Co pestovat v jílu
Milovníci jílu nastupují
Z okrasných květin vyberte pro jílovitou zahradu hlavně některé trvalky, třeba bohyšky, sibiřské kosatce, čemeřice, vlčí boby či denivky. Vyzkoušet můžete i astry, především pak drobnokvěté hvězdnice, které ozdobí vaši zahradu půvabnými a vytrvalými kvítky až do podzimu.
Archiv
Co s jílem na zahradě
Rostlina by totiž nedokázala prokořenit do jílu, poněvadž by si zvykla na snadný život v jamce. Pokud je půda opravdu velmi jílovitá a takovéto promísení by dalo neúměrně zabrat, je lepší navézt na pozemek alespoň 25 centimetrů tlustou vrstvu úrodné ornice.
ArchivPodobné
Co vysadit do Podmacene půdy
Rostliny, které si poradí
borovice kleč nebo tisovec dvouřadý, z listnatých hlavně vrby. Do vlhkých půd se hodí jedle nebo tis červený či magnólie. Z trvalek v podmáčených půdách prospívá blatouch a pomněnka bahenní, vrbice kyprej nebo kosatec žlutý, ve vlhkých vrbina tečkovaná, jarmanka větší nebo různé druhy čechrav.
Co dělat s jílovitou půdou
Těžké půdy je výhodné hnojit hnojem, který půdu nejenom vyživí, ale také prohřeje. Těžká půda obsahuje ve srovnání s písčitou mnoho jílovitých částic. Proto je účelné na těžkou zeminu nasypat vrstvu písku. Použít můžeme také perlit či keramzit nebo drobné štěrkovité kamenivo.
Jak správně založit trávník na jílu
Na těžkých, jílovitých půdách v rámci zakládání trávníku provedeme instalaci drenážního systému, který odvede přebytečnou vlhkost z půdy. Na menších místech se do této činnosti pustíme svépomocně. Stačí nám, když vykopeme ručním nářadím několik hlubokých rýh. Do nich poté založíme drenážní roury a zakryjeme je půdou.
Co pěstovat na jílovité půdě
Z trvalek můžeme do jílovitých půd vysadit například: ostrožky, srdcovky, kopretiny, plaménky, máky a turany, náprstníky, hvězdnice a rozchodníky, břečťan. Z dřevin můžeme vyzkoušet: břízu bělokorou, některé kultivary javoru mléče, hloh, trnovík akát, nebo okrasné jabloně, střemchu a štědřenec.
Kam odvézt jíl
Situaci za váš vyřeší firma, která se specializuje na rekultivaci krajiny a vaši výkopovou zeminu použije například na závoz skládky. Kontaktujte firmu, která nabízí ukládku výkopové zeminy – například na rekultivačních skládkách.
Co do jílovité půdy
Z trvalek můžeme do jílovitých půd vysadit například: ostrožky, srdcovky, kopretiny, plaménky, máky a turany, náprstníky, hvězdnice a rozchodníky, břečťan. Z dřevin můžeme vyzkoušet: břízu bělokorou, některé kultivary javoru mléče, hloh, trnovík akát, nebo okrasné jabloně, střemchu a štědřenec.
Jaká půda má nejlepší propustnost vody
Suché půdy, převážně půdy písčité a kamenité, mají velké póry, které vodu propouštějí velmi rychle. A protože tyto půdy tvoří menší množství větších částic, udrží i méně kapilární vody a brzy vysychají.
Jak vypadá jílovitá půda
Jílovitou půdu poznáte jednoduše podle toho, že se na ní po dešti dlouho drží kaluže a po stisknutí v dlani drží kompaktní tvar. Typický je také rozpraskaný šedavý povrch při dlouhodobém suchu, přičemž vrstvy uložené jen několik centimetrů pod povrchem jsou výrazně vlhké.
Jak zjistit kyselost půdy
Zalijte ji destilovanou vodou – jen malým množstvím, abyste získali tekuté bláto. Poté přidejte půl šálku sody na pečení. Pokus soda začne syčet, máte kyselou půdu, jejíž hodnota pH bude někde mezi 5 a 6. Pokud vaše půda vůbec nereaguje, je neutrální s pH 7 a máte velké štěstí!
Co roste v JILU
Z dřevin můžeme vyzkoušet: břízu bělokorou, některé kultivary javoru mléče, hloh, trnovík akát, nebo okrasné jabloně, střemchu a štědřenec. Z keřů lze do jílovitých půd vysazovat ptačí zob, tavolník, šeřík, zimolezy, kaliny, magnólie a pustoryl.
Kdy zasít trávu na jare
Duben, květen a září poskytují nejlepší klimatické podmínky pro zakládání trávníku. Vrstva ornice musí mít tloušťku minimálně 15 cm. Aby nový trávník rostl a prospíval, musí být půda nakypřená tak do hloubky jednoho, dvou zarytí rýčem. Kameny, zbytky kořenů a plevel je třeba odstranit.
Jak vysušit půdu
Jedná-li se o pozemek svažitý, mnohdy postačí odvést vodu třeba i nezpevněným kanálkem do blízkého vodního toku, řeky, potoka nebo mokřadu. Je možné rovněž zkusit změnit výsadbovou technologii. Další variantou je realizace odvodňovacích a drenážních systémů. Je možné pěstovat také rostlinstvo na vyvýšených záhonech.
Co můžeme nalézt v půdě
Každá půda obsahuje podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: litosféru, hydrosféru, atmosféru a biosféru. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejí heterogenní polydisperzní systém.
Jak vylepšit půdu
Aby rostliny dobře prosperovali, půda potřebuje několik věcí, a to vzduch, vodu a živiny. Proto nezapomínejte do záhonu přidávat organiku. Pracujte s tím, čemu někteří říkají odpad – humus, kompost, sláma, hnojivo, plevele vytrhaný, mulč, sníh, mikroorganismy… to je to, co půda potřebuje a potom se vám bude dařit.
Jak se pozná jílovitá půda
Jílovitá (má mnoho jemných složek) se v ruce dobře drolí a pokud je vlhká, uhněteme ji do libovolného tvaru. Hlinitá půda je vždy tuhá a lepivá a vždy se dobře tvaruje. Půda s vysokým obsahem rašeliny je zase při stisku pružná a na vlhčích místech z ní vymačkáme vodu – tato půda je vždy kyselá.
Které rostliny mají rády kyselou půdu
K nejznámějším kyselomilným rostlinám patří rododendron, azalka, vřes nebo také rostliny, které mají rády jen slabě kyselé pH, například hortenzie nebo magnólie. Rododendron a azalka jsou si velmi podobné a a obě rostliny patří do rodu náležící do čeledě vřesovcovité.
Jakou půdu miluji rostliny
Široký okruh rostlin toleruje, že je kyselá půda, ale pouze acidofilní neboli „vřesovcovité, erikoidní“ rostliny je téměř nemožné pěstovat jinde než v kyselé půdě.. Pokud nemáme kyselou půdu a toužíme po nich, můžeme acidofilní rostliny pěstovat v nádobách naplněných vřesovcovitým substrátem.
Jak urychlit růst trávy
Před výsevem trávníku použijeme startovací dlouhodobě působící hnojivo. Tím dojde k podpoře počátečního růstu nových rostlinek a k rychlejšímu vývoji trávníku. Tak se může celý proces urychlit a nový trávník pak lze dříve zatěžovat.
Co sázet do jílovité půdy
Z trvalek můžeme do jílovitých půd vysadit například: ostrožky, srdcovky, kopretiny, plaménky, máky a turany, náprstníky, hvězdnice a rozchodníky, břečťan.
Čím Prokypřit půdu
První jarní činnosti mají na půdu blahodárný vliv nejen z hlediska zadržování vláhy a znemožnění růstu plevelů. Prokypření provádíme ve spojení s mírným přihnojením. Ideální volbou je přídavek kompostu nebo rozhoz granulovaného kravského hnoje.
Jak dlouho trvá než vznikne 1 cm půdy
Za 100 let u nás vznikne 1 cm půdy. Půda vzniká zvětráváním tzv. matečné horniny, na kterou působí společně s povětrnostními podmínkami také mikroorganizmy, rostliny a živočichové. Je to dlouhý proces.
Co je Piscita půda
Za čistě písčité půdy jsou označovány půdy s obsahem jílnatých částic pod 10%. Vhodnými opatřeními lze z těchto půd získat dobré zahradní půdy, to jsou půdy s obsahem jílnatých částic v rozpětí 15 – 25 %. V takových půdách již mohou růst téměř všechny rostliny.
Jak zjistit jakou mám půdu
Do sklenice vody nasypte jednu lžíci půdy. Na dno vám po několika okamžicích padne písek. Humus vyplave na povrch a částice hlíny nasáknou vodou a vznášejí se ve vodě a zakalují ji. Podle podílu tak poznáte, jakou máte půdu.
