Co je to etická norma
Mravní nebo etická norma znamená vyslovený nebo častěji nevyslovený požadavek na lidské jednání, zejména ve vztahu k druhým, k majetku nebo k přírodě. Znamená obvykle jisté omezení, pro občanské soužití často významné, většinou však člověka zavazuje pouze ve svědomí a její dodržování pak nelze vymáhat právní cestou.
Co je to etický problém
Etickým problémem je tedy situace, kdy stojíme před morálním rozhodnutím a toto rozhodnutí není jednoznačně a trvale rozhodnutelné – máme na výběr z několika etických principů či argumentací. Současně jde však o situaci, kdy se musíme pro jedno z možných řešení rozhodnout.
Co je předmětem etiky
Shrnutí: Předmětem etiky je člověk. Etika má co činit s člověkem, odpovědností člověka v jeho jednání s člověkem, ať už je to on sám, nebo jiný člověk, ale také se vším, co k životu člověka patří.
Archiv
Jaký je rozdíl mezi morálkou a etikou
Etika hodnotí člověka z hlediska dobra a zla. Na rozdíl od morálky, která je blíže konkrétním pravidlům, se etika snaží najít společné a obecné základy, na nichž morálka stojí, popř. usiluje morálku zdůvodnit. Morálka je soubor norem příkazů a chování, etika je věda.
Archiv
Jaké jsou normy
Normy lze obecně rozdělit na : absolutní (normativní, descendentní), které předepisují a vyžadují a jsou ustaveny nějakou autoritou (kupř. Bůh, stát, zákonodárce, starosta, ředitel apod.) relativní (popisné, ascendentní), které popisují normalitu jako to, co je běžné a obvyklé (kupř.
Jak se dělí etika
1.1 Deskriptivní etika.1.2 Metaetika.1.3 Normativní etika.1.4 Aplikovaná etika.1.5 Etika autonomie.1.6 Etika odpovědnosti.
Co je to etické chování
Etické chování je takové chování, které je v souladu se všeobecně přijímanými a uznávanými soubory pravidel slušnosti a chování v dané firmě, zemi, státu nebo společnosti.
Co znamená pojem etika
Etika (z řeckého ethos – mrav) nebo též teorie morálky je filozofická disciplína, která se zabývá zkoumáním mravní dimenze skutečnosti. Etika zkoumá morálku nebo morálně relevantní jednání a jeho normy.
Jak se dělí normy
Normy lze obecně rozdělit na : absolutní (normativní, descendentní), které předepisují a vyžadují a jsou ustaveny nějakou autoritou (kupř. Bůh, stát, zákonodárce, starosta, ředitel apod.) relativní (popisné, ascendentní), které popisují normalitu jako to, co je běžné a obvyklé (kupř.
Co to je norma
Norma je tak požadavek na chování nebo vlastnosti věci, člověka, situace apod., určený buď k závaznému vyžadování nebo k posuzování jejich přijatelnosti nebo obvyklosti. V původním latinském významu slovo znamenalo „pravítko, měřítko, pravidlo“.
Kdo založil etiku
Platón zakládá svou teorii o etice na základě přirovnání obce s duší.
Kdo určuje normy
Autoritou je buď státní úřad (v ČR Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, do roku 2008 Český institut pro normalizaci) nebo oborové sdružení výrobců. Od 20. století se státní normy podřizují mezinárodním, vydávaným evropskými nebo světovými organizacemi.
