Co se dá pěstovat ve skleníku
Mezi nejčastěji pěstované plodiny ve skleníku patří salátové okurky, rajčata, papriky, saláty, ředkvičky či kedlubny.
Co a kdy pěstovat ve skleníku
V květnu můžete sklízet první ranou zeleninu, především ředkvičky, raný salát, mrkev, kopr, cukety a špenát. Do prázdných záhonů po květnových ledových mužích vysaďte kromě rajčat i papriky a okurky. Rajčata nezapomeňte uvázat k podpěrným tyčkám. Vysázejte i předpěstované bylinky, nařízkujte rozmarýn, tymián a šalvěj.
Archiv
Jak usporadat zeleninu ve skleníku
Rostliny, které potřebují více slunečního světla umístěte na jižní stranu skleníku. Naopak rostliny preferující stín, jako jsou například saláty nebo špenát, umístěte směrem k severu. Některé rostliny mají podobné nároky na množství vody a živin, ty umistěte k sobě.
Archiv
Co pěstovat ve skleníku v zimě
Špenát – kapusta, zelí, čínské zelí a většina kořenových plodin, jako pór, řepa, mrkev, tuřín, pastinák a ředkvičky si s klidem můžete na zimu do skleníku vysadit, výsledkem bude dřívější a chutná sklizeň. Cibule – existuje poměrně málo druhů sadbové cibule, které by rostly v zimě v nevyhřívaném skleníku.
Archiv
Co se nesnese ve skleníku
Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.
Jak sázet rajčata ve skleníku
Skleník je obvykle na slunném místě, ale pokud bude slunce příliš, mohlo by sazeničky spálit. Sázíme do cca 25 cm a ideální je dát přímo k rostlině také hnůj, nebo kompost. Před zasazením rostlinky zastřihněte a nechte jen horní listy. Do zeminy se zasazuje kořenový bal a rostlina až na nejvyšší listy.
Jak pečovat o rajčata ve skleníku
Skleník je obvykle na slunném místě, ale pokud bude slunce příliš, mohlo by sazeničky spálit. Sázíme do cca 25 cm a ideální je dát přímo k rostlině také hnůj, nebo kompost. Před zasazením rostlinky zastřihněte a nechte jen horní listy. Do zeminy se zasazuje kořenový bal a rostlina až na nejvyšší listy.
Jak udělat záhony ve skleníku
Záhony ve skleníku není nutné oddělovat od okolní půdy. Rozhodnete-li se pod nimi vytvořit betonový podklad, postavíte vlastně velký truhlík a budete muset dávat větší pozor na případné přelití. A dno vyplnit drenáží.
Kdy se má otevírat skleník
Některé jsou velmi citlivé na průvan. Denní doba větrání se liší podle toho, jaké je počasí právě je. V horkém létě klidně můžete skleník otevřít hned ráno, ale i když je na jaře nebo podzim přes den ještě velmi teplo, rána už budou chladnější. Proto je lepší větrat až později.
Co lze zasadit v zimě
Na podzim a za příznivého počasí i na začátku zimy můžeme vysévat mrkev, kořenovou i naťovou petržel, cibuli a včetně šalotky, zimní odrůdy česneku (paličák i nepaličák), košťálovin (např. květák Arktur a hlávková kapusta Arkta) a také přezimující špičaté zelí.
Co zasadit do skleníku v červenci
V červenci můžete vysít mrkev, černou ředkev, červenou řepu, kedluben, zeleninový fenykl, brokolici, endivii, mangold i špenát a sklizně se spolehlivě dočkáte. Je také čas pro výsev zimní zeleniny: růžičkové kapusty, kadeřávku, póru.
Co se dá pěstovat ve stínu
Obecně zejména stínomilné druhy, mezi něž patří například medvědí česnek, bohyška (hosta), udatna lesní nebo kavkazský špenát. V polostínu lze pěstovat také druhy jako cibule sečka, vytrvalý pórek, rebarbora či čechřice vonná.
Jakou zeleninu pěstovat spolu
Dárek na nástěnku
| Druh zeleniny | Co vysadit vedle |
|---|---|
| kapusta | celer, řepu, kopr, mátu, rozmarýn |
| kedluben | celer, pórek, cibuli, červenou řepu, brambory, salát, polníček, špenát, mrkev, okurku, papriku, rajčata, hrách, fazole, ředkev, ředkvičky |
| mrkev | cibuli, rajčata, hrách, pažitku, pór, ředkvičku, česnek, kopr, salát, čínské zelí |
Jak daleko od sebe rajčata ve skleníku
Při pěstování ve skleníku nebo fóliovníku vysazujeme tyčková rajčata do sponu 100 x 50 cm, na venkovním stanovišti do sponu volnějšího, asi okolo 100 x 70 cm. Keříčkové odrůdy na venkovním stanovišti pěstujeme ve sponu okolo 70 x 50 cm.
Kdy můžu dát rajčata do skleníku
Sazenice rajčat můžete vysadit do jarního skleníku o 3 – 4 týdny dříve než na vnější záhon. Skleník chrání rostliny před posledními jarními mrazíky, které často přicházejí v polovině května.
Kdy vysévat rajčata do skleníku
Sazenice rajčat můžete vysadit do jarního skleníku o 3 – 4 týdny dříve než na vnější záhon. Skleník chrání rostliny před posledními jarními mrazíky, které často přicházejí v polovině května.
Jak daleko sázet rajčata ve skleníku
Při pěstování ve skleníku nebo fóliovníku vysazujeme tyčková rajčata do sponu 100 x 50 cm, na venkovním stanovišti do sponu volnějšího, asi okolo 100 x 70 cm.
Jak siroky záhon ve skleníku
Zužující se uličku můžete udělat i snáze než v předchozím případě, záhony lze ohraničit s pomocí prefabrikovaných tvárnic a dřevěných, případně plastových plotovek. Při správném provedení je i tento způsob ohraničení uličky dostatečně odolný a přitom nabízí relativně rychlou možnost demontáže.
Jak casto větrat skleník
Zvláště v létě by se měl vzduch kompletně vyměnit i třikrát za hodinu. V horkých dnech je často nutné nechat otevřené i dveře, aby se vnitřek skleníku nepřehřál. Dále poslouží i boční žaluzie a případně i stínovací bílá barva na skleníky.
Co se Sklizi v zime
K zeleninám, které se sklízejí i během zimního období, patří například zimní kapusta, zimní cibule, zimní salát, špenát, petržel, černý kořen, pastinák nebo polníček. Nejznámější a nejpěstovanější je ale kadeřávek, pór a růžičková kapusta.
Co se dá pěstovat za oknem
Na okně či balkoně můžete pěstovat například rajčata, papriky, fazole, ředkvičky, pažitku, salát i okurky. Na jaře a na podzim můžete do truhlíku vysévat také špenát. Jen se zeleninou, která potřebuje kořenit hluboko, budete mít trochu problém. Týká se to například mrkve, která by v truhlíku neměla dostatek prostoru.
Jak daleko od sebe sázet papriky ve skleníku
Ve skleníku v květnu vysázíme také předpěstovanou sadbu paprik, nejlépe do dvojřádku 40 cm a rostlinky pak 30 cm od sebe nebo do sponu 50×60 cm, zásadně po jedné rostlině. Vysazujeme-li sazenice kvetoucí nebo dokonce se zárodky plůdků, tyto nejprve odstraníme.
Která zelenina se dá pěstovat ve stínu
Mezi čtyřmi a pěti hodinami slunce je tak akorát pro mrkev, petržel, celer, ředkvičky, hrášek, řepu nebo fazole. Zvlášť kořenová zelenina může těžit z vláhy, kterou záhony v polostínu lépe zadržují, například mrkev je šťavnatější.
Co všechno se dá pěstovat na zahradě
Budete překvapeni, jak snadné to je.Salát. Salát patří mezi nejlepší zeleninu pro pěstování pro začátečníky.Rukola. Rukola se jako většina bylinek pěstuje velmi snadno a hodí se například do salátů.Okurka. Okurky jsou křupavé a také velmi osvěžující.Řepa.Kapusta.Paprika.Rajčata.Cuketa.
Co se snese s celerem
Celer (bulvový) – dokáže ochránit košťáloviny před housenkami běláska zelného, květilkou zelnou i dřepčíky. Pórek – za souseda ho ráda přijme mrkev, protože ji pórek dokáže ochránit před pochmurnatkou mrkvovou. Kopr – na zahradách roste báječně a určitě bude žít v symbióze s červenou řepou, okurkou a košťálovinami.
