Co je předpokladem právního vztahu
Aby právní vztah vznikl, je třeba, aby vznikla nějaká právní skutečnost, např. podpis smlouvy, která bude upravena konkrétní právní normou. Bez této právní regulace by mohlo jít o společenský vztah, nikoli ale o vztah právní, neboť by nebyl právem hodnocen a regulován.
Co může být objektem právního vztahu
Objektem právních vztahů je uspokojování potřeb a zájmů subjektů.
Archiv
Kdo je účastník právního vztahu
Mezi subjekty právního vztahu patří: fyzické osoby; právnické osoby; stát.
ArchivPodobné
Co je to právní poměr
Právní vztah je právem upravený vzájemný poměr dvou osob, které jsou nositeli právní osobnosti, což znamená, že jsou schopny mít určitá práva a povinnosti. Právní vztahy lze dělit na statusové, které se týkají osob (např. rodičovství), a závazkové, které se týkají uzavírání smluv.
Jaké jsou prvky právního vztahu
Prvky právního vztahu
Každý právní vztah má 3 prvky (bez nich by se nejednalo o právní vztah): subjekt – účastníci právního vztahu, obsah – práva a povinnosti účastníků tohoto vztahu, objekt/předmět – k čemu práva a povinnosti účastníků směřují.
Co tvoří právní rád ČR
Právní řád České republiky je tvořen všemi právními předpisy ČR a v nich obsaženými právními normami. Nejdůležitějšími právními předpisy jsou zákony, tj. soubory pravidel chování upravující základní oblasti života člověka a společnosti.
Jak se dělí právo
V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.
Jak se tvoří právní normy
Aby právní norma byla platná, musí mít určitou státem stanovenou nebo uznanou formu. Tyto formy jsou tzv. prameny práva, jako je např. Ústava, zákon, nařízení vlády aj.
Co obsahuje právní rád
Právní řád České republiky je tvořen všemi právními předpisy ČR a v nich obsaženými právními normami. Nejdůležitějšími právními předpisy jsou zákony, tj. soubory pravidel chování upravující základní oblasti života člověka a společnosti.
Co tvoří systém práva
Systém práva je možné vyjádřit jako rozdělení práva do právních odvětví, tj. podle toho, čím se která právní odvětví zabývají. V rámci dobrého právního vědomí je potřeba, aby subjekt věděl, do kterého právního odvětví danou problematiku zařadit a který právní předpis použít pro řešení věci.
Jak se tvoří právo
Právo v podobě písemných předpisů vzniklo až po vzniku státu. Pozitivní právo je platné právo, lze jej odvodit z platných právních norem vyjádřených nejčastěji ve formě nějakého právního předpisu, naopak přirozené právo je odvozováno z mravního zákona, z přírodních zákonů, je to vysněné, ideální a nejdokonalejší právo.
Co patří mezi základní znaky práva
Znaky právní normy:Normativnost – příkazy, zákony, oprávněníZávaznost – subjekt právního vztahu si nemůže rozhodovat o tom, zda-li pravidlo chování dodrží, či nikoliv.Obecnost – znamená to, že se vztahuje na neurčitý počet případů k neurčitému počtu subjektů.
Jaké jsou druhy právních norem
S ohledem na jejich závaznost se právní normy rozdělují na kogentní a dispozitivní právní normu. Dalším dělícím prvkem je rozdělení podle použité legislativní techniky. Právní normy se tak rozdělují např. na taxativní a demonstrativní.
Jaké jsou druhy práva
Právní odvětví
V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.
Jaké jsou základní práva
Všeobecná deklarace lidských práv obsahuje všechna tato práva: hospodářská, občanská, politická, sociální i kulturní.
Co tvoří právní normy
Právní norma zpravidla bývá pojímána jako soustava tří navazujících složek (částí): hypotézy, dispozice a sankce.
Co patří mezi lidská práva
Všeobecná deklarace lidských práv byla slavnostně přijata Valným shromážděním OSN v roce 1948 (10. prosince – tedy na Den lidských práv, ale to se tehdy ještě nemohlo vědět). Jde o právně nezávazný dokument, který ale stále slouží jako výchozí bod pro všechny mezinárodní lidskoprávní úmluvy.
Jaké máme lidská práva
svoboda a rovnost všech lidí v jejich právech. právo na život, nedotknutelnost osoby a obydlí, nikdo nesmí být nucen k pracím a službám. ochrana lidské důstojnosti, cti, pověsti a jména. právo na majetek, listovní tajemství, svoboda pohybu a svoboda myšlení.
Kde najdeme lidská práva
Základní lidská práva jsou v Česku garantována jednak Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod, jednak řadou mezinárodních smluv, například Úmluvou proti mučení, Úmluvou o právech dítěte a zejména evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (tuto úmluvu vykládá a aplikuje Evropský …
Kde jsou lidská práva
| Všeobecná deklarace lidských práv | |
|---|---|
| Datum vzniku | 1948 |
| Datum ratifikace | 10. prosince 1948 |
| Umístění | Palais du Chaillot, Place du Trocadéro, Paříž, Francie |
| Účel | lidská práva |
Co jsou základní lidská práva
Základní práva jsou souborem základních práv a svobod náležejících všem lidem v EU. Jsou stejná bez ohledu na to, odkud pocházíte, v co věříte nebo jak žijete. Tato práva prosazují důležité zásady, jako je důstojnost, spravedlnost, respekt a rovnost. Stanoví normy pro to, jak dnes žijeme a pracujeme v Evropě.
Jaká jsou práva
V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.
Na co má clovek právo
Každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost. Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví; všechny formy otroctví a obchodu s otroky jsou zakázány. Nikdo nesmí být mučen nebo podrobován krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu.
Jaké jsou základní lidská práva
Všeobecná deklarace lidských práv – zjednodušené znění všech článků
| 1 | Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. |
|---|---|
| 16 | Právo na svobodný vstup do manželství a na založení rodiny. |
| 17 | Právo vlastnit majetek, kterého nikdo nemůže být svévolně zbaven. |
| 18 | Právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženství. |
Co není zakázáno je dovoleno
Zásada „co není zakázáno, je dovoleno“ je opakem dřívější praxe, podle níž bylo možné podle ZP č. 65/1965 Sb., sjednávat v pracovněprávních vztazích jen to, co bylo dovoleno. Tato nová zásada není v ZP výslovně vyjádřena, ale je společným jmenovatelem pro většinu zákonných ustanovení.
