Co znamená slovo Velikonoce
Co znamená slovo Velikonoce Na začátku našeho letopočtu byl ukřižován Ježíš Kristus a v noci ze soboty na neděli se odehrál zázrak zmrtvýchvstání. Proto se ta noc nazývá Velkou nocí. A právě od ní je odvozen náš název Velikonoce.
Archiv
Co jsou Velikonoce a proč se slaví
Původ velikonočních svátků Pro křesťany jsou Velikonoce především spojovány se vzkříšením Ježíše Krista. Na tyto svátky se připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Po Velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá 50 dní do svátků "Seslání Ducha svatého".
Kdy se nesmí prát prádlo na Velikonoce
Prádlo v Kristově krvi. Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání.
Kdo Neslavi Velikonoce
Velikonoce jsou nejvýznamnější církevní svátek v roce
Velikonoce však neslaví pouze křesťané. Pro nevěřící jsou přirozeně vnímány jako svátky jara a probouzení přírody, i přesto však mohou i pro ně být obdobím uvědomění si sami sebe.
Archiv
Co se stalo na Velikonoce
Velikonoce (latinsky pascha, řecky πάσχα – pascha, hebrejsky פֶּסַח pesach – přechod, přejití) jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
Proč se barví velikonoční vajíčka
Jako symbol životadárné síly a zrození navíc zobrazuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K jeho oběti se váže i zvyk velikonoční vejce barvit – podle nejstarších dochovaných záznamů se totiž tato vejce barvila načerveno, což byla připomínka prolité Kristovy krve.
Kdo vymyslel Velikonoce
Počátky velikonočních tradic najdete v dobách pohanských, kdy národy oslavovaly návrat jara, hojnosti a plodnosti. Plodnost a nový život symbolizovala právě vajíčka. Podle mínění mnoha historiků se křesťanské svátky, jako jsou Velikonoce nebo Vánoce, záměrně kryjí s původními pohanskými oslavami. Důvod je prostý.
Proč se tomu říká Zelený čtvrtek
Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami. Užijte si Zelený čtvrtek 6. dubna 2023!
Proč nesmí viset prádlo
Nesmí viset prádlo, přináší to smůlu
Znamená to totiž, že může přijít do domu neštěstí. Věští dokonce smrt někoho blízkého.
Co znamenají Velikonoce pro křesťany
Pro křesťany jsou Velikonoce spojeny se vzkříšením Ježíše Krista. Jedná se o pohyblivé svátky. Podle církevní historie připadlo utrpení Kristovo na dobu, jež následovala po jarní rovnodennosti, a současně mu předcházel jarní měsíční úplněk.
Jaké jsou velikonoční symboly
Velikonoční tradice a symbolyVelikonoční zajíc. Velikonoční zajíček je významnou fi gurkou tohoto týdne.Velikonoční vejce. Vejce symbolizuje nový život nebo znovuzrození.Velikonoční svíce.Velikonoční beránek.Malování a zdobení velikonočních vajíček.Velikonoční ohně
Proč se barví kraslice
Od dob raného křesťanství jsou kraslice v křesťanské tradici nedílně spojeny s Velikonocemi, kde symbolizují plodnost a znovuzrození.
Jaké jsou velikonoční tradice
VELIKONOCE: Zvyky a tradice spojené s dobou velikonoční Barvení velikonočních vajíček, pečení mazanců a jidášů, šlehání dívek upletenou pomlázkou, polévání vodou nebo třeba vysévání obilí. To vše jsou oblíbené velikonoční zvyky a tradice, pomocí kterých lidé každoročně oslavují svátky jara.
Co se nesmí jíst na Velký pátek
Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso. Velký pátek je nejvýznamnějším velikonočním dnem. Podle křesťanské tradice je to den ukřižování a smrti Páně, smrti Ježíše Krista.
Co se nesmí jíst na Zelený čtvrtek
Na Zelený čtvrtek se klade důraz na volbu pokrmů, neboť je to den postní, den čtyřicetidenního a velmi přísného půstu, který vrcholí den následující – na Velký pátek. Strava předvelikonočního Pašijového týdne je jednoduchá a skromná (bez masa a živočišných tuků).
Co se nesmí dělat v 25 prosince
Dodnes se k Božímu hodu vánočnímu pojí také lidové tradice. Všechny vesměs říkají, že se v tento den nesmí pracovat. Lidé mají po náročných přípravách na Vánoce konečně čas odpočívat a užívat si sváteční atmosféry. Naši předkové v tento den nemetli světnice ani zápraží, dokonce se nesměly ani stlát postele!
Kdy se nesmí jíst maso
„Popeleční středa je dnem přísného postu, kdy se nejí maso a jíst by se mělo pouze tak, aby člověk neměl hlad. Drží ho věřící od patnácti do šedesáti let, vyjma nemocných,“ uvedl Ivan Havlíček, administrátor farnosti v Týništi nad Orlicí. Tímto dnem pro věřící končí masopustní období a začíná příprava na Velikonoce.
Co se nemá dělat na Velikonoce
Je zapovězena velká část prací – nesmí se hýbat se zemí a dělat na poli a na zahradě, péct, prát a zametat, ale ani půjčovat, darovávat a vynášet věci z domu, či přijímat dary. Všechny tyto úkony totiž byly považovány za posvátné a bylo proto potřeba se jim v tento nebezpečný den vyhnout.
Proč se barví vajíčka
Jako symbol životadárné síly a zrození navíc zobrazuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K jeho oběti se váže i zvyk velikonoční vejce barvit – podle nejstarších dochovaných záznamů se totiž tato vejce barvila načerveno, což byla připomínka prolité Kristovy krve.
Proč se zdobí vajíčka
Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené nebo vyfouknuté prázdné vejce, ozdobené různými výtvarnými technikami. Od dob raného křesťanství jsou kraslice v křesťanské tradici nedílně spojeny s Velikonocemi, kde symbolizují plodnost a znovuzrození.
Co je to Vejdumek
Dnes kraslicí většinou rozumíme nazdobený výdumek (vejdunek, vejdumek, pouk, pouch, fouk, foukanec aj.) tedy celistvou skořápku vyfouknutého vajíčka.
Co se nesmí delat na Velikonoce
Je zapovězena velká část prací – nesmí se hýbat se zemí a dělat na poli a na zahradě, péct, prát a zametat, ale ani půjčovat, darovávat a vynášet věci z domu, či přijímat dary.
Co se má delat na Velikonoce
Barvení velikonočních vajíček, pečení mazanců a jidášů, šlehání dívek upletenou pomlázkou, polévání vodou nebo třeba vysévání obilí. To vše jsou oblíbené velikonoční zvyky a tradice, pomocí kterých lidé každoročně oslavují svátky jara.
Kdy se nesmí prát prádlo
Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu. U štědrovečerního stolu rozhodně nemá být lichý počet stolovníků, lichého by si odvedla Smrt. Je zvykem, že se prostírá jeden talíř a příbor navíc do sudého počtu. Na Štědrý den se nemá nic vydlužit, jinak se přivolá bída s nouzí.
Kdy se nesmí uklízet
Dáváte si záležet na slavnostním nedělním obědě nebo se soustředíte až na Velikonoční pondělí A věděli jste, že byste neměli na Boží hod uklízet Podobně jako všechny dny Svatého týdne je i Velikonoční neděle plná zvyků a pověr.
