Co se určuje ve větě
Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk.
Archiv
Co je rozbor věty
Zahrnuje základní i pokročilé informace o složení věty, určení podmětu, predikátu, doplňků, předmětů, předložek, atd. a také o rozpoznání typu věty (např. otázky, rozkazy, vyjádření) a skládání věty (např.
Archiv
Co patří do větných členů
V češtině rozlišujeme následující větné členy:podmět.přísudek.přívlastek.předmět.příslovečné určenídoplněk.
Archiv
Jak se dělá rozbor věty
Postup provedení grafického rozboru věty jednoduchéUrčíme základní skladební dvojici. Kdo, coNa ostatní větné členy se ptáme řídícím větným členem a otázkou, odpovídáme závislým větným členem.Ve větě jednotlivé větné členy označíme a naznačíme závislosti.Zakreslíme graf věty.
Archiv
Jak se určuje přívlastek
Pro přívlastek platí:Blíže určuje podstatné jméno.Může být vyjádřen: podstatným jménem, přídavným jménem, zájmenem, číslovkou, slovesem v infinitivu.Ptáme se na něj: Jaký Který Čí (Kvetoucí strom → jaký strom)
Jak se určuje předmět
Předmět je větný člen, který vždy nějak souvisí s přísudkem věty, rozvíjí ho. Nejedná se o základní větný člen, to znamená, že není nutný k tomu, aby věta vůbec vznikla. Vyjadřuje osob, zvíře nebo věc, kterých se děj týká, přímo je zasahuje. Babička se zlobila na Pepíka.
Jaké jsou druhy vět
Oznamovací, tázací, přací, rozkazovacíVěta oznamovací Funkce: oznamujeme novou informaci, popisujeme situaci, vypravujeme. Obvykle je zakončena tečkou.Věta tázací Funkce: ptáme se, zjišťujeme informace. Obvykle je zakončena otazníkem.Věta přací Funkce: vyjadřujeme svá přání a touhy. Obvykle je zakončena tečkou.
Proč se ve škole učí větné členy
1) Větné rozbory odhalují principy fungování jazyka
Větné rozbory nás učí chápat základní principy fungování jazyka, větné členy jsou vlastně součástky, díly velkého stroje, které při správném uspořádání fungují.
Jaké jsou základní větné členy
Základní větné členy jsou podmět a přísudek. Rozvíjející větné členy jsou předmět, příslovečné určení, přívlastek a doplněk. Větný člen může být tvořen jedním slovem, někdy ho ale může tvořit i spojení více slov.
Co není větný člen
Slova neplnovýznamových slovních druhů (předložky, spojky, částice, citoslovce) zpravidla nejsou samostatnými větnými členy. Spojkami se větné členy spojují, předložky jsou pouze části předložkových obratů. Částice nejčastěji vyjadřují modální funkci výpovědi (např. Kéž by zapršelo!).
Jaké jsou druhy přívlastku
Podle tvaru rozlišujeme přívlastek shodný a neshodný, podle významu přívlastek volný a těsný.
Jak se určuje podmět
Podmět ve větě nenajdeme, ale poznáme jej podle tvaru přísudku. (Kdo, co pletla Ona. Slovo ona je tedy podmětem.)
Čím končí věta
Tečka označuje ukončení věty jednoduché, složené nebo souvětí, pokud mají funkci oznamovací, někdy také rozkazovací a přací. Na konci věty se píše tečka, i když je na jejím konci e‑mailová nebo jiná elektronická adresa (např.
Jak se určuje počet vět
Určovat počet vět podle čárek (interpunkce) nedoporučujeme. Počet vět bezpečně zjistíme výhradně podle počtu určitých sloves. Rozlište věty jednoduché a souvětí: Jan dlouho čekal, a přestože mu byla zima, vytrval. Na krátký okamžik se mu vybavily stromy, ohýbající se ve větru, a příjezdová cesta k domu.
Jak se ptá na předmět
JAK SE PTÁME NA PŘEDMĚT Ptáme se pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu (těmi se totiž ptáme pro změnu na podmět).
Jak poznam větné členy
Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Pozná se podle toho, že se dá ve větě přesunout jen jako celek. Slova se mluvnicky spojují ve věty, stávají se větnými členy a tvoří mluvnickou výstavbu věty. Větným členem se stává každé plnovýznamové slovo, které vstoupí do věty a získá tak svoji větnou funkci.
Co může být podmět
Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.
Jak poznám ve větě přívlastek
Přívlastek bývá nejčastěji vyjádřen přídavným jménem (moudrý člověk), méně často zájmenem (náš domov), číslovkou (druhá šance), podstatným jménem (úpravy textu, úpravy v textu), zřídka i infinitivem (přání zdokonalit) nebo příslovcem (cesta domů).
Jak poznat přívlastek ve větě
Pro přívlastek platí:Blíže určuje podstatné jméno.Může být vyjádřen: podstatným jménem, přídavným jménem, zájmenem, číslovkou, slovesem v infinitivu.Ptáme se na něj: Jaký Který Čí (Kvetoucí strom → jaký strom)
Jaké jsou podměty
Vyjádřený podmět je podmět, který je ve větě slovně vyjádřen. Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho. Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen.
Jak se určuje přísudek
Pamatujte si, žepřísudek vyjadřuje, co dělá podmět.ptáme se na něj otázkou: co dělá podmět větynejčastěji je vyjádřen slovesem v určitém tvaru.takovému přísudku se říká slovesnýněkdy je přísudek vyjádřen jménem, pak mu říkáme jmenný (ev. jmenný se sponou)přísudek může být vyjádřen také citoslovcem.
Jak se určuje souvětí
Souvětí vzniká spojením dvou nebo více vět jednoduchých. Podle počtu přísudků (sloves v určitém tvaru) určujeme počet vět v souvětí. V psaném projevu oddělujeme věty v souvětí čárkou (před a, i, ani, nebo obvykle čárku nepíšeme).
Co je to hlavní věty
Hlavní věta je věta v souvětí, která není závislá na jiné větě a může tedy stát i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Každé souvětí musí obsahovat alespoň jednu hlavní větu.
Jak se vyznačuje podmět
Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa…
Jak se ptáme na větné členy
Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk. Blíže určuje podstatné jméno. Ptáme se na něj: Jaký Který Čí
