Co to je jezuita
Jezuita je příslušník církevního řádu jezuitů, jinak také zvaných Tovaryšstvo Ježíšovo. Jezuité, které založil v 16. století Ignác z Loyoly, patřili k nejvýznamnějším církevním řádům.
Archiv
Kdo zrušil jezuity
Vatikán/Praha – Bulou nazvanou Dominus ac redemptor noster zrušil před 240 lety, 21. července 1773, papež Kliment XIV. řád Tovaryšstvo Ježíšovo, který je znám spíše jako jezuitský řád. Vydal ji na naléhání Francie, Španělska a Portugalska, které se obávaly rostoucí moci řádu.
Odkud prisli jezuité
Do českých zemí, konkrétně do Prahy, přišli jezuité z Vídně v dubnu roku 1556. Podnětem k jejich příchodu byl dopis, který roku 1554 poslala Ignáci z Loyoly česká katolická strana. Určitá jednání s ním vedl i král Ferdinand I. Jezuité v českých zemích působili do roku 1618.
Jak se stát jezuitou
Kdo chce vstoupit do Tovaryšstva Ježíšova, požádá o to provinciála země, v níž se nachází. Ten určí čtyři zkušené jezuity, "examinátory", kteří s ním věc duchovního povolání prohovoří. Většinou se především setká s novicmistrem, který má za úkol doprovázet zájemce o řeholní život. Noviciát trvá dva roky.
Kdo zalozil jezuity
Ignác z LoyolyFrantišek XaverskýPetr FaberDiego LaynezSimão RodriguesNicolás Bobadilla
Tovaryšstvo Ježíšovo/Zakladatelé
Jak se jmenují cesty jezuitů
Během posledních 450 let se cestou zakladatele jezuitů – sv. Ignáce z Loyoly – vydaly statisíce jezuitů ze všech koutů světa.
Kdy prisli jezuité
Dne 18. dubna roku 1556 dorazilo z Říma do Prahy dvanáct mužů v černých hábitech – byli to jezuité. Odešli do Čech na přání zakladatele řádu Ignáce z Loyoly, aby tam posílili katolickou víru.
Co je to rekatolizace
Rekatolizace je proces obracení protestantů (kacířů) na římskokatolickou víru. V českých zemích probíhala od bitvy na Bílé hoře a zprvu byla uplatňována českým králem a římským císařem Ferdinandem II. Rekatolizace byla řízena papežskou kurií a „Svatou kongregací pro šíření víry“ (lat. Sacra Congregatio de Propaganda).
Kde sídlili jezuité v Praze
Do Čech přišel řád poprvé v roce 1555, kdy se prvních 12 příslušníků usadilo na místě zpustlého dominikánského kláštera v Praze na Starém Městě u kostela sv. Klimenta. Ještě před založením prvního domu vstoupilo 12 mužů z Čech.
Kdo bojoval v bitvě na Bílé hoře
Ovlivnila Evropu na stovky let. Před čtyřmi sty lety, 8. listopadu 1620, se na Bílé hoře poblíž Prahy střetlo vojsko českých stavů se spojenými armádami Katolické ligy a císaře Ferdinanda II. Půldruhé hodiny trvající bitva zpečetila osud protihabsburského povstání a ukončila první fázi třicetileté války.
Co se stalo 8 listopadu 620
Bitva na Bílé hoře (německy Schlacht am Weißen Berg), svedená v neděli 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla bitva třicetileté války. V bitvě se střetly česká stavovská armáda a dvě armády katolické, armáda císaře Svaté říše římské Ferdinanda II. Štýrského a armáda německé Katolické ligy.
Co pro české země znamenala třicetiletá válka
České země byly po většinu války před největšími válečnými útrapami uchráněny, ale počet obyvatel i zde poklesl o jednu třetinu. Válka skončila uzavřením vestfálského míru v roce 1648; z tohoto míru nejvíce získaly protestantské státy a Francie.
Co znamenala bitva na Bílé hoře
Ovlivnila Evropu na stovky let. Před čtyřmi sty lety, 8. listopadu 1620, se na Bílé hoře poblíž Prahy střetlo vojsko českých stavů se spojenými armádami Katolické ligy a císaře Ferdinanda II. Půldruhé hodiny trvající bitva zpečetila osud protihabsburského povstání a ukončila první fázi třicetileté války.
Co znamenala porážka českého vojska pro další vývoj v našich zemích
8. listopadu 1620 se před Prahou odehrála osudová bitva českých dějin. Porážka vojska českých stavů císařskou armádou znamenala na další tři století ztrátu samostatnosti a porobu českého národa.
Jak dlouhá byla 30 léta válka
Blíží se období třicetileté války (1618–1648). Ta zpočátku začala více jako náboženský konflikt, později se zabarvila v politický střet stavovského principu s absolutismem.
Jak dlouho trvala 30 léta válka
Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.
Co se stalo po bitvě na Bílé hoře
Katolické armády po jedné až dvou hodinách zdolaly méně početnou stavovskou armádu. Bitva zpečetila osud českého stavovského povstání a na dalších 300 let ovlivnila osud českých zemí.
Co se stalo 1618 až 1648
Třicetiletá válka (1618–1648) byl evropský ozbrojený konflikt známý především jako vyvrcholení sporů mezi vyznavači římskokatolické církve a zastánci protestantských vyznání, která vznikla v průběhu reformace v 16. století, tedy kalvinismem a luteránstvím.
Proč vznikla třicetiletá válka
Příčinou byl zpočátku náboženský konflikt mezi katolíky a protestanty. Do války se nezapojily jednotlivé státy samy za sebe, ale vznikly dvě válčící strany – katolická LIGA a protestantská UNIE. Liga byla zastoupena všemi habsburskými státy, do Unie se zapojily země, v nichž převažovalo protestantské náboženství.
Co je to doba temna
Termín „doba temna“ označuje v češtině období výrazného útlaku a nesvobody. Může se vztahovat k různým epochám českých dějin, tradičně však bývá spojován s obdobím náboženské nesvobody následující po porážce protestantů v bitvě na Bílé hoře.
Kdo začal bitvu na Bílé hoře
Před čtyřmi sty lety, 8. listopadu 1620, se na Bílé hoře poblíž Prahy střetlo vojsko českých stavů se spojenými armádami Katolické ligy a císaře Ferdinanda II. Půldruhé hodiny trvající bitva zpečetila osud protihabsburského povstání a ukončila první fázi třicetileté války.
Kde byla 30 léta válka
První roky války probíhaly především na území českého království a rakouského arcivévodství, kde povstání proti Habsburkům začalo. Po bitvě na Bílé hoře (8. 11. 1620) se boje přesunuly na území Svaté říše římské (dnešní Německo).
Kdo vyhrál 30 letou válku
Válka skončila uzavřením vestfálského míru v roce 1648; z tohoto míru nejvíce získaly protestantské státy a Francie.
Proč se temnému období říká temné
Po zániku mykénské kultury, tzn. zániku paláců i jejich vladařů, nastává období označované jako temné, což znamená, že z té doby nemáme žádné písemné zprávy, protože lineární písmo B, kterým se v době mykénské psalo, lidé zapomněli).
Kdo emigroval po bitvě na Bílé hoře
Mnoho osobností, které odmítly konvertovat ke katolictví, musely odejít do exilu, např. Jan Amos Komenský, spisovatelé Pavel Stránský a Pavel Skála ze Zhoře nebo grafik Václav Hollar.
