Co je cílem fiskální politiky
Cíle fiskální politiky: Bezprostřední: regulace agregátní nabídky a agregátní poptávky, hlavně se záměrem tlumit výkyvy hospodářského cyklu; Konečné: udržovat ekonomický růst a vysokou zaměstnanost, napomáhat zachování cenové stability.
Archiv
Co je fiskální politika států
Fiskální politikou se rozumí ekonomická rozhodnutí, která přijímají vlády. Vlády se mohou rozhodnout vydávat peníze na poskytování veřejných služeb, podporu hospodářství a snižování nerovností. Tyto peníze mohou získat prostřednictvím daní nebo půjčkami na finančních trzích.
Co to je fiskální
Fiskální neboli rozpočtová politika je nástroj hospodářské politiky vlády, která takto ovlivňuje ekonomiku skrze vládní výdaje a daně. Tato politika může být, stejně jako monetární politika, expanzivní nebo restriktivní.
Archiv
Jaké jsou nástroje fiskální politiky
Nástroje fiskální politiky
Rozlišujeme jednorázová záměrná opatření (diskrétní) a vestavění (automatické) stabilizátory. Jednorázová rozhodnutí příslušných orgánů o změně daňových sazeb, změně ve struktuře výdajů státního rozpočtu, změně ve výši jednotlivých položek rozpočtových výdajů.
Archiv
Kdo provádí fiskální politiku
Fiskální politiku provádí zejména vláda a jejím hlavním nástrojem je státní rozpočet. Státní rozpočet má určité příjmy a určité výdaje.
Co je to monetární politika
Monetární politika je nástrojem hospodářské politiky. Monetární politiku tvoří souhrn opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů. Monetární politika je nástroj centrální banky a jejím základním cílem je hlídání a aktivní ovlivňování míry znehodnocení peněz – inflace.
Kdo je nositelem monetární politiky
Nositelem monetární politiky je centrální banka (CB). Nástroje centrální banky při provádění monetární politiky Centrální banka má při provádění monetární politiky k dispozici přímé a nepřímé nástroje, pomocí nichž ovlivňuje chování a činnost komerčních bank.
Kdo provádí fiskální politiků
Fiskální politiku provádí zejména vláda a jejím hlavním nástrojem je státní rozpočet. Státní rozpočet má určité příjmy a určité výdaje.
Co to je státní dluh
Státní dluh představuje celkové zadlužení vlády, krajů a obcí, fondů sociálního zabezpečení apod. Státní dluh se mění podle stavu státního rozpočtu. Financuje se například státními dluhopisy (obligacemi) nebo půjčkami od Evropské investiční banky.
Co je to měnová politika
Měnovou politiku představují rozhodnutí centrální banky, která ovlivňují cenu a dostupnost peněz v ekonomice. V eurozóně se nejvýznamnější rozhodnutí Evropské centrální banky v této oblasti obvykle týkají základních úrokových sazeb.
Jak ČNB ovlivňuje inflaci
Při dosahování cenové stability používá ČNB režim cílování inflace, který se opírá o veřejně vyhlášený inflační cíl ve výši 2 % a otevřenou komunikaci centrální banky. Hlavním nástrojem měnové politiky jsou úrokové sazby, jejichž nastavení se promítá do tržních sazeb a následně ovlivňuje vývoj ekonomiky a inflace.
Jak se tvoří peníze
Peníze vznikají jako závazky mezi bankou a dalším subjektem. Motorem tvorby peněz jsou komerční banky, které poskytují úvěry. Centrální banky se pouze mohou snažit ovlivnit množství tištěných peněz, role např. České národní banky je tak poměrně omezená.
Co je to monetární
Monetární politika je nástrojem hospodářské politiky. Monetární politiku tvoří souhrn opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů. Monetární politika je nástroj centrální banky a jejím základním cílem je hlídání a aktivní ovlivňování míry znehodnocení peněz – inflace.
Kdo vlastní český státní dluh
Hlavními držiteli českého dluhu jsou finanční instituce, které vlastní 65,5 % státních dluhopisů. Zásadními investory do českých dluhopisů jsou také nerezidenti držící 26 % dluhu. Jejich odklon od českých dluhopisů by vedl k makroekonomické nestabilitě, vyšší inflaci i slabší koruně.
Kde si stát pujcuje penize
Jedná se o dlouhodobější stav, kdy státní výdaje jsou vyšší než státní příjmy a stát si tak musí na svůj provoz půjčovat. V rámci státního dluhu ČR jsou dlužníky především vláda, kraje a obce, příspěvkové organizace, státní fondy a zdravotní pojišťovny.
Co to je Monetarni politika
Monetární politika je nástrojem hospodářské politiky. Monetární politiku tvoří souhrn opatření a zásad, které mají prostřednictvím měnových nástrojů prosazovat plnění měnových cílů. Monetární politika je nástroj centrální banky a jejím základním cílem je hlídání a aktivní ovlivňování míry znehodnocení peněz – inflace.
Kdo určuje inflaci
V ČR inflaci měří ČSÚ, na jehož internetových stránkách lze nalézt podrobnosti o měření inflace v ČR. Součástí cílování inflace je také její predikce, kterou ČNB publikuje ve Zprávách o měnové politice. ČNB také zjišťuje inflační očekávání domácností, nefinančních korporací a firem a finančních trhů.
Kdo může za inflaci v ČR
Kdo za to může Z pohledu makroekonoma je jasné, že za ni mohou oba. Jak fiskální, tak měnová politika totiž inflaci ovlivňují. Deficit státního rozpočtu za první čtyři měsíce roku ve výši 200 mld.
Co zvyšuje inflaci
Příčiny inflace mohou být jak na straně poptávky, tak i na straně nabídky. V případě inflace tažené poptávkou chtějí lidé více nakupovat a tím tlačí na zvýšení cen a následně také na vyšší mzdy. Inflace tažená nabídkou je zapříčiněna zdražením nákladů firem a to je tlačí na zvýšení cen zboží a služeb.
Jak zanikají peníze
Zánik peněz je spjat s opačnými činnostmi. Největší objem peněžní zásoby se stahuje, když nebankovní jednotky splácí bankám úvěry a úroky z nich. V menší míře nastává zánik peněz při prodeji majetku a služeb bankami nebankovním subjektům.
Jak dostat peníze do oběhu
Česká národní banka vydává peníze do oběhu v množství a struktuře, které požadují především obchodními bankami (podíl obchodních bank na objemu pokladních operací České národní banky přesahuje 95 %). Prostřednictvím obchodních bank se peníze dále dostávají ke všem subjektům v ekonomice včetně veřejnosti.
Kde se berou penize na státní dluh
Vláda si většinu chybějících peněz obvykle půjčuje emisním financováním, vydáváním dluhopisů (neboli obligací) a dalších cenných papírů s takovou úrokovou sazbou, aby je někdo koupil. Většina států své dluhy vůbec nesplácí – když dojde na splatnost dluhopisů prostě vydají dluhopisy nové (tzv. rolování).
Jaký je státní dluh ČR 2023
odbor 20 – Řízení státního dluhu a finančního majetku
Absolutní nominální korunová hodnota státního dluhu ke konci prvního čtvrtletí roku 2023 dosáhla úrovně 2 997,0 mld. Kč. Oproti konci roku 2022 se jedná o nárůst o 102,2 mld. Kč.
Kdo půjčuje ČR
Jedná se o dlouhodobější stav, kdy státní výdaje jsou vyšší než státní příjmy a stát si tak musí na svůj provoz půjčovat. V rámci státního dluhu ČR jsou dlužníky především vláda, kraje a obce, příspěvkové organizace, státní fondy a zdravotní pojišťovny.
Který stát je nejméně zadlužený
Nejnižší zadlužení v poměru k HDP mělo Estonsko (15,8 procenta), Bulharsko (23,1 procenta) a Lucembursko (24,6 procenta). Klesat začal státní dluh Česka od roku 2014, kdy činil 38 procent HDP, a snižoval se až do roku 2019, kdy dosáhl 29 procent. HDP.
