Co se jí 25 prosince
25. a 26. prosinec jsou velmi slavnostní dny, které se nesou ve znamení rodinných návštěv, slavnostních obědů a večeří. Obvykle se podává typicky český pokrm pečená kachna nebo husa se zelím a knedlíky nebo slavnostní svíčková na smetaně.
Co se nemá dělat na Štěpána
Nemusíte se omezovat. Co se týče pověr, je svátek svatého Štěpána mnohem poklidnější. Takže zatímco se například na Štědrý den nemá prát ani věšet prádlo, stejně jako se musí dodržovat lichý počet talířů u štědrovečerního jídla, na 26. prosince žádná omezení nepřipadají.
Co to znamená Na Štěpána není pána
Říká se, že „na Štěpána není pána“. To se říká proto, že čeledníkům v ten den končila služba, mohli odejít k jinému hospodáři. Ten den dostávali celoroční odměnu a nová práce začínala až po Novém roce.
Co se jí na první svátek vánoční
Dnes se ve většině rodin podává i kuřecí, krůtí maso či perlička. K tradičním zvykům patří i rodinná vycházka do některého z kostelů, ve kterých jsou od Štědrého dne vystaveny jesličky a slouží se zde božíhodová vánoční mše.
Co se nesmí dělat v 25 prosince
Dodnes se k Božímu hodu vánočnímu pojí také lidové tradice. Všechny vesměs říkají, že se v tento den nesmí pracovat. Lidé mají po náročných přípravách na Vánoce konečně čas odpočívat a užívat si sváteční atmosféry. Naši předkové v tento den nemetli světnice ani zápraží, dokonce se nesměly ani stlát postele!
Co se jí na Štědrý den k obědů
Štědrý den byl dříve v českých zemích dnem postním. Přes den se vůbec nejedlo nebo se podával jen oběd postního charakteru (dle zvyků kraje či rodiny hubník, kuba, muzika – ovocný kompot nebo nějaká řídká polévka). Hlavním pokrmem podávaným během dne byla zejména vánočka nebo štola.
Kdy je na Štěpána
Svátek svatého Štěpána (též 2. svátek vánoční) připomíná prvomučedníka sv. Štěpána a slaví se 26. prosince.
Co se jí na Vánoce
Tradiční česká vánoční jídlaKapr a salát (řízek a salát) Typickou štědrovečerní večeří je smažený kapr s bramborovým salátem.Rybí polévka. Rybí polévka se dělá z hlavy kapra, mlíčí, jiker a kořenové zeleniny.Vinná klobása.Cukroví a perníčky.Vánočka.Pečené maso, knedlík, zelíVaječný koňak.
Kdo byl svatý Štěpán
Svatý Štěpán (řecky Στέφανος, Stefanos, kolem roku 1 – asi 36 až 40, Jeruzalém) byl křesťanský kazatel a diakon, první mučedník křesťanství (prvomučedník), ukamenovaný po procesu před židovskou radou jako údajný rouhač proti judaismu.
Proč nesmí na Štědrý den viset prádlo
Prát prádlo na Štědrý den přináší smůlu. A nesmí se rozhodně věšet prádlo, protože by se během roku mohl někdo oběsit. Přes den nesmíte zametat a vynášet z domu odpadky a smetí, protože byste si vynesli štěstí.
Co by se nemělo dělat na Štědrý den
Na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, aby dobytek nezačal kulhat. Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu. U štědrovečerního stolu rozhodně nemá být lichý počet stolovníků, lichého by si odvedla Smrt. Je zvykem, že se prostírá jeden talíř a příbor navíc do sudého počtu.
Co Snidat na Štědrý den
Poučky, z nichž většina je i v dnešní době aktuální, jsou součástí babičkovské kuchařky Stolečku prostři se vydané roku 1950. V tak koncentrovaném sledu za sebou vyvolávají úsměv. Součástí správné Štědrovečerní snídaně je káva nebo čaj a moučník – vánočka, štola, ovocný chlebíček či štrůdl.
Jakou polévku na Štědrý den
Tradičně se podává například rybí polévka, nudlová nebo hrachovka. Ve zdravé verzi můžete na Štědrý večer vyzkoušet některou z těchto polévek: Hrachovka. Houbovka.
Co je za den 26 prosince
Svátek svatého Štěpána (též 2. svátek vánoční) připomíná prvomučedníka sv. Štěpána a slaví se 26. prosince.
Proč se slaví Štěpán
Poslední den Vánoc připomíná svatého Štěpána, který zemřel pro svou víru v Ježíše Krista. Za jeho kázání o vzkříšení Ježíše ho ukamenovali Židé před hradbami Jeruzaléma. V dřívějších dobách lidé taky v tento den chodili koledovat. V současnosti se setkávají hlavně se svými rodinami a přáteli.
Co se nesmí jíst na Štědrý den
Tradiční je držet půst od půlnoci před Štědrým dnem do západu slunce. Znamená to nejíst samozřejmě vůbec nic a to ani cukroví nebo maso. Před večeří bývalo zvykem ukázat dětem prasátko pomocí odlesků světla ze zrcátka, ručně vyřezaným vepříkem, který se podsvítil nebo sledováním první hvězdy na noční obloze.
Co se dělá na Štědrý den
| Štědrý den | |
|---|---|
| Význam a smysl | den před narozením Ježíše Krista |
| Datum | 24. prosinec (alternativně 5. ledna, 6. nebo 18. ledna) |
| Oslavy | Dávání dárků, příprava vánočního jídla a cukroví. Půlnoční mše. Omezení prodeje od 12:00. |
| Zvyky a tradice | vánoční stromeček, jesličky, pouštění lodiček, lití olova a mnohé další |
Co znamená slovo Štěpán
Štěpán je mužské křestní jméno řeckého původu (Στέφανος) znamenající věnec, koruna, čest, odměna („doslova ten, který je obklopován a zahrnován“). Ve starověkém Řecku, věnec byl dán vítězi soutěže (z nichž koruna je symbol odvozené od vládců).
Jakou řečí sv Štěpán mluvil
Štěpán byl členem prvokřesťanské jeruzalémské obce, nejspíše její řecky mluvící části, tedy takzvaných helénistů. Ti se podle líčení Skutků apoštolů ve 30. letech prvního století dostali do sporu s aramejsky mluvící většinou.
Co se nesmí dělat na Štědrý den
Na Štědrý den se nesmí čistit chlévy a stáje, aby dobytek nezačal kulhat. Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu. U štědrovečerního stolu rozhodně nemá být lichý počet stolovníků, lichého by si odvedla Smrt. Je zvykem, že se prostírá jeden talíř a příbor navíc do sudého počtu.
Kdy by se nemelo Veset pradlo
Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.
Co se může jíst na Štědrý den
Obsah1.1 Muzika.1.2 Vánoční kapr.1.3 Vinná klobása.1.4 Řízek.1.5 Kuba.1.6 Štóla.1.7 Vánočka.1.8 Svařené víno.
Co pripravit na Štědrý den
Štědrý den byl dříve v českých zemích dnem postním. Přes den se vůbec nejedlo nebo se podával jen oběd postního charakteru (dle zvyků kraje či rodiny hubník, kuba, muzika – ovocný kompot nebo nějaká řídká polévka). Hlavním pokrmem podávaným během dne byla zejména vánočka nebo štola.
Co se jí na Štědrý den k obědu
Štědrý den byl dříve v českých zemích dnem postním. Přes den se vůbec nejedlo nebo se podával jen oběd postního charakteru (dle zvyků kraje či rodiny hubník, kuba, muzika – ovocný kompot nebo nějaká řídká polévka). Hlavním pokrmem podávaným během dne byla zejména vánočka nebo štola.
Proč se na Štědrý den nejí maso
Obecně křesťanství říká, že člověk se má postit, aby činil pokání za hříchy a učil se je přemáhat. Na druhou stranu Štědrý den je dnem radosti a primárně tedy není určen k pokání. Svůj význam však půst má. Lidé v tento vzácný den povznášejí svého ducha, k čemuž jim pomůže i střídmost a odříkání věcí pozemských.
