Co to znamená Velikonoční pondělí
Velikonoční pondělí (liturgicky Pondělí v oktávu velikonočním, někdy též Červené pondělí) je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. V českém prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara.
Co se nesmí dělat na Velikonoční pondělí
Podle starých pověr měly v tento den velkou moc čarodějnice a zlé síly, proto je potřeba mít se před nimi na pozoru. Je zapovězena velká část prací – nesmí se hýbat se zemí a dělat na poli a na zahradě, péct, prát a zametat, ale ani půjčovat, darovávat a vynášet věci z domu, či přijímat dary.
Co se jí na Velikonoční pondělí
Oběd na Velikonoční pondělí
Obvyklý bývá slavnostnější masový oběd po ukončeném půstu, nechybějí ani všudypřítomná vajíčka. K obědu se podává například jehněčí maso nebo pečený králík, z vajec se dělají omelety, pomazánky nebo nádivky. Máme pro vás ty nejlepší recepty na velikonoční jehněčí maso.
Archiv
Co to je modré pondělí
Modré pondělí (anglicky Blue Monday) je celosvětově užívaný název pro „nejdepresivnější den roku“. Připadá na třetí pondělí v lednu, až do roku 2011 to bylo pondělí posledního celého týdne. Pojem zavedl v roce 2005 Cliff Arnall, britský psycholog z Cardiffské univerzity.
Kdy se o Velikonocích poleva
Oblévačka znamená polévání děvčat na Velikonoční pondělí (Červené pondělí). Původně snad spolu s pomlázkou šlo o formu pohanského požehnání, později asi o žertovný trest za lakotu a neochotu obdarovávání obcházejících koledníků kraslicemi nebo jinými dary.
Kdy je velikonoční pomlázka
Tradičním datem pomlázky je Velikonoční pondělí, přičemž v minulosti často obchůzka začínala hned po nedělní půlnoci. Tento den je proto někdy také označován jako Mrskaný pondělek.
Proč se říká Modré pondělí
Křesťanské zvyky a tradice
O tom nejsou žádné zmínky, spíše se jedná o nejednotný význam německého slova “blau”. To totiž znamená jak modrou barvu, tak výraz pro podnapilost či neschopnost práce. O Modrém pondělí by se totiž podle výkladu pověr nemělo pracovat.
Co se má dělat na Modré pondělí
Modré pondělí v lidových tradicích
Na Modré pondělí hospodyně i hospodáři dávali do pořádku celé stavení, uklízeli, přebírali potřebné i nepotřebné věci, opravovali je nebo vyhazovali. O den později, na Šedivé úterý se pak speciálně vymetaly ze všech koutů pavučiny.
Co se stalo na Modré pondělí
Modré pondělí: v tento den by podle tradic hospodyňky měly začít s velikonočním úklidem. Šedivé úterý: barva v názvu tohoto dne souvisí s prachem, neboť se v souvislosti s úklidem zametalo a vymetaly se pavučiny.
Proč se na Velikonoce poleva vodou
Hod boží velikonočný byl Slovanům pokřestěným právem tak posvátným, že obřady své pohanské odkládali na ostatné svátky velikonočné. Tím spůsobem se vodou hlavně oblévali v pondělí, pomlázkou se však šlehali v úterý.
Co to je pomlázka
Pomlázka je český velikonoční lidový zvyk spočívající ve šlehání žen muži pomocí prutu či spleteného proutí taktéž nazývaného pomlázka, prováděný na Velikonoční pondělí. Výrazem pomlázka mohou být také označen samotný akt podarování během koledy, vykoledované dary, jako vejce či kraslice, nebo také velikonoční nádivka.
Co symbolizuje pomlázka
Slovo pomlázka je spojováno s výrazem omlád „(mladá) ratolest, prut“ a slovy jako omlazení a omládnout. Termín by v takovém případě vycházel z názoru že skrze mrskání ratolestí dochází k zajištění mládí, zdraví a plodnosti.
Proč se na Velikonoce šlehá pomlázkou
Velikonoční šlehání symbolizuje předání svěžesti, mládí, ohebnosti a zdraví mladého proutku. Dívky tak nabývají krásy a vitality až do dalších Velikonoc. Vdaným ženám bývá vyšleháno alespoň „preventivně“, aby neměly zlý jazyk.
Kdy se nesmí prát prádlo na Velikonoce
Prádlo v Kristově krvi
Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.
Jak se jmenuje pondělí před Velikonocemi
Po Květné neděli následuje svatý neboli pašijový týden. Bylo to Modré pondělí a Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční zvaný telé Velká neděle. Potom následovalo Velikonoční pondělí – Pomlázka.
Jakou barvu má Velikonoční pondělí
Modré pondělí: v tento den by podle tradic hospodyňky měly začít s velikonočním úklidem. Šedivé úterý: barva v názvu tohoto dne souvisí s prachem, neboť se v souvislosti s úklidem zametalo a vymetaly se pavučiny.
Proč pomlázka na Velikonoce
V dalším období se proutky začaly splétat a mladíci i dospělí muži se v pletení a velikosti pomlázky předháněli. Slovo pomlázka je odvozena od slovesa „pomladit“, ze strany mužů se nemá jednat o žádné bití, ale symbolický akt. Podle tradice se vše podniká proto, aby ženy zůstaly svěží a zdravé po celý rok.
Co znamená Bílá stuha na pomlázce
Pentle, mašle, stuhy jako nikdo druhý
Ale pozor, jedině bílé barvy. Ty barevné jim poté na pomlázku připevňují vyšlehané dívky a ženy a vyjadřují tak, jak si u nich ten který koledník stojí. Nejvyšší ze všech, červenou stuhou, vyjadřují ženy náklonnost a lásku, kdežto žlutá značí jasné odmítnutí.
Proč nesmí na Štědrý den viset prádlo
Prát prádlo na Štědrý den přináší smůlu. A nesmí se rozhodně věšet prádlo, protože by se během roku mohl někdo oběsit. Přes den nesmíte zametat a vynášet z domu odpadky a smetí, protože byste si vynesli štěstí.
Co se nemá dělat na Bílou sobotu
Křesťanské svátosti. Jelikož je Bílá sobota dnem rozjímání a smutku, nekonají se žádné mše ani bohoslužby. Pouze dochází k pomazání nemocných a svátosti smíření (zpovědi). Zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.
Co je to pomlázka
Pomlázka je český velikonoční lidový zvyk spočívající ve šlehání žen muži pomocí prutu či spleteného proutí taktéž nazývaného pomlázka, prováděný na Velikonoční pondělí. Výrazem pomlázka mohou být také označen samotný akt podarování během koledy, vykoledované dary, jako vejce či kraslice, nebo také velikonoční nádivka.
Kdo plete pomlázku
Splésti pomlázku jest velký um
Pletou ji košíkáři či dovední samoukové, ovšem každý malý chlapec by tohoto umu chtěl dosáhnout. Ti však většinou pletou pomlázku jen ze tří proutků a po oku pokukují po umění starších, kteří, světe div se, spletou až 16 prutů do sebe.
Jak se plete pomlázka ze 6 prutů
Vezmeme tedy do ruky 6 proutků a zarovnáme je podle špičky. Spodní silnější část proutků seřízneme na stejnou délku. Poté vložíme další proutek doprostřed svazku, který zasuneme ale jen asi 8-10 cm dovnitř. Tím pak začneme pevně omotávat celý svazek, čímž nám vznikne základní rukojeť budoucí pomlázky.
Co se nesmí dělat 25 prosince
Na Boží hod neboli Slavnost Narození Páně by se mělo odpočívat, rozjímat a užívat si Vánoc. Podle lidových tradic jsou zakázány jsou domácí práce, dokonce i stlaní postele!
Kdy by se nemelo přát
Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu. U štědrovečerního stolu rozhodně nemá být lichý počet stolovníků, lichého by si odvedla Smrt. Je zvykem, že se prostírá jeden talíř a příbor navíc do sudého počtu. Na Štědrý den se nemá nic vydlužit, jinak se přivolá bída s nouzí.
