Co to je mravní
– Za mravné tedy povaţujeme takové jednání, které konáme pro věc samu, ne kvůli svému prospěchu. – Souhrn mravních zásad a názorů, na to, co je dobré a co je zlé se nazývá morálka.
Archiv
Jaký je rozdíl mezi právem a morálkou
Je-li etika uvědomělým hledáním dobra a morálka souhrnem představ o dobru již nalezeném (tedy poznaném), nadto souhrnem představ stvrzených nepsaným souhlasem dané společnosti, je právo systémem norem, upravujících jednání lidí (jejich skupin, organizací) v jejich vzájemných vztazích takovým způsobem, jaký určila vůle …
Co je to mravnost
Mravnost čili morálka neboli správné chování, je obecná představa o tom, jak by mělo vypadat správné jednání. Liší se tak od zdvořilosti, protože zahrnuje i závažné a důležité věci, ne pouze společenské chování.
Co je to slovo morálka
morálka – (z lat. moralis, od mos, mores = mrav, mravy) – soubor hodnot, norem a vzorů chování pretendujících na regulaci vztahů mezi jednotlivci, mezi jednotlivcem a spol. skupinou i mezi spol.
Co obsahuje morálka
Z hlediska specifičnosti je morálka souhrnem morálních principů, norem, mravních hodnot, cílů, idejí, mravního chování a jednání jednotlivců nebo skupin, zahrnuje tedy jak subjektivní, tak objektivní projevy mravních vztahů.
Kdo určuje morálku
Každá společnost vyžaduje nějakou morálku, jejíž morální normy a hodnoty si společnost po určitou dobu vytváří a dodržování těchto norem je spojené s přijetím v komunitě. Chování a jednání v souladu s morálkou je společností vyžadováno, kromě toho je člověk usměrňován i vlastním svědomím.
Co morálka dělá
Význam. Stejně jako právo a náboženství patří k normativním systémům, morálka představuje i systém hodnotový a hodnotící. Morálka plní tři funkce: poznávací, regulativní a humanizační. Působení morálních norem je závislé na výchově jedince a momentálních trendech působících ve společnosti.
Jak vznikla morálka
Morálka a její vznik
Mravní normy historicky vznikly jako výraz úsilí zabezpečit přežití a rozvoj pravěkých skupin. Vznikají v situaci přechodu od instinktivní regulace chování k racionálnímu rozhodování. Zájem skupiny tak tradičně stojí nad zájmem jednotlivce.
Kdy se vyvíjí svědomí
Svědomí prochází vývojem, kdy nejprve srovnává své chování s názory autorit (církve, rodičů, učitelů, vrstevníků) až k bodu, kdy se člověk podřizuje etickým zásadám, které vyplývají z jeho nitra bez ohledu na vnější autority (autonomie svědomí).
Jaký je vztah mezi právem a morálkou
podle vztahu právo-morálka vytvořily dva základní proudy: juspozitivismus (právní pozitivismus) a jusnaturalismus (přirozenoprávní teorie). Zatímco právní pozitivismus mezi morálkou a právem zcela striktně rozlišuje, přirozenoprávní teorie je spojuje, právo morálkou zdůvodňuje a podmiňuje.
Co je etika a morálka
Etika hodnotí člověka z hlediska dobra a zla. Na rozdíl od morálky, která je blíže konkrétním pravidlům, se etika snaží najít společné a obecné základy, na nichž morálka stojí, popř. usiluje morálku zdůvodnit. Morálka je soubor norem příkazů a chování, etika je věda.
Jaký je vztah mezi etikou a morálkou
Etika (z řeckého éthos – mrav, zvyk, obyčej, charakter) je teorií morálky (tj. teorie správného a nesprávného jednání). Je to věda o morálce jako stránce společenského života člověka, o původu a podstatě morálního vědomí a jednání – zabývá se tedy studiem morálky.
Jaké jsou etapy života
Ontogenetické fáze
období mladého věku 30–45 let. období středního věku 45–60 let. období stárnutí 60–75 let. období starého věku 75–90 let.
V jakém věku se začíná formovat osobnost člověka
Osobnost dítěte se začíná rozvíjet v předškolním věku, tzn. mezi třetím a šestým rokem. V tomto období se formují základy osobnosti. Děti začínají kontrolovat a cílevědomě ovlivňovat vlastní chování a stávají se samostatnými.
Jak se dělí věk
období mladého věku 30–45 let. období středního věku 45–60 let. období stárnutí 60–75 let. období starého věku 75–90 let.
Co je to zralý věk
dospělost (18–30 let) zralost (30–45 let) střední věk (45–60 let) stáří (60–75 let)
Kdy začíná Prepuberta
PREPUBERTA je období, etapa, stadium mladšího školního věku (od 6 do 10-11 let). U zdravých dětí je obdobím relativně harmonického, radostného a klidného duševního vývoje, a to u dívek přibližně do deseti let a chlapců do jedenácti let.
Co utváří osobnost
Tvoří ji individuální spojení biologických, psychologických a sociálních aspektů každého jedince. Utváří se ve vztazích k sobě, ke druhým, vůči prostředí a společnosti a projevuje se vždy jako celek.
Jak dělíme lidí podle věku
Světová zdravotnická organizace (WHO, též SZO) doporučuje u dospělosti jiné členění:období plné dospělosti 18–30 let.období mladého věku 30–45 let.období středního věku 45–60 let.období stárnutí 60–75 let.období starého věku 75–90 let.období stařecké nad 90 let.
Jak Delime lidí podle věku
Zvyšuje se naopak podíl lidí ve věku 25-64 let, k čemuž ve velké míře přispívá struktura přistěhovalých osob. Z demografického hlediska můžeme populaci rozdělit na 3 skupiny – na dětskou složku (0-14 let), reprodukční složku (definovanou rodivým věkem žen 15-49 let) a postreprodukční složku (nad 50 let).
Jak dlouho trvá puberta u kluků
Puberta u chlapců Během celé puberty narůstá svalovina a modeluje se skelet, dochází k rozšíření ramen. Pubertální růstový výšvih začíná obvykle ve 12,5 letech, vrchol je ve 14 letech, kdy se rychlost růstu pohybuje kolem 7–12 centimetrů za rok.
Co se děje v pubertě
Puberta – období fyzických změn
Puberta je obdobím fyzického zrání a růstového výšvihu. Dochází k dosažení dospělého stavu vývoje kostí, svaloviny a tukové tkáně a k ukončení růstu tělesných orgánů. Nastává kompletní vyzrání vaječníků, respektive varlat a vyvíjejí se druhotné pohlavní znaky.
Jaké jsou osobnosti člověka
dle temperamentu:sangvinik – optimistický, společenský, aktivnícholerik – vznětlivý, netrpělivý, dominantníflegmatik – klidný, pomalý, konzervativnímelancholik – přecitlivělý, tendující ke smutku, tichý
Jak se tvoří charakter
Charakter se utváří v dlouhodobém procesu učení. Přední role při vývoji charakteru hrají procesy sociálního učení, a to identifikace se vzorem či imitace dalších osob relevantních při vývoji jedince, dále také kognitivního učení, instrumentálního učení nebo také klasického podmiňování.
Kdy končí střední věk
období mladého věku 30–45 let. období středního věku 45–60 let. období stárnutí 60–75 let.
