Co se jedlo před 100 lety
Žilo se velmi skromně: denní příjem byl 2500 kcal
K obědu se dělala polévka ze zeleniny, bylinek, brambor, luštěnin nebo krupice. Polévky byly základem většiny jídelníčků a lišily se dle krajů (zelňačka na Moravě, kulajda v jižních Čechách, kyselo v severních a východních Čechách kyselo).
Co se jedlo ve středověku
Nejčastější chody byly:polévka, vařené hovězí maso, kaše, pečeně, zvěřina, ryby, pernatá zvěř a různé druhy nákypů. Polévka v té době znamenala vývar (z masa, zeleniny nebo luštěnin), který se nalil například na opečený chléb přelitý rozpuštěným máslem.
Co se kdysi jedlo
Ještě v devatenáctém století obyvatelé českých zemí nepohrdli stehlíky, sýkorkami, strnady, jedli se vrabci, sluky, koroptve, holubi, tetřevi, vrány, kvíčaly.
Archiv
Co se jedlo v 17 století
V 17. a 18. století v období baroka na stůl patřila tato jídla. Vedle rafinovaných pokrmů vyšších kruhů jako zauzený losos, nadívaná holoubata nebo frikasé z telecího masa se konzumovaly například žemlové koule, zelenina, luštěniny, brambory, plněný kapoun a hlavně nejrůznější kaše.
Co se jedlo v 19 století
V ideálním případě, když byl všeho dostatek, jedla střední třída na počátku 19. století celkem zdravě. Jídelníček obsahoval vše od celozrnných obilovin, masa a zeleniny po kysané mléčné výrobky, z nich hlavně tvaroh, podmáslí a syrovátku. V oblibě byly zelené byliny užívané jako koření, nejvíce řeřicha a šalvěj.
Co jedli Králové
Jaké pokrmy se připravovaly a jaké suroviny k tomu byly zapotřebí Jedlo se určitě bohatě a v souladu se zvyklostmi nejvznešenějších vrstev. Hojně zastoupeny byly pokrmy z masa, zvláště zvěřiny, hovězího a drůbeže, nechyběly ryby. Oblíbené byly polévky – vývary i husté směsi masa a zeleniny, paštiky, pečeně a ragú.
Co se jedlo ve 13 stoleti
Historie udává, že středověká kuchyně na území Čech a Moravy ve 13. století byla možná překvapivě pestrá. Základem byl chléb, ale nechybělo maso, kaše z mouky, krup, hrachu i ovoce a mléčné výrobky z kravského, kozího a ovčího mléka. Obvyklá byla i jídla sladká, dochucovaná medem.
Co se jedlo ve starověku
Řekové jedli hovězí, skopové, jehněčí, vepřové, zvěřina, v jídelníčku ale převažovaly ryby, a to vařené, syrové nebo pečené na rožni. Opékaly se na pánvi nebo podávaly nasolené a naložené v oleji. Jako příloha se jedlo ovoce, olivy, luštěniny, těsta a kaše připravovaná z rozemletého obilí.
Co se nesmí jíst na Štědrý den
Tradiční je držet půst od půlnoci před Štědrým dnem do západu slunce. Znamená to nejíst samozřejmě vůbec nic a to ani cukroví nebo maso. Před večeří bývalo zvykem ukázat dětem prasátko pomocí odlesků světla ze zrcátka, ručně vyřezaným vepříkem, který se podsvítil nebo sledováním první hvězdy na noční obloze.
Co jedli ve starověku
Jedli maso z krávy, vola, ovce, jehněte, kůzlete, jelena, srnce, koloucha, divočáka, zajíce, bažanta, koroptve, holuba, páva, slepice, husy a vepře. Maso se považovalo za symbol moci, zdroj energie, zdatnosti a bojeschopnosti. Odmítání masa bylo spojováno s vyčleněním se ze společnosti mocných.
Co jedli chudí lidé ve středověku
Středověká kuchyně nebyla tak fádní, jak by se na první pohled mohlo zdát a v mnohém se podobala té dnešní. Rozmanitost stravy se odvíjela i od způsobu života lidí a od toho, kde žili. Pokud byl člověk chudý, jeho strava se skládala zejména z hrachu, různých kaší (sladkých i slaných) a hlavně také z obilí a chleba.
Co pili lidé ve středověku
Z alkoholických nápojů se kromě piva, vína a různých pálenek ve středověku pil i kvas, medovina. Mléko je v prověřené literatuře zmiňováno spíše v souvislosti s výrobou sýrů či másla, než jako nápoj.
Co se jedlo v 15. století
Sváteční pokrm a hostiny
Na stole musela být tučná masa, rozmanité omáčky, kořeněné kaše, pšeničné placky, sladké pečivo a spousta dalších pokrmů. Podobně se slavily svátky místních světců, kdy se pořádala posvícení. Na konci 15. století se pro Prácheňsko a Plzeňsko nařizovalo, jak mají vypadat hostiny.
Co jedli stáří Řekové
Řekové jedli hovězí, skopové, jehněčí, vepřové, zvěřina, v jídelníčku ale převažovaly ryby, a to vařené, syrové nebo pečené na rožni. Opékaly se na pánvi nebo podávaly nasolené a naložené v oleji. Jako příloha se jedlo ovoce, olivy, luštěniny, těsta a kaše připravovaná z rozemletého obilí.
Proč se na Štědrý den nejí maso
Obecně křesťanství říká, že člověk se má postit, aby činil pokání za hříchy a učil se je přemáhat. Na druhou stranu Štědrý den je dnem radosti a primárně tedy není určen k pokání. Svůj význam však půst má. Lidé v tento vzácný den povznášejí svého ducha, k čemuž jim pomůže i střídmost a odříkání věcí pozemských.
Co na štědrovečerní večeří
Tradiční večeří je v Česku kapr s bramborovým salátem. Mezi běžné pokrmy o Vánocích patřily také oplatky, které se podávaly jako první chod, s medem, ale také s česnekem, s bylinkami, šípky nebo jinými plody. Česnekem byly ochucovány i další pokrmy. Česnek byl považován za mocnou ochrannou a posilující bylinu.
Co se jedlo v Mezopotámii
V Mezopotámii doplňovaly stravu hlavně hrách a čočka, naproti tomu dělníci, kteří budovali pyramidy, jedli kromě chleba především ředkev, cibuli, česnek a chřest. V celé oblasti byla známá rovněž řeřicha, červená řepa, okurka, několik druhů koření a ovocné stromy.
Co snídají Řekové
V jídelníčku převládají různé saláty a luštěniny (hrách, čočka, fazole, cizrna), oblíbená mezi Řeky je také listová zelenina politá dresinkem. Mezi typická jídla patří gyros, tzatziki a typický vynikající řecký jogurt. Ochutnejte "pitu", což je chlebová placka.
Jaká je řecká kuchyně
Řecká kuchyně se geograficky řadí ke středozemní kuchyni. Je založena na čerstvých ingrediencích, bylinkách, zelenině, řeckém olivovém oleji a jednoduchosti pokrmů. Z živočišné výroby je kromě masa skotu hojně využíváno i maso koz a ovcí.
Kdy se nesmí jíst maso
„Popeleční středa je dnem přísného postu, kdy se nejí maso a jíst by se mělo pouze tak, aby člověk neměl hlad. Drží ho věřící od patnácti do šedesáti let, vyjma nemocných,“ uvedl Ivan Havlíček, administrátor farnosti v Týništi nad Orlicí. Tímto dnem pro věřící končí masopustní období a začíná příprava na Velikonoce.
Jak prostřít na Štědrý večer
Snažte se ji sladit s výzdobou interiéru. Nezapomeňte na symboly Vánoc, které by neměly chybět na slavnostním stole. Rozsypte zlaté mince (klidně čokoládové) nebo pár drobných, aby se všichni měli v novém roce dobře, přidejte šupinu pro štěstí pod talíř a myslete i na ozdoby ze jmelí, jehličí a vázu s květinami.
Co by mělo být na štědrovečerním stole
Na stole by neměl chybět adventní věnec, svícen na svíčku, smrková větvička nebo květina ve váze. Dekorace by ovšem neměla zabírat mnoho místa. Vlevo od talíře leží menší talíř na pečivo. Vedle talíře leží příbory v takovém pořadí, aby se odebíraly od vnějšku k talíři.
Co vymysleli Sumerové
Sumerové dále vynalezli kalendář o 12 měsících, šedesátkovou číselnou soustavu, vůz s koly, hrnčířský kruh a v architektuře využívali obloukové klenutí.
Které říše se nacházely v Mezopotámii
Achaimenovská říše (6. –4. stol. př. n. l.)Seleukovská říše (4. –1. stol. př. n. l.)Parthská říše (3. stol. př. n. l. – 3. stol. n. l.)Sasánovská říše (3. –7. stol. n. l.)Islámské dobytí Mezopotámie (7. stol. n. l.)
Co se nesmí v Řecku
10 věcí, které nikdy nedělejte v ŘeckuNespěchejte. Čas pro Řeky nic neznamená.Neházejte toaletní papír do záchodu.Neukazujte, že je něco OK!Nejezte u McDonald's.Nechoďte na svatá místa v tílku a v kraťasech.Nedotýkejte se památek.Nefotografujte válečné loděNechoďte nikam na vlastní nebezpečí
