Jak se starat o vrbu
Vrby potřebují dostatek slunce, nesnášejí zastínění. Můžeme je pěstovat i jako nestříhané, v našem případě jako pravidelně stříhané solitérní stromy nebo v malých světlých skupinách. Stářím však mizí jedinečná dekorativní barva kůry vrb a viditelná je pouze na jedno až dvouletých letorostech.
Archiv
Jak pěstovat vrbu v květináči
V KVĚTINÁČÍCH
Miniaturní vrby prosperují i v omezeném prostoru. Dobře snášejí tvarování, potřebují stálý dostatek vody, světlo a v zimě ochranu proti mrazu. Z trpasličích vrb na různě vysokém kmínku si můžete vytvořit pěknou sbírku a doplnit ji kameny nebo vodním prvkem.
Archiv
Jak pěstovat vrbu doma
Světlo a vlhko, hlavní nároky na pěstování
Vrby jsou také světlomilné a proto se jim nejlépe daří na velmi světlých místech až na přímém slunci, jen málo druhů roste i v polostínu až stínu. Naopak na zeminu vrby nemají přílišné nároky, dobře se jim daří i v málo výživných hlinitopísčitých půdách.
Jak upravit vrbu
Správný řez je nutností
První řez, ten nejradikálnější, se provádí, ještě než začne vrba rašit, tedy v únoru až březnu. Nebojte se při něm vrbu ostříhat opravdu hodně, aby se koruna hezky zahustila a získala požadovaný tvar. Během léta, přibližně v červenci až v srpnu, pak vrbu znovu zastřihněte do požadovaného tvaru.
Archiv
Co zasadit kolem vrby
Pod vrbu můžete vysadit krokusy, narcisy, talovíny a další cibuloviny, a živé jarní aranžmá bude neodolatelné. Až odkvetou a zatáhnou listy, mohou je nahradit trvalky.
Jak stříhat vrby
V intervalu 1-2 let zastřihujeme převisající větve, ale vždy až po odkvětu. Jinak bychom se připravili o největší chloubu tohoto stromku – samičí jehnědy až 5 cm dlouhé, známé jako "kočičky". Řez provádíme tak, aby z každé větve zůstalo vždy nejméně 3-5 oček.
Co zasadit k VRBE
Pod vrbu můžete vysadit krokusy, narcisy, talovíny a další cibuloviny, a živé jarní aranžmá bude neodolatelné. Až odkvetou a zatáhnou listy, mohou je nahradit trvalky.
Kde zasadit vrbu
Kam zasadit vrbu
Vrbu byste měli zasadit na slunné místo s dostatkem vlhkosti a prostoru pro její růst. Některé asijské druhy, například vrba japonská, snesou i mírný polostín. Vrby jsou mrazuvzdorné, není tedy nutná výsadba do květináčů a náročný transport na konci každé sezóny.
Jak se sazi vrba
Je stejně dobře tvarovatelný jako jakýkoli jiný živý plot. Jednoleté a dvouleté větvičky napíchejte po ostříhání ze stromu přímo do země, nejlépe po vydatném dešti. Tam, kde to nepůjde tak jednoduše, bude potřeba zem trochu zrýt – vyrýt rýhu a případně půdu ještě vylepšit trochou zahradnické zeminy a prolít vodou.
Čím hnojit vrbu
Lze hnojit chlévskou mrvou v dávce 30-40 kg na ha. Chlévská mrva musí být dobře proleželá a musí se dostatečně zapravit do půdy, aby se dobře rozkládala a působila na kořeny rostlin.
Jak hluboko zasadit vrbu
Vrbový plot na vaší zahradě a jeho stavba: jak hluboko sázet
Platí ale, že větší část musí být ponořena v zemi. Metrové pruty musejí být v zemi asi 35–40 cm, zbytek vyčnívá. Kratší asi 30–35 cm proutky, kterých bude asi nejvíce, zapíchneme asi 20 cm do zeminy.
Co vysadit k VRBE
Pod vrbu můžete vysadit krokusy, narcisy, talovíny a další cibuloviny, a živé jarní aranžmá bude neodolatelné. Až odkvetou a zatáhnou listy, mohou je nahradit trvalky. Nejprve je vhodné vysadit stromek, poté trvalky a teprve na podzim do mezer mezi nimi cibulky jarních květin.
Kdy a jak stříhat vrbu
V předjarním období, nejlépe koncem února až začátkem března, pravidelně provádíme udržovací řez vrby. Vrba je dřevina s omezenou životností ( uvádí se max. 80 let), s velice křehkými větvemi, které se při extrémním počasí snadno lámou.
Jak casto Zalevat vrbu
Zejména po nasazení bude potřebovat vydatnou zálivku. Zhruba tři dny po zasazení ji zalévejte každý den. Následně stačí, abyste ji dodávali vody dvakrát týdně a s klesající teplotou i jednou týdně. Nesmíte zapomenout ji zalévat i v zimě.
Co zasadit pod vrbu
V zimě oceníme některé ze stálezelených druhů. Nejlépe se pod stromy daří barvínku (Vinca), břečťanu (Hedera), hluchavce pitulníku (Lamium galeobdolon), kterou zdobí bílé skvrny a od dubna rovněž žluté květy, a bergeniím (Bergenia).
Jak tvarovat převislou vrbu
Ihned po odkvětu všechny větve ostříhat na 2 – 4 pupeny. Na jaře stříháme pro docílení souměrné a husté vrby. Sadíme do blízkosti zahradních jezírek, do předzahrádek, jako solitéru do malých zahrad.
Jak zakořenit vrbu
Při řízkování je nepoškoďte, jinak zaschnou a nevyraší. Řízky ze tří čtvrtin ponořte do kbelíku s vodou, tu podle potřeby doplňujte, a kbelík postavte do stínu. Za pár týdnů se na řízcích objeví čistě bílé kořínky. Dopřejte jim dalších pár týdnů, aby se kořenová soustava zahustila a dorostla nejméně na délku 5 cm.
Jak se stříhá vrba
V intervalu 1-2 let zastřihujeme převisající větve, ale vždy až po odkvětu. Jinak bychom se připravili o největší chloubu tohoto stromku – samičí jehnědy až 5 cm dlouhé, známé jako "kočičky". Řez provádíme tak, aby z každé větve zůstalo vždy nejméně 3-5 oček.
Co dát pod keře
Nejvíce využívaným materiálem, kterým se mulčuje pod stromy a keři, je nadrobno posekaná tráva.
Co vysadit pod švestky
V blízkosti švestek bychom neměli nechávat žádné sasanky. Jsou totiž náchylné na stejné plísňové choroby. Maliny trochu lépe prospívají, pokud pod nimi roste vratič, česnek anebo aksamitníky.
Jak se zbavit vrby
Vykopejte a snažte se odstranit co nejvíce kořenů. Kdyby něco začalo rašit, tak znovu vykopat, stříhání výhonů nestačí. Záleží na štěstí, ona je opravdu plevel, usíte ji vykoplat pořádně a dát si pozor, zda se i pod zemí kořeny někam nerozšířily, My jsme se jí zbavovali několik let a litovali, že jsme si ji pořídili.
Kdy Strihat vrby
Ihned po odkvětu všechny větve ostříhat na 2 – 4 pupeny. Na jaře stříháme pro docílení souměrné a husté vrby.
Jak ořezat kroucenou vrbu
Tedy všechny větve ostříháme přibližně 3 – 5 cm od "hlavy". Hlavy vytvoříme včasným seříznutím kosterních větví. Ideálně, když ještě tloušťka kosterních větví nepřesáhne 2 cm. Dáme-li přednost vyššímu tvaru, pak na jaře odstraníme pouze prosychající a zahušťující výhony a vyřízneme přestárlé větve.
Co zasadit pod Vrbu
V zimě oceníme některé ze stálezelených druhů. Nejlépe se pod stromy daří barvínku (Vinca), břečťanu (Hedera), hluchavce pitulníku (Lamium galeobdolon), kterou zdobí bílé skvrny a od dubna rovněž žluté květy, a bergeniím (Bergenia).
Co dát kolem stromů
K mulčování můžete využít nadrobno pokosenou trávu, slámu nebo mulčovací kůru. Z uvedených materiálů je nejvhodnější sláma z obilí, protože neláká škůdce jako slimáky či drobné hlodavce, pokud se použije v přiměřeném množství. Stačí zhruba centimetrová vrstva.
