Co tvoří spory
Spora je u bakterií buňka, která slouží k dlouhodobému přežití za nepříznivých podmínek. Proces tvorby spor se nazývá sporulace. Spory tvoří zejména některé bakterie z kmene Firmicutes, dále též z kmene Actinobacteria (tzv. aktinomycety) a z rodu Azotobacter.
Jak vznikají spory
Proces sporulace začíná replikací DNA a asymetrickým buněčným dělením. Z menší části vznikne dvojitou membránou obalená spora. Větší část se nazývá sporangium, po dokončení tvorby spory lysuje.
Archiv
Jak se dělí bakterie
Bakterie můžeme zjednodušeně rozdělit podle charakteru buněčné stěny rozdělit na tři velké skupiny: gramnegativní bakterie s buněčnou stěnou. grampozitivní bakterie s buněčnou stěnou. bakterie bez buněčné stěny.
Co je to výtrusy
Spora (výtrus) je struktura sloužící k nepohlavnímu rozmnožování, adaptovaná k rozšiřování a přežívání i v nepříznivých podmínkách, a to po dlouhou dobu. Je haploidní (pouze s jednou sadou chromozomů) a zpravidla také jednobuněčná.
Co je to spora u hub
Spora (především u hub též výtrus) je struktura sloužící k rozmnožování, adaptovaná k rozšiřování a přežití i v nepříznivých podmínkách i na dlouhou dobu. Zpravidla je jednobuněčná a velmi často také haploidní (pouze s jednou sadou chromozomů).
Co je to Sporofyt
Sporofyt je diploidní stadium u rostlin, které procházejí rodozměnou. To znamená, že v tomto stadiu mají rostliny v každé buňce dvě sady chromozomů, stejně jako například člověk. Sporofyt u většiny semenných rostlin tvoří téměř celé tělo – až na pylové zrno a vajíčko.
Co to je bakterie
Bakterie jsou velmi malá živá tělíska, které nemůžeme spatřit pouhým okem. Největší z nich měří v průměru pouze setinu milimetru. Biologové je pokládají za velice jednoduchou formu rostlinného života. Každá bakterie je tvořena pouze jedinou buňkou, která je pokryta buněčnou stěnou.
Čím se živí bakterie
Bakterie jsou vysoce adaptabilní. Uplatňují se jako dekompozitoři v procesu recyklace látek v přírodě. Živí se produkty rozpadu a mrtvou organickou hmotou. Jako paraziti mohou vyvolávat infekční onemocnění rostlin a živočichů.
Co je to Megaspora
Megaspory, také zvány makrospory, je druh spor, který je přítomen u tzv. heterosporních rostlin. Tyto typy rostlin produjují dva typy spor – mikrospory a megaspory.
Co jsou to Sporangia
Sporangium (též výtrusnice) je struktura, v níž vznikají spory (výtrusy). Sporangium je diploidní (obsahuje dvě sady chromozomů, u rostlin je tedy součástí sporofytu) a spory jsou haploidní, ve sporangiu tedy probíhá tzv. redukční dělení (meiózou). Sporangium se vyskytuje například u rostlin, hub a dalších organizmů.
Co je to Mikrospora
Botanika. Botanika, a) u tajnosnubných rocttin samčí výtrus; b) u rostlin kvetoucích pylové zrno. Viz také makrospora, spora.
Jak vzniká sporofyt
Když se spermie a vajíčko spojí, dají vznik druhé generaci, nazývané sporofyt, která je nepohlavní. Sporofyt sám o sobě je diploidní, takže už má dvě sady chromozomů v každé buňce a také malé kapsle nazývané sporangia, které produkují haploidní rozmnožovací buňky, neboli spóry.
Co je to prokel
Prokel (prothallium, prvostélka, prothallus) je stélkatý haploidní útvar v životním cyklu rostlin ze skupiny Pteridophyta (kapraďorostů). Představuje pohlavní generaci rostliny (gametofyt). Vzniká ze spory (výtrusu), která spadne na zem a vyklíčí v prokel.
Jak vznikly bakterie
Bakterie patřily k řetězci vývoje života na Zemi. Vznikly cca před 3 miliardami let a ovlivnily jak vývoj prostředí, tak vývoj jiných druhů, neboť infekce jsou významnými faktory selekce. Již bylo popsáno více než 2000 druhů bakterií. Nemají vytvořenou jadernou membránu ani jadérko.
Jak se léčí bakterie
Bakteriální infekce jsou léčeny antibiotiky, na rozdíl od virových nemocí, kde antibiotika nezabírají.
Co ničí viry
Ozon jako nejsilnější dostupný oxidant působí na bakterie a viry mimořádně účinně. Neexistuje žádná bakterie ani plíseň, které by odolaly ozónu. (v závislosti na koncentraci, teplotě a atmosférickém tlaku) Je to mnohem účinnější metoda než použití chloru, které závisí na difůzi do protoplazmy buňky a pasivování enzymů.
Co je to Apoplast
V rámci rostlinných pletiv či celých rostlin se pak často užívá pojem symplast (pro navzájem propojené protoplasty sousedních buněk) a apoplast (pro systém jejich buněčných stěn a mezibuněčných prostor).
Co je Izosporie
izosporie = spory tvarově a funkčně stejné. Spory menší, samčí, mikrospory, vznikají v samčích sporangiích (mikrosporangiích). Spory větší, samičí, megaspory (makrospory), vznikají v samičích sporangiích (megasporangiích, makrosporangiích).
Co je to sporofyt
Sporofyt je diploidní stadium u rostlin, které procházejí rodozměnou. To znamená, že v tomto stadiu mají rostliny v každé buňce dvě sady chromozomů, stejně jako například člověk. Sporofyt u většiny semenných rostlin tvoří téměř celé tělo – až na pylové zrno a vajíčko.
Co je to gametofyt a sporofyt
Haploidní rostlina (gametofyt) produkuje gamety prostou mitózou. Dvě takové gamety (z dvou jedinců stejného druhu, nebo obě z jednoho jedince) splývají, přičemž vzniká diploidní zygota, z níž se vyvíjí diploidní (zpravidla mnohobuněčný) organismus, který označujeme jako sporofyt.
Kde se vyskytuje bakterie
Jejich výskyt pozorujeme nejvíce v půdě a ve vodním prostředí, osídlují těla jiných organismů, člověka, rostlin a živočichů, najdeme je v potravinách, prachových částečkách atd. Hojně se vyskytují ve vzduchu, jímž se také šíří. Jejich množství se v různých oblastech liší.
Co způsobují bakterie
Bakteriální infekce jsou infekce způsobené bakteriemi. Bakterie způsobují celou řadu bakteriálních onemocnění – např. tetanus, listeriózu, tuberkulózu, choleru, břišní tyfus, mor a mnoho dalších. Bakteriální infekce není totéž co bakteriální onemocnění, neboť infekce se nemusí navenek nijak projevit (alespoň zpočátku).
Co znamená CRP v krvi
CRP hodnoty nad 100 a CRP hodnoty nad 200 potvrzují, že se jedná o infekci způsobenou bakteriemi. Zvýšená produkce C-reaktivního proteinu může být příznakem virového, bakteriálního a pneumokokového onemocnění. Stejně tak se mohou ukázat vysoké hodnoty CRP u rakoviny či COVID-19.
Co všechno zabije ozón
Ozon spolehlivě zničí spory plísně a tím zamezuje jejímu dalšímu šíření. Spóry mikromycet jsou závažnými alergeny ve vnitřním ovzduší budov. V závislosti na koncentraci spor plísní v ovzduší může dojít k alergickému onemocnění včetně astma bronchiale. Alergie na plísně je častá především u dětí.
Jak vypadá vir
Pro viry je charakteristické, že nerostou, nedělí se a ani nejsou schopné vyrábět (bez cizí pomoci) energii či vytvářet vlastní bílkoviny. Obvykle jsou také mnohem menší než třeba bakteriální buňky (nemluvě o lidských buňkách), ale existují výjimky: největším známým virem je Pithovirus veliký 1,5 mikrometru.
