Jaké jsou pletiva
Na primární stavbě (tj. před potencionálním sekundárním tloustnutím) těla vyšších rostlin se podílejí následující čtyři typy pletiv: pletiva meristematická, pletiva základní, pletiva krycí a pletiva vodivá. Všechny tyto čtyři typy pletiv se skládají z charakteristických typů buněk a obvykle plní více než jednu funkci.
Archiv
Co je to Dělivé pletivo
Dělivé pletivo (též meristém) je rostlinné pletivo tvořené buňkami s dělivou funkcí. Tyto buňky diferencují buňky, které mění svojí funkčnost. Meristematické buňky se vyznačují větším jádrem, endoplazmatickým retikulem a golgiho aparátem. Vakuoly většinou chybí.
Co patří ke krycím Pletivům
Mezi krycí pletiva patří pokožka (epidermis), průduchy, trichomy (chlupy), hydatody, a další. Epidermis (pokožka) je jednovrstevné pletivo chránící rostlinu především na listech, stoncích a kořenech.
Jak se nazývá rostlinné pletivo které umožňuje růst kmene do šířky
Druhotný (sekundární) meristém: Vzniká obnovením schopnosti dělit se trvalého pletiva. Tento druh pletiva má velký význam zejména u dřevin, neboť způsobuje růst kmenů, větví i kořenů do šířky (vytváří druhotné dřevo a lýko).
Co vznika z pletiv
Z dělivých pletiv postupným zvětšováním a přeměnou buněk vznikají pletiva trvalá (krycí, vodivá, zpevňovací ap.), jejichž buňky už nemají schopnost se dále množit. Tím se rostliny výrazně liší od živočichů, u nichž prakticky všechny tkáně mají zachovanou schopnost dělení po celou dobu života.
Co to je floém
Floém (= lýko, leptom) je součást cévních svazků. U cévnatých rostlin je floém systémem pletiv, která rozvádí organické živiny (produkty fotosyntézy), především sacharózu (cukr), do všech částí rostliny, kde je třeba. U stromů se floém nachází pod nejvnitřnější vrstvou borky.
Kde se nachází Felogen
Felogén (perikambium, korkové kambium) je druhotný meristém, který se zakládá pod pokožkou rostlin a způsobuje její tloustnutí. Směrem dovnitř stonku vytváří parenchymatické buňky zelené kůry.
Co je to Trichom
Trichom („chlup“) je dlouhý výčnělek na pokožce rostliny, vznikající z pokožkových buněk rostliny. Může být jednobuněčný i vícebuněčný. Buňky mladých trichomů jsou živé; buněčný obsah dospělých trichomů často odumírá.
Co je to Rhizodermis
Pokožka nadzemních orgánů se nazývá epidermis, pokožka kořene rhizodermis (z řec. rhiza= kořen). Pokožku většinou tvoří jediná vrstva těsně k sobě přiléhajících buněk bez chloroplastů (s výjimkou průduchů).
Co to je stonek
Stonek je nadzemní část rostliny, která nese listy, pupeny a generativní orgány (květ, plod a semeno). Její další funkcí je ukládání zásob, zajištění transportu živin a případně má i funkci asimilační (pokud obsahuje chloroplasty) (1).
Jak se jmenuje stonek který má lišty a květy
lodyha – dužnatý zelený stonek bylin nesoucí listy a květy (kopřiva, paprika).
Co je to Aerenchym
Aerenchym je zvláštní rostlinné pletivo (druh parenchymu), které například slouží k provzdušňování kořene. Proto je také označován za provzdušňovací pletivo. Aerenchym obsahuje velké dutiny vyplněné vzduchem, které vytváří cestu plynům, jako je kyslík a ethylen.
Co je to Tracheidy
Cévice (tracheidy) jsou vývojově původnějším typem vodivých elementů. Dosahují délky jenom několik mm. Mají protáhlý trubicovitý tvar s výrazně zešikmenými konci, na příčném řezu bývají typicky pěti- či šestihranné. V období vlastní činnosti jsou již odumřelé.
Co je to lýko
Floém (= lýko, leptom) je součást cévních svazků. U cévnatých rostlin je floém systémem pletiv, která rozvádí organické živiny (produkty fotosyntézy), především sacharózu (cukr), do všech částí rostliny, kde je třeba.
Co je to Symplast
tečky (malé otvory), kterými procházejí plazmodezmy – vlákna cytoplazmy spojující protoplasty sousedních buněk. V rámci rostlinných pletiv či celých rostlin se pak často užívá pojem symplast (pro navzájem propojené protoplasty sousedních buněk) a apoplast (pro systém jejich buněčných stěn a mezibuněčných prostor).
Co produkuje Felogen
Felogen (korkotvorné kambium)
Felogen produkuje sekundární kůru (peridermis), která u většiny dřevin nahrazuje odumírající primární krycí pletivo (epidermis). V kořeni vzniká felogen většinou z pericyklu.
Čím se liší Trichomy a Emergence
lupulinové žlázky; •trichomy absorpční: jsou schopné přijímat vodu a v ní rozpuštěné anorganické látky. Jsou to především trichomy tvořící kořenové vlášení, tzv. rhiziny. Emergence jsou mnohobuněčné výběžky pokožky, do nichž vniká podpokožkové pletivo.
Co je to Allorhizie
V primární kořen neboli hlavní kořen se mění kořínek při prorůstání do půdy (2). Ten buďto brzy zaniká nebo dál růst a nepravidelně se větvit, při růstu a nepravidelném větvení se tento typ kořenové soustavy nazývá allorhizie.
Co to je lodyha
Lodyha (caulis) je nadzemní nedřevnatý stonek bylin, který nese listy (na rozdíl od stvolu). Listy nejsou jen na jedné části stonku – jsou rozmístěny po celé jeho délce, stonek navíc přetrvává jen jedno vegetační období.
Co je to šlahouny
Šlahoun (specializovaný typ výhonku) je neodborný název pro pružný dřevnatý výběžek stonku z úžlabí přízemních listů. Bývá zpravidla nevětvený, listnatý. Nese na zkrácených větévkách (brachyblastech) květenství nebo květy, např. ostružiník (Rubus fruticosus).
Jak se jmenuje část cévního svazku
Cévní svazky se skládají z floému (lýková část) a xylému (dřevní část).
Jak poznat Jednodeloznou rostlinu
Přestože jde o velice pestrou skupinu, jsou jednoděložné dobře rozpoznatelné na základě řady znaků, které spolu sdílejí. Především je v jejich semenech přítomna jen jediná děloha, nikoli dvě, jak je u ostatních krytosemenných běžné. Jsou to primárně byliny bez schopnosti druhotně tloustnout pomocí kambia.
Co vede floém
Floém (= lýko, leptom) je součást cévních svazků. U cévnatých rostlin je floém systémem pletiv, která rozvádí organické živiny (produkty fotosyntézy), především sacharózu (cukr), do všech částí rostliny, kde je třeba. U stromů se floém nachází pod nejvnitřnější vrstvou borky.
Jaký proud vede floém
Lýkovou (floém): vede produkty fotosyntézy = asimilační proud (do kořene).
Co je to Fragmoplast
Fragmoplast je cytoskeletální struktura, která slouží jako lešení pro dopravu váčků do místa, kde vzniká buněčná deska, a kde váčky splývají. Splývající váčky fúzují a vytvářejí tak membránovou síťovanou strukturu (tubulo-vezikulární útvary) – vznikající buněčnou destičku.
