Co ovlivnuje kyselost půdy
Zásaditost nebo kyselost záleží na tom, kolik vápníku půda obsahuje. Kyselé mají vápníku málo, zásadité přebytek, zatímco neutrální půdy s pH 7 mají vápníku právě tolik, aby si s kyselostí uměly poradit. Stupnice pH určuje, jak pohotově jsou stopové prvky obsažené v půdě dostupné rostlinám.
Archiv
Které rostliny miluji kyselou půdu
K nejznámějším kyselomilným rostlinám patří rododendron, azalka, vřes nebo také rostliny, které mají rády jen slabě kyselé pH, například hortenzie nebo magnólie. Rododendron a azalka jsou si velmi podobné a a obě rostliny patří do rodu náležící do čeledě vřesovcovité.
Archiv
Jak se zmírňuje kyselost půdy
Do lehkých půd musíme dávat hnůj i jiná organická hnojiva častěji, protože se v nich rychleji rozkládají. Je-li třeba zmírnit kyselost půdy, raději používáme mletý vápenec, neboť vápenný prach by zvyšoval výhřevnost lehkých půd ke škodě růží. Zamokřené pozemky lze někdy uspokojivě odvodnit příkopy nebo drenáží.
Jak snížit kyselost v půdě
Rostlinám, kterým vyhovují zásaditější půdy, například mnohým středozemním aromatickým bylinkám, lze kyselost půdy snížit přidáním dolomitického vápence nebo dřevěného popela. Naopak kyselomilným rostlinám zlepší podmínky jehličnatá hrabanka, hnojení síranem amonným a kyselá vrchovištní rašelina.
Jak Přikyselit půdu
Zvýšení zásadité reakce dosáhneme vápněním, naopak pokud potřebujete půdu přikyselit, dosáhnete toho přidáváním rašeliny a kompostu obsahujícího hodně látek z rozloženého jehličí. Kyselost lze zvýšit i hnojením síranem amonným.
Co znamená kyselá půda
V každém hobby marketu už seženete soupravu na určení půdního pH. Pokud máte na zahradě pH pod 7, jedná se o kyselou půdu. Čím je číslo pH nižší, tím extrémně kyselejší půda je.
Čím hnojit Kyselomilné rostliny
Kyselomilné rostliny, jako jsou například kanadské borůvky, azalky, brusinky, rododendrony nebo hortenzie, nesnášejí vápno. To znamená, že je nutné se vyvarovat všech hnojiv, která jsou plněna na sádrovci. Pro tyto rostliny jsou spíše vhodná tekutá hnojiva nebo hnojiva v podobě krystalků, která neobsahují vápno.
Co je kyselá půda
Pokud máte na zahradě pH pod 7, jedná se o kyselou půdu.
Asi každému zahrádkáři je jasné, že půdní reakce je pro prospívání rostlin stejně důležitá, jako nároky na světlo, nebo třeba vodu.
Co snižuje pH půdy
pH půdy je ovlivněno přirozenými faktory prostředí a antropogenně. Přirozeným faktorem ovlivňujícím pH je přítomnost organické hmoty v půdě a její doplňování. pH půdy snižuje opad jehlic smrku, borovice, vřesu, brusinky.
Co zvyšuje kyselost půdy
Nejsnazším způsobem je vápnění, zásobní hnojení fosforem, draslíkem a pěstování meziplodin. Vápněním zvýšíme přijatelnost živin, výnos a snížíme náchylnost rostlin ke stresům. Zvýšení obsahu vápníku v půdě je totiž zásadní pro správný růst a vývoj rostliny a pro dobrý zdravotní stav půdy.
Jak Vapnit půdu
Jak správně vápnit půdu
Udržovací vápnění provádíme každé 2 – 3 roky, nejlépe na základě půdního rozboru. Pro vápnění platí dále zásada, že současně nezapravujeme organická ani průmyslová hnojiva. Vápenec alespoň mírně zapravíme do půdy. Pokud hnojíme kompostem, nebudeme do něj přidávat vápno.
Co jsou Kyselomilné rostliny
Kyselomilné rostliny jsou rostliny, které se vyvinuly a adaptují se na půdy s vysokou kyselostí. Kyselost půdy je dána pH hodnotou, přičemž pH pod 7 indikuje kyselé prostředí. Kyselomilné rostliny mají specifické mechanismy, které jim umožňují přežívat a růst v těchto podmínkách.
Čím nejlépe hnojit
Pokud chcete využít organická hnojiva, zapravte do půdy například dobře uleželý koňský hnůj, který je bohatý na dusík. Vhodnou alternativou jsou organická hnojiva ve formě fermentovaných granulí. Z minerálních hnojiv pak doporučujeme ta s vysokým obsahem dusíku, protože dusík je látka, která podporuje růst rostlin.
Jaké rostliny potřebuji vápník
Potřeba vápníku pro rostliny
| Plodina | Odběrový normativ 1) (kg/t) | Biologický odběr 2) (kg/ha) |
|---|---|---|
| Ozimá pšenice | 4 | 32 (8) |
| Jarní ječmen | 6 | 36 (6) |
| Kukuřice silážní | 1 | 40 (40) |
| Mák | 40 | 40 (1) |
Kdy hnojit vápencem
Vápník jednou za čtyři roky
Hnojení vápníkem by se mělo provádět jednou za čtyři roky, to je přesně doba, po kterou dochází k rozpadu a uvolnění vápníku z mletého dolomitického vápence. Toto hnojivo je vlastně nerost namletý na jemný prášek a vápník se z něho uvolňuje postupně po dobu čtyř let.
Kdy se Vápní půda
Kdy vápnit půdu Vápnit půdu lze celoročně, ale nejlepší doba k vápnění je v listopadu – na podzim. Vápno by se mělo aplikovat na zrytou a rozmělněnou půdu. Vápnění není nutné opakovat každý rok, závisí individuálně na spotřebě vápníku rostlinami a jeho přirozeném vyplavování z půdy v závislosti na množství srážek.
Co do kyselé půdy
Pokud máte na zahradě pH pod 7, jedná se o kyselou půdu.
Čím je číslo pH nižší, tím extrémně kyselejší půda je. Právě kyselá půda je ale velmi vhodná pro velké množství dekorativních rostlin, jako jsou borůvky, brusinky, japonské javory, bobkovišeň, dřín květnatý, azalky či rhododendrony.
Kdy sázet po hnojení
Kdy hnojiva vysadit a proč
Nejčastěji se ale udává časový interval posledních 7-14 dní pěstování, a to podle toho, čím konkrétně a v jakém množství pěstitel rostliny hnojí. U šetrnějších biohnojiv můžeme počítat s dobou posledních 5-7 dní.
Kdy hnojit půdu
Čím a kdy ideálně hnojit Hlavní sezónou pro hnojení je podzim, kdy vaší půdě nejvíce prospěje pomalu působící organické hnojivo – například čerstvá chlévská mrva. Ta se během zimy v půdě rozloží a do jara ji obohatí o důležité látky. Během zimy vám přijde vhod také močůvka, kterou lejte na sníh.
Jak se projevuje nedostatek vápníku v těle
Příznaky onemocnění nedostatkem vápníku
Neurologické (ztráty paměti, deprese), tetanie – brnění rtů, jazyka, celkové svalové bolesti, až křeče obličejového svalstva, zhoršení zraku (šedý zákal), řídnutí kostí – viz osteoporosa, křivice (rachitida), snížení výšky člověka, až patologické zlomeniny, zubní kaz.
Jak dodat vápník do půdy
Na těžkých půdách je ideální rychle působící pálené vápno (CaO), na běžných a lehčích půdách je vhodnější použít pomaleji působící mletý vápenec. A pozor, množství vápníku v půdě můžeme zvýšit také přidáním popela ze dřeva, což se dříve dělalo velmi často.
Které rostliny nesnáší vápník
Druhy, citlivé na vápník, nesnášející kyselou půdu (celer, pažitka…), vápníme k předplodině. Luštěniny jsou náročné na vápník, snesou i čerstvé vápnění, ale lepším řešením je vápnění půdy na podzim. Plodová zelenina jako jsou např. rajčata a okurky, nesnáší čerstvé vápnění.
Jak doplnit vápník do půdy
Postřikem proti nedostatku vápníku
Preventivně se proti nedostatku vápníku jabloní, rajčat, a papriky doporučuje postřik na list (u zeleniny i hnojivá zálivka) chloridem vápenatým nebo také ledkem vápenatým.
Čím hnojit půdu
Na podzim hnojíme především organickými pomalu působícími hnojivy (např. chlévský hnůj a zelené hnojení, případně i kompost). Chlévský (hovězí) hnůj (mrva) je ideální pro všechny typy půd. Do půdy však vpravujeme jen hnůj vyzrálý, ten nevyzrálý zapravíme do kompostu, nebo prostě necháme dál zrát.
Na co se používá NPK
Používá se zejména pro hnojení zeleniny, sadu, polních plodin, okrasných rostlin a vinic. Velký přínos má hnojení přípravky NPK pro listovou zeleninu. Hnojivo NPK naopak není určeno pro hnojení rostlin citlivých na chór (plodová zelenina, květiny).
