Co zasadit pod Jehlicnan
Rostliny pod jehličnany
Pěnišníky a azalky můžete doplnit vřesy a vřesovci, pierisy, libavkami, kapradinami, dřínem kanadským, bramboříky (zejména Cyclamen coum), bohyškami, konvalinkami, brusnicemi nebo borůvkami chocholičnatými. Pod jehličnany a v jejich okolí se také velmi dobře daří nenáročným kakostům.
Jak kombinovat jehličnany v zahradě
Výborné je kombinovat druhy s různými tvary a barvami se vždyzelenými dřevinami (vavřín, skimmie, rododendron) a okrasnými travami. Ve skupině by měl vždy převažovat jeden druh a ostatní by měly kompozici nenásilně doplňovat.
Co potřebují jehličnany
Především při začátku růstu potřebují jehličnany hodně vláhy. Je proto ideální prolévat dostatkem vody každý den, kdy žádný déšť nespadne. Zároveň mohou v zárodku strom omezit i různé druhy plevele. Skvělou variantou, jak se plevele zbavit, je aplikace mulčovací kůry.
Co vysadit kolem stromů
U kmene bývá většinou trvalý stín, po obvodu koruny polostín nebo dokonce stěhovavý stín, který zde dovoluje pěstovat i některé světlomilné rostliny.Třezalka kalíškatáHlohyně šarlatováModřence.Rozchodník.Třapatka zářiváZáplevák podzimníBrusnice brusinka.Abélie velkokvětá
Co pestovat pod smrky
V blízkosti jehličnanů se dobře daří například vřesovištním rostlinám. Při jejich výsadbě do výsadbových jam přidejte rašelinu nebo substrát určený přímo pro tuto skupinu rostlin.
Co zasadit pod Smrkem
Odborná rada však laika překvapí: právě se smrky je vhodné při obnově začínat. Jako s přípravnou dřevinou. A třeba buky a jedle sázet až poté, co smrčky poporostou. Ty jsou totiž stínomilné: vysazení přímo na holinu nepřežijí.
Kam zasadit jehličnany
Pěstování jehličnanů je snadné, pokud jde o lokalitu, jsou poměrně nenáročné. Pokud dostanou dostatek živin, světla i vláhy, a budete se o ně pravidelně starat, zejména je stříhat, resp. zaštipovat, budou dělat radost dlouhá léta. Většině druhů se lépe daří na slunných či polostinných stanovištích, ale zvládnou i stín.
Co škodí jehličnanům
Největší nebezpečí je, že jehlice stromu ožere nějaký hmyz. Tomu se stromy brání produkcí pryskyřice, která hmyzu nechutná. Co však jehličnanům nejvíce škodí, jsou emise, tedy škodlivé látky vypouštěné do vzduchu továrnami a výfuky aut. Škodliviny smíšené s vodou tvoří ve vzduchu kyselý déšť.
Proč rezaví smrk
„S velkou pravděpodobností je původcem hmyzí škůdce mšice smrková. Nejčastěji napadené jsou smrky pichlavé, jinak též nazývané stříbrné, výskyt se ale objevil už i na dalších jehličnanech,“ informovaly na webových stránkách města Lucie Kovaříková z odboru životního prostředí a Gabriela Poulová z odboru majetku.
Co zasadit mezi Rybiz
Pod keře nebo stromky rybízu můžete zasadit třeba hrášek a po sklizni zapravit zbytky rostlin do půdy. Používá se i mulčovací kůra nebo nastýlka, která zabrání zbytečnému vysychání půdy kolem rostlin.
Co dát pod keře
Nejvíce využívaným materiálem, kterým se mulčuje pod stromy a keři, je nadrobno posekaná tráva.
Co zasadit mezi rybíz
Pod keře nebo stromky rybízu můžete zasadit třeba hrášek a po sklizni zapravit zbytky rostlin do půdy. Používá se i mulčovací kůra nebo nastýlka, která zabrání zbytečnému vysychání půdy kolem rostlin.
Které rostliny vyžadují kyselou půdu
K nejznámějším kyselomilným rostlinám patří rododendron, azalka, vřes nebo také rostliny, které mají rády jen slabě kyselé pH, například hortenzie nebo magnólie. Rododendron a azalka jsou si velmi podobné a a obě rostliny patří do rodu náležící do čeledě vřesovcovité.
Jak daleko od sebe sázet jehličnany
Smrky sázíme na 50 až 60 cm, nejlépe do trojsponu, řežeme je individuálně, než se porost zapojí. Smrky trpívají v uzavřených, vlhkých polohách reznutím jehlic, houbovou chorobou, sypavkou. Další jehličnany sázíme podle druhu. Pokud se rozrůstají do šířky 80 cm, měla by rozteč být asi 70 až 80 cm.
Co skodi smrků
Vedle dominantní kůrovcové kalamity, kdy především lýkožrout smrkový ničí smrkové lesy, poškozuje řada jiných hmyzích škůdců i ostatní jehličnany – borovice, modříny, jedle.
Jak zachránit usychající smrk
Je nutná opakované velmi intenzivní zalití ke kořenům, spíš pomůže u dosud nenapadených stromů. Desítky litrů vody, ne jen nějaké kropení konví!! Pak proudovou vodou řádně prolít korunu stromu. A pak se modlit, aby strom přežil.
Jak stříhat jehličnany
Když živý plot dosáhne požadované výšky, sestřihněte také vrchol, aby se řídký plot postupně zahustil. Mladý jehličnatý živý plot lze stříhat nůžkami na živý plot. Vysoký plot lze stříhat nůžkami na živý plot s dlouhými rameny. Jehličnatý živý plot nelze zmladit průklestem.
Kdy se stříhají jehličnany
Ideální doba pro prořezávání jehličnatých stromů je uprostřed léta od července do srpna a před jarem od února do dubna. Týká se to převážně mladých výhonků, odumřelé větve můžete odstranit kdykoliv. Mezi oblíbené jehličnaté stromy patří borovice.
Co dát kolem rybízu
Aby se rybízu dařilo, přihnojte jej každoročně organickým materiálem, nejlépe rozleželým kompostem. Na lehkých půdách přihnojte již zjara, na těžkých pak až k podzimu. Pravidelné udržování nakypřené půdy kolem keřů brání výskytu mravenců, kteří rozšiřují mšice, a zároveň brání prorůstání plevelů do keřů.
Jak daleko od plotu sázet rybíz
Rybíz koření mělce; při výsadbě ho zasadíme cca o 10cm níže, než rostl předtím. U stromkového rybízu neopomeneme na oporu kmínku. Vhodné je okolí keřů i stromků zamulčovat, aby se tak předešlo tvorbě plevele a případnému poškození kořenů při jeho odstraňování. Keře vysazujeme na vzdálenost 2,5-3m x 1-2m, dle odrůdy.
Co se dává pod kačírek
Podklad kačírku v zahradě
A jsme u otázky, co dát pod kačírek. Nejlepším řešením je geotextílie, kterou položíte do vykopané jámy. Přesah musí mít minimálně 5 cm. V místech, kde zasadíte stromy nebo okrasné rostliny, rozstřihněte geotextílii do písmene X a doprostřed malý kruh pro kmen stromu.
Jak daleko od sebe sázet rybíz
Rybíz keřový vysazujeme na vzdálenost 1,5 – 2 m, černý na 2 – 3 m. Pokud chceme pěstovat stromkový rybíz, sázíme ho 1 m od sebe. Během vegetace půdu několikrát mělce kypříme (rybíz má povrchové kořeny), plejeme, zavlažujeme nebo mulčujeme proti vysychání.
Kam umistit angrešt
Angreštu vyhovují otevřená stanoviště s mírným průvanem. Mělce koření a rychle reaguje na všechny agrotechnické zásahy. Ve srovnání s rybízem červeným a bílým má angrešt vyšší nároky na půdu. Vyžaduje středně těžké, humózní, hlubší půdy, neutrální až slabě kyselé reakce, dobře zásobené živinami.
Jak zvýšit kyselost půdy
Nejsnazším způsobem je vápnění, zásobní hnojení fosforem, draslíkem a pěstování meziplodin. Vápněním zvýšíme přijatelnost živin, výnos a snížíme náchylnost rostlin ke stresům. Zvýšení obsahu vápníku v půdě je totiž zásadní pro správný růst a vývoj rostliny a pro dobrý zdravotní stav půdy.
Jak je vysoký smrk
Strom dosahující v podmínkách přírodního lesa velkých rozměrů. Výšky 50-60 m, tloušťky kolem 150 cm, objemu i přes 30 m3. Dožívá se 350-400 let.
