Co lze zasadit do skleníku
Nejčastěji pěstovanými plodinami ve skleníku jsou rajčata, salátové okurky a papriky, v předjaří se zde vysévají rajčata a saláty, načež jsou nahrazeny či doplněny a později až nahrazeny právě plodovou zeleninou. Pěstují se zde například i kedlubny (ideálně mezi saláty).
Archiv
Jak sázet rajčata ve skleníku
Skleník je obvykle na slunném místě, ale pokud bude slunce příliš, mohlo by sazeničky spálit. Sázíme do cca 25 cm a ideální je dát přímo k rostlině také hnůj, nebo kompost. Před zasazením rostlinky zastřihněte a nechte jen horní listy. Do zeminy se zasazuje kořenový bal a rostlina až na nejvyšší listy.
Co se dá sázet v létě
V červenci můžete vysít mrkev, černou ředkev, červenou řepu, kedluben, zeleninový fenykl, brokolici, endivii, mangold i špenát a sklizně se spolehlivě dočkáte. Je také čas pro výsev zimní zeleniny: růžičkové kapusty, kadeřávku, póru.
Co do skleníku v červenci
Rajčata a okurky také můžeme ošetřit postřikem – rajčata proti plísním, okurky proti sviluškám. Koncem července začněte s průběžnou sklizní rajčat a okurek. V půlce léta se vysévají semínka pekingského a čínského salátu, špenát a květák pro podzimní sklizeň. Vysazujeme nové sazenice jahodníku.
Archiv
Jak zalévat rajčata ve skleníku
Za 1 čtvereční m emitovat 20 litrů vody. Jakmile půda vyschne, zalévání opakujte. Je však třeba mít na paměti, že při intenzivní zálivce se ve skleníku zvyšuje vzdušná vlhkost, kterou rostliny příliš nesnášejí. Větrání neumožňuje udržovat stálou vlhkost na úrovni 45-65%.
Kdy zalévat ve skleníku
Obecně platí, že zalévat se ve skleníku má nejlépe v ranních hodinách, ideálně ještě předtím, než vyjde slunce. Druhou variantou je pak později večer, tedy po slunce západu. Ale není nutné to dělat každý den. Některé rostliny permanentní vlhkost naopak nesnášejí a potřebují, aby půda kolem nich vyschnula.
Jak daleko od sebe rajčata ve skleníku
Při pěstování ve skleníku nebo fóliovníku vysazujeme tyčková rajčata do sponu 100 x 50 cm, na venkovním stanovišti do sponu volnějšího, asi okolo 100 x 70 cm. Keříčkové odrůdy na venkovním stanovišti pěstujeme ve sponu okolo 70 x 50 cm.
Kdy můžu dát rajčata do skleníku
Sazenice rajčat můžete vysadit do jarního skleníku o 3 – 4 týdny dříve než na vnější záhon. Skleník chrání rostliny před posledními jarními mrazíky, které často přicházejí v polovině května.
Co vysadit na konci léta
rané ředkvičky, saláty, roketa či kopr a další bylinky. Pokud již nechcete sklízet další úrodu, můžete zasít tzv. zelené hnojivo, jako je např. hrách, bob, vikev, svazenka, hořčice či oves.
Co se dá sázet v červnu
Patří mezi ně hlávkové saláty, špenát, pekingské a čínské zelí, ředkve a ředkvičky, kedlubny, salátová řepa, černý kořen, mangold a z luštěnin keříčkové fazole.
Jak daleko od sebe sázet papriky ve skleníku
Ve skleníku v květnu vysázíme také předpěstovanou sadbu paprik, nejlépe do dvojřádku 40 cm a rostlinky pak 30 cm od sebe nebo do sponu 50×60 cm, zásadně po jedné rostlině. Vysazujeme-li sazenice kvetoucí nebo dokonce se zárodky plůdků, tyto nejprve odstraníme.
Jak udělat záhony ve skleníku
Záhony si důkladně rozměřte a vytvořte je buď po levé a pravé straně skleníku, nebo ve tvaru písmene U tak, aby mezi nimi vznikla ulička (ideálně o šířce alespoň 50 cm). Záhony by měly být v takové šířce, abyste pohodlně dosáhli na jejich konec.
Jak daleko sázet rajčata ve skleníku
Při pěstování ve skleníku nebo fóliovníku vysazujeme tyčková rajčata do sponu 100 x 50 cm, na venkovním stanovišti do sponu volnějšího, asi okolo 100 x 70 cm.
Kdy sít rajčata aby se dali do skleníku
Pěstování rajčat ve fóliovníku
Sazenice můžete do fóliovníku zasadit ve chvíli, kdy teplota v něm neklesá pod 15 °C (vhodné je umístit do fóliovníku teploměr), a stejně tak by neměla vystoupat nad 27 °C (v teplých dnech je třeba větrat). Pamatujte na to, že rajčata potřebují propustnou a dobře prohnojenou půdu.
Co dát na dno skleníku
Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.
Jak často měnit hlínu ve skleníku
Do skleníku můžete přestěhovat truhlíkové rostliny. Je také ideální čas na výměnu půdy. Ta by měla ve skleníku proběhnout alespoň jednou za pět let. Pokud půdu letos neměníte, zapracujte do ní kompost.
Kdy se davaji rajčata do skleníku
Sazenice rajčat můžete vysadit do jarního skleníku o 3 – 4 týdny dříve než na vnější záhon. Skleník chrání rostliny před posledními jarními mrazíky, které často přicházejí v polovině května.
Jakou zeleninu zasadit v září
Počátkem září ještě můžeme vysít zeleninu pro letošní sklizeň. Vyrůst stihnou rané ředkvičky, raný hlávkový salát a salát k řezu listů, roketa, asijská listová zelenina. Další druhy se vysévají pro sklizeň jarní – například špenát, kozlíček polníček, ozimý salát, listová petržel, kerblík.
Co pěstovat po špenátu
Na jeho místo se hodí karotka nebo hrášek, v teplých oblastech i pozdní mrkev. Z předpěstované sadby se zde bude dařit i póru, košťálovinám nebo celeru.
Jakou zeleninu sázet v červenci
V červenci spíše sklízíme, na uprázdněné záhony ale můžeme stále zasít zeleninu s kratší vegetační dobou. Hodí se červená řepa, která do podzimu vyroste alespoň do malých bulviček, listový nebo ledový salát, špenát, roketa, polníček, pekingské zelí, raná karotka, kedlubny a různé odrůdy ředkví a ředkviček.
Kterou zeleninu sázet v červnu
Právě v červnu tedy můžete začít sázet převážně listovou zeleninu, ale můžete také vsadit i na některé druhy zeleniny kořenové a plodové. Vaší jistotou tedy bude například listový špenát, mrkev, roketa, červená řepa, černá ředkev, ředkvičky, hrášek, hlávkové zelí, pekingské i čínské zelí, raná kedlubna.
Proč se sází papriky po dvou
Dvě rostliny si tak poskytnou navzájem oporu. Ač je paprika světlomilující rostlina, dvě koruny lépe ochrání plody před úžehem v období intenzívního slunečního svitu a ty se tak nepřehřívají a mohou pokračovat v růstu.
Kdy dát hnůj do skleníku
Hnojení ve skleníku
Ideální je koňský hnůj, zahřívá půdu, aplikujeme ho tedy spíše na jaře, kdy půda potřebuje vyhřát, ale pokud ho máme k dispozici na podzim, použijeme ho. Ani prasečí hnůj skleníkovou půdu neurazí, ale jeho nevýhodou je, že půdu nezahřeje. Opravdu je ale důležité, aby hnůj byl proleželý a ne čerstvý.
Jak často zalévat ve skleníku
Jak správně zalévat ve skleníku
Množství zálivky určujeme podle počasí. Za slunečného počasí zaléváme více, při podmračeném počasí zase méně. Zaléváme nejlépe ráno a větším množstvím vody jednu za několik dní. Není potřeba zalévat každý den.
Jak udělat základy na skleník
Aby základy byly dostatečně pevné, zpevněte je armovací sítí nebo alespoň několika betonářskými dráty. Také se musí podsypat 5 až 10 cm silnou vrstvou štěrku, který zabrání vzlínání vody. Základy vybudujte alespoň 10 centimetrů nad terén, ať hlína neleží na konstrukci skleníku.
