Co patří mezi pojiva
Pojivová tkáň slouží jako mechanická opora těla, zabezpečuje též látkovou výměnu a energetickou rezervu a představuje regenerační potenciál i pro jiné tkáně.Rozlišujeme tři typy pojiv: vazivo, chrupavka a kost.Obecně mají všechny typy pojiv stejné stavební kameny: buňky a jejich mezibuněčnou hmotu.
Kde v těle je vazivo
Vazivo je možné v těle nalézt jako blanitá pouzdra orgánů a dále jako šlachy a vazy. U dospělého člověka vytváří výplně mezi orgány.
Co to je pojivo
Pojivo je vazná látka spojující částice jiné tuhé hmoty v celek.
Jak dělíme tkáně
Tkáně jsou soubory buněk stejného tvaru a jedné hlavní funkce, které vznikly specializací buněk. Rozlišujeme pět typů tkání: epitely, pojiva, svalovou a nervovou tkáň a krev. Soubor tkání pak tvoří jednotlivé orgány.
Archiv
Jaký význam mají pojiva
V organismu zastává pojivová tkáň mechanickou a podpůrnou funkci, podílí se na udržování stálé koncentrace iontů a vody, tvoří látkové rezervy organismu a má obrannou funkci. K pojivové tkáni se někdy řadí tělní tekutiny, které mají také mezenchymální původ, ale strukturou se od ostatních pojiv liší.
Co je nejtvrdší pojivová tkáň
Společně s vazivovou a chrupavčitou tkání se kostní tkáň řadí mezi pojiva složená z buněk a základní mezibuněčné hmoty. Oproti chrupavčité a vazivové tkáni však kostní tkáň představuje nejtvrdší a nejpevnější pojivo v lidském těle hlavně díky své jedinečné struktuře a schopnosti přizpůsobovat se.
Jak vypadá vazivo
Vazivo je nejrozšířenějším typem pojivové tkáně v lidském těle. Obsahuje buňky obklopené velkým množstvím mezibuněčné hmoty, která má gelovitou konzistenci a je vyztužena vlákny. Hlavní funkcí vaziva je spojení epitelové tkáně s ostatními tkáněmi (např. svalovina).
Co jsou to fibroblasty
Fibroblast je základní buňka vazivové tkáně rozptýlená u člověka v různých částech těla. Produkuje do okolí extracelulární matrix (mimobuněčnou hmotu) a různá vlákna (kolagen atp.).
Co je to tkání
Tkaní je technologický postup výroby textilních látek (tkanin), spočívající v opakovaném provazování (křížení) dvou navzájem kolmých soustav nití (vláken). Podélná soustava se nazývá osnova, příčná útek, který pokaždé prochází celou šířkou tkaniny.
Co je to sval
Sval je orgán lidského těla, jež umožňuje aktivní pohyb. Veškeré svaly dohromady tvoří svalovou soustavu. Základem svalů jsou svalové buňky, oocysty, které se liší svou strukturou a funkcí – podle toho, jaký typ svalové tkáně tvoří. V lidském těle se nachází tři typy svalové tkáně: kosterní svalovina, hladká a srdeční.
Jak vzniká tkáň
Jednotlivé typy tkání vznikají postupnou diferenciací (rozrůzněním) základních zárodečných vrstev – ektodermu, entodermu a mezodermu. V lidském těle (i v tělech ostatních živočichů) nacházíme pět základních typů tkání – epitely, pojivové tkáně, svalové tkáně, nervové tkáně a tekuté tkáně (tělní tekutiny).
Jak se nazývá Výstelková tkáň
Výstelková tkáň neboli epitel je složena z buněk, které k sobě velmi těsně přiléhají. Nejsou mezi nimi žádné mezibuněčné prostory. Nachází se na povrchu celého těla. Uvnitř těla vystýlá různé tělní dutiny a pokrývá některé vnitřní orgány.
Čím je tvořena tkáň
Pojivová tkáň se skládá z buněk a mezibuněčné hmoty, do které jsou tyto buňky zality. Všechna pojiva mají mezenchymový původ, z něhož se diferencují následující typy tkání: vazivo (různé typy) chrupavka (3 typy, chondrocyty, chondroblasty)
Co spojuje vazivo
Vazivo je nejrozšířenějším typem pojivové tkáně v lidském těle. Obsahuje buňky obklopené velkým množstvím mezibuněčné hmoty, která má gelovitou konzistenci a je vyztužena vlákny. Hlavní funkcí vaziva je spojení epitelové tkáně s ostatními tkáněmi (např. svalovina).
Co to je buňka
Buňka (lat. cellula) je základní stavební a funkční jednotka těl živých organismů, nikoliv však těch nebuněčných, jako jsou viry, viroidy a virusoidy. Jsou obklopené membránou a uvnitř obsahují koncentrovaný vodný roztok různých látek (cytoplazmu). Obvykle obsahují genetický materiál a jsou schopné se dělit.
Jak se tká látka
Tká se obvykle v tzv. perlinkové vazbě, která vychází z plátnové vazby, ale v osnově jsou nitě v párech a obtáčejí se kolem nití útkových – pomáhá to zpevnit velmi řídkou a volnou vazbu.
Co je to Snopec
Svalový snopec je podjednotka kosterního svalu. Jedná se o svazek svalových vláken (v tomto případě rhabdomyocytů), který je obklopen tzv. perimysiem – obalem z vazivové tkáně.
Co to je Flexor
Sval ohybač neboli flexor (lat. musculus flexor) je obecné označení pro kosterní sval, který zmenšuje úhel mezi dvěma kostmi, jako je ohýbání loketního nebo kolenního kloubu, nebo také ohýbání zápěstí či páteře dopředu.
Co je to Ektoderm
Ektoderm je termín s velkým významem v embryologii. Jedná se o zevní zárodečný list, který se vyskytuje u vyvíjejícího se zárodku, a který se stává základem celé řady tkání našeho organizmu (např. epitelů a nervové trubice).
Co je to Urotel
Přechodný epitel (přechodní epitel, urotel) je typ pletiva, který se skládá z více řad epiteliálních buněk, které se mohou rozpínat a smršťovat a tím mění svůj tvar. Je to typický epitel pro močový měchýř.
Co je to kostní tkáň
Kostní tkáň představuje specializovaný typ pojivové tkáně, která se od všech ostatních typů odlišuje tvrdostí a pevností. Kostní tkáň je základem všech kostí, a skládá se z kostních buněk a z kostní matrix.
Co vzniká z Mezenchymu
Během vývoje z něj vznikají další pojivové tkáně, cévní systém, hladká svalovina a krvetvorná tkáň.
Kde se v lidském těle nachází pojivová tkáň
Pojivová tkáň vyplňuje prostor mezi vnitřními orgány, má mechanickou a podpůrnou funkci, podílí se na udržování vnitřního prostředí, tvoří látkové rezervy organismu a má i obrannou funkci. Mezi pojivové tkáně patří mj. vazivo, chrupavka a kost.
Co je to vakuoly
O vakuole: Vakuola je membránová struktura, která je součástí většiny rostlinných buněk. Může zaujímat 30-90% objemu buňky. Vakuola plní v rostlinné buňce mnoho důležitých rolí.
Co je to mitochondrie
Mitochondrie jsou důležité organely, bez kterých by eukaryotická buňka nemohla fungovat. Vykonávají funkci buněčné elektrárny, jelikož v nich probíhají důležité biochemické pochody. Nejdůležitějším z nich je vznik adenosintrifosfátu (ATP) pomocí buněčného dýchání.
