilí.

Co se jedlo za komunismu

“Smažák” uvařit i poslepu, tedy samozřejmě s malou nadsázkou! Smažený sýr s hranolkami – RECEPT ZDE! Dalším klasickým, ale téměř zapomenutým jídlem minulého století byly smažené býčí žlázy, vídeňský bramborový salát, či jiné kombinace v trojobalu usmažených žláz z býka.

Co se jedlo za první republiky

Nejčastěji tedy pracant posnídal chléb s bílou kávou, k obědu měl polévku, brambory s omáčkou nebo se zelím, bramboráky, vdolky, krupicovou kaši nebo rýžový nákyp. Večer se opět dojedly zbytky nebo jen jednoduchá studená večeře – chléb se sýrem, uzenáčem nebo slanečkem.

Co pili lidé ve středověku

Především mléko bylo ve středověku hojně využíváno a dále zpracováváno na smetanu, tvaroh, máslo, sýr nebo syrovátku. Lidé pili jak mléko kravské a kozí, tak ovčí i mléko kobylí.

Co jedli stáří Řekové

Řekové jedli hovězí, skopové, jehněčí, vepřové, zvěřina, v jídelníčku ale převažovaly ryby, a to vařené, syrové nebo pečené na rožni. Opékaly se na pánvi nebo podávaly nasolené a naložené v oleji. Jako příloha se jedlo ovoce, olivy, luštěniny, těsta a kaše připravovaná z rozemletého obilí.

Co se jí v Egyptě

Základem místních jídel je rýže, pšenice a zelenina, skopové, kozí a jehněčí maso, drůbež (kachny, husy, holubi, křepelky) a samozřejmě čerstvé ryby z Nilu i ze Středozemního a Rudého moře. Co se týče typického egyptského jídelníčku, tak k snídani tu dostanete fazole, vajíčka, nakládanou zeleninu, džem a sýry.

Jak vypadal obchod za socialismu

Samostatné obchody za socialismu prakticky neexistovaly. Každý jednotlivý obchod patřil do sítě nějakého národního podniku, který nabízel specifický druh zboží. Tyto podniky se organizovaly na územním principu a staraly se o distribuci, logistiku, administrativu a nábor pracovní síly.

Co snídají Řekové

V jídelníčku převládají různé saláty a luštěniny (hrách, čočka, fazole, cizrna), oblíbená mezi Řeky je také listová zelenina politá dresinkem. Mezi typická jídla patří gyros, tzatziki a typický vynikající řecký jogurt. Ochutnejte "pitu", což je chlebová placka.

Jaké ovoce roste v Řecku

V Řecku se pěstuje mnoho druhů ovoce – pomeranče, citróny, vodní melouny, broskve, hroznové víno, ale i takové druhy jako fíky, opuncie, lokvát a kiwi.

Co nejíst a nepít v Egyptě

Místní kuchyně

Egyptská kuchyně to jsou tradiční arabská jídla. V zemi je zakázáno jíst vepřové maso a pít alkohol. Základem místních jídel je rýže, pšenice a zelenina, skopové, kozí a jehněčí maso, drůbež (kachny, husy, holubi, křepelky) a samozřejmě čerstvé ryby z Nilu i ze Středozemního a Rudého moře.

Na co si dát pozor při cestě do Egypta

Pokud se budete bavit s Egypťany, určitě nehaňte jejich náboženství a nikterak je podobnými slovy neurážejte. Nevhodné jsou také polibky na veřejnost, vodění za ruku a jakékoliv podobné intimnosti. Určitě také není dobré individuální cestování mimo resort a rekreování se na veřejných plážích.

Co se jedlo za socialismu

Hospody, restaurace i jídelny za to poskytovaly služby často už dopoledne. Pracující tam mířili už brzy ráno, aby přišli na polévku. Typická byla gulášová, dršťková, bramborová, zelňačka. K tomu muselo být pivo, někteří odvážlivci ho doplnili i rumem nebo panákem čehokoli jiného.

Kdo je socialista

Socialismus (z latinského socialis, „družný, společenský“) je myšlenka a hnutí, které se snaží liberálně kapitalistický soukromovlastnický hospodářský a společenský řád nahradit systémem založeným na společném vlastnictví.