Co se nesmí dělat na druhý svátek vánoční?

Co se jí na druhý svátek vánoční

V minulosti lidé věřili, že v den svatého Štěpána musí být podávána drůbež – pekla se tak kachna, husa nebo kuře. I dnes se v mnohých českých domácnostech na druhý svátek vánoční podává k obědu slavnostní pečený kur, ať už se jedná o kachnu, husu, krocana nebo kuře.
Archiv

Co se nesmí dělat přes vánoční svátky

Podle lidových tradic se v tento den nesmělo pracovat, nestlala se ani lůžka a nezametala světnice. Lidé měli jen odpočívat.
Archiv

Kdy se nesmí prát na Vánoce

Prát prádlo na Štědrý den přináší smůlu. A nesmí se rozhodně věšet prádlo, protože by se během roku mohl někdo oběsit. Přes den nesmíte zametat a vynášet z domu odpadky a smetí, protože byste si vynesli štěstí. Při samotné večeři počet strávníků musí být vždy sudý, pokud není, dává se talíř navíc pro nečekaného hosta.

Co to znamená Na Štěpána není pána

Říká se, že „na Štěpána není pána“. To se říká proto, že čeledníkům v ten den končila služba, mohli odejít k jinému hospodáři. Ten den dostávali celoroční odměnu a nová práce začínala až po Novém roce.

Co jíst na Stepana

25. a 26. prosinec jsou velmi slavnostní dny, které se nesou ve znamení rodinných návštěv, slavnostních obědů a večeří. Obvykle se podává typicky český pokrm pečená kachna nebo husa se zelím a knedlíky nebo slavnostní svíčková na smetaně.

Co se jí na Stepana

Podle tradice bychom měli na Štěpána připravit pernatou drůbež. Obvykle se podává pečený krocan, krůta, husa anebo kachna, případně pokrmy z jiných druhů masa. Oblíbené je zejména hovězí. Jako příloha je nejčastěji zelí (bílé kysané či dušené červené) a knedlík (houskový či chlupatý).

Kdy se nepere pradlo

Nejčastěji se vzpomíná ve spojitosti s Novým rokem prádlo, které hraje ve zvyklostech a pověrách zásadní roli. První den roku by mělo být vyprané a vyžehlené a hlavně neviset na šňůrách nebo na sušáku. Znamená to totiž, že může přijít do domu neštěstí. Věští dokonce smrt někoho blízkého.

Kdy se nesmí prát prádlo

Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.

Proč nesmí viset prádlo

Nesmí viset prádlo, přináší to smůlu

Znamená to totiž, že může přijít do domu neštěstí. Věští dokonce smrt někoho blízkého.

Proč se nesmí vstávat od štědrovečerní večeře

Lidé věřili, že by se rodina o dalších Vánocích nesešla celá. Zatímco v minulosti nesměla vstát hospodyně od stolu, dnes může obsluhovat ostatní právě pouze ten, který jídlo připravuje. Pokud vstane někdo jiný, říká se, že příští rok u Štědrovečerní večeře nebude.

Co se dělá na Stepana

Svátkem svatého Štěpána vrcholí Vánoce. I s tímto dnem jsou spojené některé lidové tradice. Děti chodily koledovat, chasa mohla odejít ze služby a na světcovu počest se pekla pernatá drůbež. Svatý Štěpán byl prvním dnem Vánoc, který nebyl až tak obřadný.

Proč se na Štědrý den nejí maso

Obecně křesťanství říká, že člověk se má postit, aby činil pokání za hříchy a učil se je přemáhat. Na druhou stranu Štědrý den je dnem radosti a primárně tedy není určen k pokání. Svůj význam však půst má. Lidé v tento vzácný den povznášejí svého ducha, k čemuž jim pomůže i střídmost a odříkání věcí pozemských.

Co vařit před Vánoci

Několik dnů před Vánocemi se napekl chléb a vánočky z bílé mouky, hrozinek a mandlí. Štědrovečerní večeře se připravovala od rána a skládala se z několika chodů: hrachová nebo čočková polévka, kuba (kroupy s houbami a česnekem), pukance s mákem a medem, hubník (nákyp s houbami).

Kdy se peče kachna na Vanoce

První křesťanský mučedník je po Vánocích připomínán asi ve všech zemích Evropy. A s 26. prosincem je spojeno několik lidových zvyků a tradic. Dodnes se v mnohých českých domácnostech na druhý svátek vánoční tradičně peče husa nebo kachna.

Co se nesmí jíst na Velký pátek

Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso. Velký pátek je nejvýznamnějším velikonočním dnem. Podle křesťanské tradice je to den ukřižování a smrti Páně, smrti Ježíše Krista.

Co se nesmí na Velký pátek

Předkové se proto obávali zlých duchů, čarodějnic a možného uhranutí. Takže se raději držte starého pořekadla: „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.

Kdy má být štědrovečerní večeře

Štědrovečerní večeře

Ke stolu by se mělo usednout, až tehdy, když vyjde první hvězda na obloze a zahájí Vánoce. Během večeře se nesmí vstávat od stolu a odcházet – ten, kdo se tímto pravidlem neřídí, nemusí se příštích Vánoc dožít. Pod talíř se dává kapří šupinka nebo mince, která zajistí dostatek peněz v příštím roce.

Co se nesmí jíst na Štědrý den

Tradiční je držet půst od půlnoci před Štědrým dnem do západu slunce. Znamená to nejíst samozřejmě vůbec nic a to ani cukroví nebo maso. Před večeří bývalo zvykem ukázat dětem prasátko pomocí odlesků světla ze zrcátka, ručně vyřezaným vepříkem, který se podsvítil nebo sledováním první hvězdy na noční obloze.

Co je za den 26. prosince

Svátek svatého Štěpána (též 2. svátek vánoční) připomíná prvomučedníka sv. Štěpána a slaví se 26. prosince.

Proč se slaví Štěpán

Poslední den Vánoc připomíná svatého Štěpána, který zemřel pro svou víru v Ježíše Krista. Za jeho kázání o vzkříšení Ježíše ho ukamenovali Židé před hradbami Jeruzaléma. V dřívějších dobách lidé taky v tento den chodili koledovat. V současnosti se setkávají hlavně se svými rodinami a přáteli.

Kdy se nesmí jíst maso

„Popeleční středa je dnem přísného postu, kdy se nejí maso a jíst by se mělo pouze tak, aby člověk neměl hlad. Drží ho věřící od patnácti do šedesáti let, vyjma nemocných,“ uvedl Ivan Havlíček, administrátor farnosti v Týništi nad Orlicí. Tímto dnem pro věřící končí masopustní období a začíná příprava na Velikonoce.

Co je za den 24. prosince

Štědrý den
Slavený křesťany a mnohými nekřesťany
Druh křesťanský
Význam a smysl den před narozením Ježíše Krista
Datum 24. prosinec (alternativně 5. ledna, 6. nebo 18. ledna)

Co jíst po Vánocích

Na co pamatovatPestrá a vyvážená strava.Více menších porcí po celý den.Poslední jídlo dvě až tři hodiny před spaním.Snídaně s kvalitními bílkovinami a tuky.Jíst do polosyta.Dostatečný přísun neslazených tekutin.Několik porcí ovoce a zeleniny denněBílé pečivo vyměnit za celozrnné

Co jíst na Štěpána

25. a 26. prosinec jsou velmi slavnostní dny, které se nesou ve znamení rodinných návštěv, slavnostních obědů a večeří. Obvykle se podává typicky český pokrm pečená kachna nebo husa se zelím a knedlíky nebo slavnostní svíčková na smetaně.

Co uvařit po Vánocích

Vánoční hlavní chody

V dalších vánočních dnech servírujeme tradiční svíčkovou na smetaně, vepřovou pečeni, případně teplou šunku. Na svátek Svatého Štěpána, ve většině domácností, se od dávných dob servíruje v Česku pečená husa nebo kachna, bramborové knedlíky a zelí.