Jak vznikl vesmír
Dnes převládá teorie, že vesmír byl nejdříve v době tzv. velkého třesku extrémně horký a hustý a od té doby dochází k jeho rozpínání. Na této teorii je založen takzvaný standardní model vesmíru, také zvaný model ΛCDM (s nenulovou kosmologickou konstantou a chladnou temnou hmotou).
Kdy začaly vznikat první atomy
První atomy začaly vznikat 400 000 let po velkém třesku. Nastala tak éra látky.
Jak probíhal velký třesk
Velký třesk
Vznikl první okamžik a od něho se začal odvíjet vývoj vesmíru. Ten probíhal zpočátku velmi rychle a měl (nebo mohl mít) podobu nesmírné exploze (v podstatě se rozepnul ve velmi malém čase na ohromný objem a to ještě daleko rychleji než probíhá rozpínání vesmíru v dnešní době – to je nazýváno inflace).
Jak zanikne náš vesmír
Za přibližně 10 miliard let budou většinu hmoty vesmíru tvořit černé díry, vyhaslí bílí trpaslíci a neutronové hvězdy padající do černých děr v centrech galaxií. Za 1032 let se začnou protony rozpadat na fotony, elektrony, pozitrony a neutrina. Veškerá hmota mimo černé díry se rozpadne.
Co obsahuje vesmír
Vesmír či kosmos (z řeckého κόσμος, ozdoba, šperk ale později také vše uspořádané, řádné a jisté, vesmír) je souhrnné označení veškeré hmoty, energie a časoprostoru, který je obsahuje. Zahrnuje tedy hvězdy, planety, galaxie, mezigalaktický prostor, temnou hmotu a další.
Kdo vymyslel slovo atom
U zrodu atomismu stál Leukippos z Milétu (asi 500 – 440 př. n.l.), jeho myšlenky rozpracoval do ucelené podoby Demokritos z Abdér (asi 460 – 370 př. n.l.). Atomisté vycházeli z představy, že náš svět se skládá z prázdného prostoru a obrovského množství neviditelných, nedělitelných, neproniknutelných částic – atomů.
Co je v jádře atomu
Jádra atomů jsou složena ze dvou druhů elementárních částic, protonů a neutronů. Společně tyto částice nazýváme nukleony. Nejjednodušším atomem je atom vodíku, jehož jádro je tvořeno protonem a kolem jádra obíhá jediný elektron.
Jak vypadá vesmír
O vesmíru můžeme s jistotou říct, že je moc a moc velký a vědci si ani nejsou jistí, zda někde končí. My z něj v noci na obloze vidíme jen malou část – několik miliónů hvězd. Vše, co se dnes ve vesmíru nachází, vzniklo hrozně dávno, obrovským výbuchem před 13, 7 miliardami let – říkáme tomu „Velký třesk“.
Které záření převládá ve vesmíru
Všudypřítomný proud vysokoenergetických částic k nám z okolního vesmíru přichází ze všech stran. Hovoříme sice o „kosmickém záření“, ale o záření v pravém slova smyslu nejde. Naprostou většinu – možná až 99 % – jeho částic představují jádra atomů, která nemají své elektrony.
Co bude po konci vesmíru
Za přibližně 10 miliard let budou většinu hmoty vesmíru tvořit černé díry, vyhaslí bílí trpaslíci a neutronové hvězdy padající do černých děr v centrech galaxií. Za 1032 let se začnou protony rozpadat na fotony, elektrony, pozitrony a neutrina. Veškerá hmota mimo černé díry se rozpadne.
Jaká je zima ve vesmíru
Teplota (zde spíše ve smyslu vnitřní energie fotonového záření) vesmírného prostoru se díky reliktnímu záření udržuje na přibližně 3 K, tj. –270 °C. Tlak je díky téměř dokonalé absenci okolního hmotného prostředí roven nule.
Kde začíná vesmír
Kármánova hranice je všeobecně přijímaná hranice mezi zemskou atmosférou a kosmickým prostorem. Je určena výškou 100 km nad povrchem Země. Jejím autorem je Theodore von Kármán, inženýr a fyzik maďarsko-amerického původu, a v současné době je hodnota uznávána Mezinárodní leteckou federací (FAI).
Jak malý je atom
Atom je velmi, velmi, velmi malý
Proton, neutron, kvark a ostatní menší částice nemohou být přímo pozorovány. Jsou příliš malé. O jejich existenci se ví díky pozorování okolí, na které reagují.
Jak vypadá atom
Každý atom obsahuje jádro složené z protonů a neutronů. Protony jsou kladně nabité elektrické částice, neutrony jsou elektricky neutrální. Okolo jádra obíhají po různě vzdálených drahách záporně nabité elektrony. Počty protonů a elektronů se sobě rovnají, jsou však různé u atomů jednotlivých prvků.
Kdy začíná vesmír
Podle FAI (Mezinárodní letecké federace) je hranicí vesmírného prostoru vzdálenost 100 km od povrchu Země – tzv. Kármánova hranice. Do této hranice se hovoří o nadmořské výšce. V případě Země do této hranice zasahují i další vrstvy její atmosféry (termosféra a exosféra).
Co je to kosmicke zareni
Kosmické záření je ionizující záření, které dopadá na Zemi z vesmíru. Je to záření s nejmenší vlnovou délkou a největší frekvencí kmitů, které známe. Jeho potenciální energie je tudíž obrovská. Naštěstí pro člověka je z velké části odstíněno magnetickým polem a zemskou atmosférou.
Co pohlcuje záření gama
Na pohlcení záření γ je třeba velké masy materiálu. Vhodnější jsou materiály s vyšším atomovým číslem a s vysokou hustotou. Čím energetičtější je záření, tím tlustší stínění je zapotřebí.
Jak zanikne vesmír
Za přibližně 10 miliard let budou většinu hmoty vesmíru tvořit černé díry, vyhaslí bílí trpaslíci a neutronové hvězdy padající do černých děr v centrech galaxií. Za 1032 let se začnou protony rozpadat na fotony, elektrony, pozitrony a neutrina. Veškerá hmota mimo černé díry se rozpadne.
Co je za hranicí vesmíru
Pojem "za hranicí vesmíru" ztrácí vně vesmíru smysl. Slovem "za" vyjadřujeme určitý stav uvnitř systému tří prostorových koordinát – délky, výšky a šířky. Pojem "vně vesmíru", pak nutně představuje stav, ve kterém neexistuje prostor ani čas.
Jaká je teplota ve vesmíru
Teplota (zde spíše ve smyslu vnitřní energie fotonového záření) vesmírného prostoru se díky reliktnímu záření udržuje na přibližně 3 K, tj. –270 °C. Tlak je díky téměř dokonalé absenci okolního hmotného prostředí roven nule.
Kde je největší horko
Asi nepřekvapí, že za nejteplejším místem světa budete muset do Afriky. Maximální naměřený teplotní rekord padl asi čtyřicet kilometrů od Tripolisu, hlavního města Libye. Už v roce 1922, tedy před téměř sto lety, tam naměřili teplotu 57,8 °C. Dokážete si něco takové představit
Kdo vymyslel atom
U zrodu atomismu stál Leukippos z Milétu (asi 500 – 440 př. n.l.), jeho myšlenky rozpracoval do ucelené podoby Demokritos z Abdér (asi 460 – 370 př. n.l.). Atomisté vycházeli z představy, že náš svět se skládá z prázdného prostoru a obrovského množství neviditelných, nedělitelných, neproniknutelných částic – atomů.
Co Odstini radiaci
Nejčastěji se používá olovo, beton, magnetit, ocel, wolfram a baryt. Tyto materiály se využívají ve stavebnictví (přidávají se do exteriérových barev, omítek nebo cihel).
Jak zastavit gama záření
Ochrana před gama zářením
stíněním – mezi sebe a zdroj vložit bariéry obtížněji průchodné pro gama záření, vhodné jsou materiály s vyšším atomovým číslem a s vysokou hustotou. Například záření γ, jehož intenzitu 1 cm olova zredukuje na 50 %, bude mít poloviční intenzitu také po průchodu 6 cm betonu.
Co by se stalo s člověkem ve vesmíru
Člověk (a stejně tak vyšší organismy) by tedy během pár sekund ztratil vědomí a během dalších několika málo minut zemřel na hypoxii (akutní nedostatek kyslíku). Téměř okamžitě by se z jeho těla začala v podobě páry uvolňovat voda a ostatní tělní tekutiny – krev po klesnutí tlaku pod 6,3 kPa, což by mj.
