Co je to Bory
Jako bory se označují jehličnaté nebo smíšené, přirozené či kulturní lesy, v nichž nejvýznamnější roli hrají borovice, v podmínkách mírného klimatu Eurasie především borovice lesní.
Co znamená bory šumí po skalinách
Voda hučí po lučinách, čili Botič meandruje rozlehlou nuselskou loukou. Bory šumí po skalinách jsou ve skutečnosti borovice na skalách pod hradbami Nového Města Pražského mezi Albertovem a Karlovem.
Archiv
Jak se máme chovat při hymně
Povinností je nemluvit ani se nijak neprojevovat – jedná se v tu chvíli o čest a slušnost (včetně pobíhání s foťákem). Pokud sedím, tak vstát. Pokud stojím být v pozoru nebo alespoň v nějakém ne-ledabylém postoji. Rovněž muži sejmou pokrývku hlavy, pokud tato pokrývka není součástí uniformy nebo sokolského kroje.
Kdo složil státní hymnu
Melodie hymny je převzata z Deváté symfonie Ludwiga van Beethovena, kterou v roce 1823 složil na slova lyrické básně Friedricha Schillera „Óda na radost“ z roku 1785. Hymna symbolizuje nejen Evropskou unii, ale i Evropu v širším smyslu.
Kde domov můj napsal
Píseň „Kde domov můj“, z které česká hymna používá pouze první sloku, pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla „Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka“, poprvé uvedené v Praze dne 21. prosince 1834. Hudbu k ní složil František Škroup. Rychle zlidověla a získala postavení národní písně.
Kde domov můj zajímavosti
HistoriePíseň pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, lehké vlastenecké satiry na poněmčilé měšťanstvo, poprvé uvedené v Praze dne 21.Prvním interpretem se stal basista pražského divadla Karel Strakatý, v Anglii a v Německu ji zpopularizoval barytonista Jan Píšek.
Kde domov můj Kde domov můj Voda hučí
Kde domov můj, kde domov můj Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled! A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj!
Kdo vymyslel slovenskou hymnu
Janko MatúškaSlovenská hymna / Autor textu
Píseň Nad Tatrou sa blýska vznikla v roce 1844 během odchodu bratislavských studentů do Levoče. Text napsal Janko Matúška na melodii slovenské lidové písničky Kopala studienku.
Co znamená bory šumí
Pak ale písnička pokračuje: "Bory šumí po skalinách." Víte, co jsou to bory Bory jsou borové lesy neboli lesy, ve kterých rostou jehličnaté stromy – borovice lesní. Zákeřně se může v české hymně tvářit také slovo skví se. Když se něco skví, tak to vyniká, vystavuje se všem na odiv.
Co je to hymna
Státní nebo národní hymna je vlastenecká píseň nebo hudební skladba hraná a zpívaná při státních nebo národních oslavách a slavnostních příležitostech. Patří ke státním nebo národním symbolům a bývá určena patřičnými zákony či ústavou země.
Kdo zpíval Kde domov můj
Ale k přečtení je: nazpíval ji tenorista František, tedy vlastně Franz, Pacal. Natočena byla, jako většina tehdejších nahrávek, ve Vídni, kde Pacal působil coby pěvec Dvorní opery.
Jak se jmenuje polská hymna
Jako hymna Polské republiky byla 26. února 1927 polským Sejmem schválena píseň Dąbrowského mazurka (polsky „Mazurek Dąbrowskiego“, také „Ještě Polsko nezhynulo“, polsky „Jeszcze Polska nie zginęła“).
Jak se jmenuje německá hymna
Píseň Das Lied der Deutschen (česky Píseň Němců) je německá hymna.
Kde domov můj historie
Historie. Píseň pochází z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, lehké vlastenecké satiry na poněmčilé měšťanstvo, poprvé uvedené v Praze dne 21. prosince 1834. Zpívá ji ve čtvrtém jednání slepý houslista Mareš na ševcovské pouti – fidlovačce – v Nuslích.
Co to znamená slovo Fidlovačka
Fidlovačka byla oblíbená jarní slavnost pražských ševců, která se každoročně konala ve středu po Velikonocích v Nuselském údolí u Botiče v Praze Nuslích. Její název byl odvozen od ševcovského nástroje zvaného fidlovačka, který ševci používali k hlazení (neboli fidlování) kůže při výrobě obuvi.
Kdo je autorem Fidlovacky
Josef Kajetán TylFidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka / Autor
Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka – Josef Kajetán Tyl | Databáze knih.
Co je to marseillaisa
Marseillaisa je národní hymnou Francie. Napsal ji ve Štrasburku dne 25. dubna 1792, tedy v době francouzské revoluce, ženijní důstojník Rouget de Lisle. Píseň vznikla poté, co revoluční Francie vyhlásila válku Rakousku, a původně se jmenovala Válečná píseň pro Rýnskou armádu (Chant de guerre pour l'Armée du Rhin).
Kdo napsal francouzskou hymnu
Claude Joseph Rouget de LisleFrancouzská hymna / Skladatel
Říká se jí Marseillaisa, ale vznikla v roce 1792 ve Štrasburku, kde sídlili francouzští vojáci bránící hranice proti rakouským jednotkám. Píseň se proto původně jmenovala „Bojová píseň rýnské armády“. Složil ji důstojník Claude Joseph Rouget de Lisle.
Kde domov můj text
Kde domov můj, kde domov můj Voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled! A to je ta krásná země, země česká, domov můj, země česká, domov můj.
Kdo složil fidlovačku
| Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka | |
|---|---|
| Fidlovačka ve Vinohradském divadle, plakát Alexandra Vladimíra Hrsky z roku 1917 | |
| Základní informace | |
| Autor | Josef Kajetán Tyl |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kdo byl JK Tyl
Josef Kajetán Tyl (4. února 1808 Kutná Hora – 11. července 1856 Plzeň) byl český dramatik, režisér, herec, překladatel, divadelní kritik, spisovatel a novinář.
Co to znamená slovo fidlovačka
Fidlovačka byla oblíbená jarní slavnost pražských ševců, která se každoročně konala ve středu po Velikonocích v Nuselském údolí u Botiče v Praze Nuslích. Její název byl odvozen od ševcovského nástroje zvaného fidlovačka, který ševci používali k hlazení (neboli fidlování) kůže při výrobě obuvi.
Jak vznikl nazev fidlovačka
Její název byl odvozen od ševcovského nástroje zvaného fidlovačka, který ševci používali k hlazení neboli fidlování kůže při výrobě obuvi. Symbol této slavnosti představovala břízka ozdobená věncem z jarních květů, stuhami a malovanými kraslicemi.
Co má dle marseillaisy napojit brázdy poli
Zformujte bataliony! Vpřed, vpřed! Nechť nečistá krev napojí brázdy našich polí.
Kde 3 stav rozhodl že zemi bude řídit lid
Na květnu 1789 svolal král setkání generálních stav ů do Versailles, kde měly jednat o finančních otázkách. Třetí stav se snažil rozhodovat o politických otázkách, a tak vznikl spor o způsob hlasování. Většina zástupců prvního a druhého stavu zastávala způsob hlasování podle stavů.
