Na co je dobrá rašelina
Do půdy přidává humus a zlepšuje její strukturu (provzdušňuje, dělá ji „lehčí“). Rašelina neobsahuje žádné živiny a je mírně kyselá. Je využívána v zahradnictví, zejména k pěstování zvláštních druhů okrasných rostlin, které vyžadují kyselé, humózní půdy (například, vřes, vřesovec, rhododendron, azalky, apod.).
Co obsahuje rašelina
Rašelina je světlé až tmavé barvy podle typu rozložení. Je aromatická, acidická, hydrofilní, s molekulárně flexibilními polyelektrolyty. Obsahuje 50 – 90 % organické hmoty a vzniká chemickou a biologickou degradací rostlinných zbytků a aktivitou mikroorganismů, zatím co bahno sestává převážně z neorganických sedimentů.
Proč nepoužívat rašelinu
Pokud se plocha rašelinišť na světě výrazně sníží, úměrně tomu vzroste riziko záplav a dojde k obrovskému skleníkovému efektu. Někteří odborníci tvrdí, že rašeliniště jsou pro zadržování oxidu uhličitého dokonce zásadnější než deštné pralesy, o kterých se v této souvislosti v posledních letech často hovoří.
Kde se v ČR těží rašelina
V samotné České republice může těžit rašelinu pouze společnost Rašelina a. s. (dříve Rašelina Soběslav) a některá lázeňská zařízení. V současnosti jsou průmyslově těžená rašeliniště Branná, Hranice, Světlík, Člunek, Hora sv. Šebestiána a Krásno-Čistá (pouze pro lázeňské účely).
Archiv
Kam přidat rašelinu
Substráty s výrazným podílem rašeliny jsou vhodné pro pěstování kyselomilných rostlin, jako jsou azalky a rododendrony, borůvky, vřesy a vřesovce a další. Vhodná směs pro pěstování těchto rostlin je např. rašelina, písek a zahradní zemina v poměru 3:2:1.
Co použít místo rašeliny
Rašelina ubývá rychleji, než by nám i životnímu prostředí bylo milé. Ve většině případů přitom vůbec není zapotřebí rašelinu používat. Dá se snadno nahradit z domácích zdrojů, kompostem či štěpkou.
Jak nahradit rašelinu
Rašelina ubývá rychleji, než by nám i životnímu prostředí bylo milé. Ve většině případů přitom vůbec není zapotřebí rašelinu používat. Dá se snadno nahradit z domácích zdrojů, kompostem či štěpkou.
Jaký je význam rašeliníku
Rašeliníky jsou specifické a ve světě pokojových rostlin a zahradnictví vážené především pro své schopnosti zadržovat a postupně uvolňovat vodu. Rašeliníkové buňky totiž dokáží pojmout velké množství vody, některé druhy pak až dvacetinásobek své suché hmotnosti.
Co žije v rašeliništi
Rostliny rašelinišť
Rašeliniště bývají často domovem masožravých rostlin (jsou chudá na přístupný dusík a tyto rostliny ho získávají rozkladem těl bezobratlých živočichů), v Čechách na nich roste například rosnatka okrouhlolistá, rosnatka dlouholistá, rosnatka prostřední a také tučnice obecná a tučnice česká.
Co hnojit rašelinou
Čistě rašelinový substrát rychle prosychá a rostliny by mohly uhynout. V substrátu s rašelinou, tedy v kyselém prostředí, pěstujeme například borůvky, brusinky, azalky nebo rododendrony.
Jak si doma vyrobit rašelinu
Chceme-li půdu vylehčit, můžeme rašelinu nahradit například pilinami, jemnou dřevěnou štěpkou z listnatých dřevin (u kyselomilných rostlin i z dřevin jehličnatých či z jejich borky). Substrát pro výsevy, kde mnoho živin není žádoucí, lze připravit například z krtinců, nebo zeminy smíchané s pískem.
Jak nahradit kompost
Náhradou uleželého hnoje či kompostu může být například hnůj granulovaný nebo nakupovaná rašelina, organické substráty.
Kde vzít rašelinu
Jestliže chceme rašelinu nahradit u druhů, které přímo nevyžadují kyselou reakci, můžeme vždy sáhnout po kvalitním vyzrálém kompostu. Ten je možné zakoupit, nebo si ho jednoduše vyrobit doma z biologického odpadu a ještě ušetřit. Díky kompostu bude půda krásně kyprá, úrodnější a obohacena o organické látky.
Jak vzniká rašelina
Ze zbytků rostlin, které se z důvodu nedostatku kyslíku pod vodou nemohou dostatečně rozložit, se v močálech vytváří první rašelina. Přibývající srážky a nedostatek živin podporují růst rašelinných mechů, které částečně vytvářejí uzavřené mechové porosty. Zpočátku vznikají rašeliny s malou mocností.
Kde roste rašeliník
Roste převážně na vlhkých až zbahnělých půdách, převážně v jehličnatých lesích kolem potůčků nebo na prameništích. Dále pak nepříliš často na zamokřených, rašelinných lukách či zbahněných glejích.
Co roste na rašeliništi
Rostliny rašelinišť
Rašeliniště bývají často domovem masožravých rostlin (jsou chudá na přístupný dusík a tyto rostliny ho získávají rozkladem těl bezobratlých živočichů), v Čechách na nich roste například rosnatka okrouhlolistá, rosnatka dlouholistá, rosnatka prostřední a také tučnice obecná a tučnice česká.
Jak dlouho zraje kompost
Dobře založený kompost bude hotový přibližně za rok.
Čím zakrýt kompost
Pak je lepší ho zakrýt – vhodná je silná igelitová fólie, použít ale můžete třeba i staré plachty, PVC a podobně. Na trhu objevíte nejrůznější přípravky, které umějí urychlit zrání kompostu.
Jak dlouho vzniká rašelina
Rašeliniště vznikají tisíce let
Vznik rašeliny je pozoruhodný přírodní proces, který vyžaduje velmi dlouhý čas. Za rok vznikne pouze milimetrová vrstva. Rašeliniště, která i v ČR dosahují mocnosti 8 metrů, vznikala nejméně 8 000 let.
Jak poznat rašeliník
Bezpečně se dá poznat mikroskopicky podle tvaru lodyžních listů. Nejvíce podobný je druh Sphagnum fimbriatum, který roste na podobných stanovištích (často vedle sebe). S. fimbriatum je mnohem štíhlejší, lodyžní listy jsou třásnité i po stranách.
Kde roste rašelina
Rašeliniště jsou zvláštním typem mokřadů, ve kterých dochází k ukládání rašeliny nebo slatiny. Nejlépe se jim daří v chladných a vlhkých oblastech s dostatkem srážek. Rašelina nebo slatina jsou vlastně odumřelé zbytky rostlin, které se v zamokřených místech s nedostatkem kyslíku špatně rozkládají a hromadí se.
Co dát na dno kompostu
Jestliže máte kompostér připravený na svém místě, umístěte na dno drobné větvičky či vrstvu slámy, ty budou do kompostéru přivádět vzduch, a zamezíte tím tak zápachu.
Jak urychlit zrání kompostu
Pro podpoření rychlejšího procesu kompostování je vhodné vždy přidávat do kompostu přírodní přípravky, tzv. urychlovače kompostování. Vhodný je například Kouzlo Přírody Urychlovač kompostu granulát nebo Kouzlo Přírody Urychlovač kompostu koncentrát (výluh z bylin).
Kdo žije v kompostu
Co se děje v kompostu
Při dostatečné vlhkosti a teplotě jsou organické složky kompostu rozkládány živými organismy, které se živí organickými zbytky. Jsou to především houby, aktinomycety, řasy, kvasinky, bakterie, roztoči, červi, chvostoskoci a mnoho dalších drobných živočichů.
Co se nesmí dávat do kompostu
Do kompostu nepatří:zbytky masa a ryb.chemicky ošetřené zbytky, například slupky citrusových plodůmléčné výrobky.noviny a časopisy.plast, sklo, kov, textil.rostliny napadené chorobami.plevel s kořínky.
