Co umoznuji tyčinky v oku
Tyčinka je druh smyslové buňky umístěná na sítnici oka. Její funkcí je rozlišování odstínu šedi. Tyčinky jsou více citlivé na světlo než druhé smyslové buňky oka – čípky.
Kde jsou v oku tyčinky a čípky
Tyčinky a čípky se nacházejí na vnější straně sítnice, až za různými nervovými buňkami. Délka tyčinek je až 50 µm, zatímco šířka asi 3 µm. V jejich tvaru se dají vypozorovat dvě základní části, vnější (směřující ven z oka) a vnitřní (směřující „do sklivce“). Jednotlivé části jsou odděleny konstrikcí (zúženinou).
Jak se nazývají světločivné buňky
Světločivé buňky neboli fotoreceptorové buňky jsou specializované buňky, které se nacházejí v sítnici a jsou zcela nezbytné k vidění. Světločivé buňky přeměňují světlo na signály, které mozek dokáže dále zpracovat a vnímat jako „obrázky“. U člověka rozlišujeme dva hlavní typy světločivých buněk: čípky a tyčinky.
Co umožňuje černobílé vidění
Barevné vidění
Sítnice lidského oka obsahuje, jak známo, dva druhy receptorů. První, tyčinky, slouží k vnímání intenzity příchozího světla (nerozlišují vlnovou délku příchozího světla a umožňují tak pouze černobílé vidění). Druhý jsou čípky, které vlnovou délku světla rozlišují a umožňují tak vidět barevně.
Archiv
Co způsobuje barevné vidění
Vnímání barev zajišťují čípky. V normálním lidském oku existují tři druhy čípků, lišící se barevnými pigmenty a citlivostí k vlnovým délkám, které určují jednotlivé barvy. Čípky lidí vnímají červenou, zelenou a modrou barvu, normální lidské vidění je tedy trichromatické.
Proč se dělá šedý zákal
K šedému zákalu dochází při stárnutí bílkovin obsažených v čočce. Ty se postupně štěpí a žloutnou a snižují tak její schopnost přenášet světlo. S prvním stupněm šedého zákalu se lze vyrovnat nošením brýlí a jasnějším osvětlením. Tento typ onemocnění může postihnout jedno nebo obě oči.
Jaký je rozdíl mezi tyčinkami a čípky
Rozlišujeme 3 typy čípků, které je možné rozlišit pouze podle pigmentu v cytoplasmě, nikoliv podle tvaru buňky. Tyčinky jsou světlocitlivé buňky reagující na nižší intenzitu osvětlení než čípky, ale nejsou schopny rozeznávat barvy. Zajišťují skotopické vidění.
Kde se nachazi Svetlocivne buňky
Světlocitlivé buňky sítnice a jejich funkce
Jsou prvními neurony sítnice. Zajišťují fotopické vidění, jsou zodpovědné za zrakovou ostrost. Nacházejí se v nejhojnějším počtu v centrální jamce (fovea centralis), což je malá jamka ve žluté skvrně.
Jak funguje vidění
Oční čočka zaostřuje světlo vstupující do zornice, čímž na sítnici zajišťuje ostrý obraz. Čočka je elastická a při zaostřování předmětů na blízko a na dálku dokáže pomocí ciliárního svalu přizpůsobit svůj tvar. To znamená, že když pozorujeme předměty v blízké vzdálenosti, čočka se zakřiví a umožní tak ostré vidění.
Co vyplňuje oko
Sklivec (corpus vitreum)
Sklivec vyplňuje vnitřek oka mezi čočkou a sítnicí. Tato výplň tvoří většinu oka a jak napovídá její název, představuje tělo oka. Sklivec je průhledný a obsahuje 98 procent vody a 2 procenta hyaluronátu sodného a kolagenových vláken.
Jak to že vidíme barevné
Vnímání barev je možné díky fyzikální vlastnosti světla, jež se nazývá vlnová délka. Světlo obvykle nevyzařuje rovnoměrně na všech vlnových délkách a oko, které tyto vlnové délky umí rozpoznat, pak vnímá světlo jako barevné (v opačném případě se jedná o světlo bílé).
Jak to že vidíme
Světlo dopadá na čočku, prochází až na sítnici, kde aktivuje na světlo citlivé buňky oka. Ty poté vysílají “obrácený” obraz do zrakové kůry mozku a až mozek sám převrací obraz zpět do vnímání, v jakém ho známe.
Kterou část oka postihuje šedý zákal
Šedý zákal je v podstatě jakékoli zkalení oční čočky, uložené ve střední části oka za duhovkou. Čočka je do určitého věku schopna měnit svou optickou mohutnost a tím plnit její hlavní funkci – zaostřovat do dálky i do blízka (akomodace).
Jak se pozná šedý zákal
Jak poznat šedý zákal
Šedý zákal se projevuje neostrým viděním, které připomíná pohled přes mléčné sklo. Objevuje se změna vnímání barev (barvy nejsou syté) nebo větší citlivost očí na světlo. Dalším příznakem může být narůstání krátkozrakosti či zkreslení sledovaného obrazu (různé stíny).
Jak vidí zdravé oko
Vidění předmětů na blízko a na dálku
Zdravé oko to zvládá automaticky, bez jakékoli pomoci – přepíná mezi vzdálenostmi a my vidíme ostře jak na blízko, tak na dálku. Tato dynamická schopnost ostře pozorovat předměty v různých vzdálenostech se nazývá akomodace. Umožňuje ji pružnost naší oční čočky.
Co to je slepá skvrna
Slepá skvrna (anglicky Blind Spot nebo v anatomickém významu spíše Optic Disc, latinsky papila nervi optici) je místo na sítnici, kde zrakový nerv ústí do oční bulvy a ještě není rozvětven na jemná nervová vlákna opatřená elementy citlivými ke světlu. To znamená, že tam nejsou světločivné buňky.
Kde je žlutá skvrna
Žlutá skvrna je místo nacházející se na sítnici oka. Toto místo se vyznačuje oproti zbytku sítnice vyšší koncentrací buněk zajišťujících barevné vidění – čípků. Při přímém pohledu vpřed světelné paprsky dopadají právě na žlutou skvrnu.
Jak daleko vidí průměrný člověk
Matematickou řečí čísel, za podmínek, že jsme na rovině a vezmeme v úvahu zakřivení země a optimální podmínky, lze spočítat, že člověk o výšce 170 cm dohlédne na vzdálenost kolem 4,7 km. Říká se tomu pozorovatelný horizont. Pro srovnání – na měsíci by to bylo 2,4 km a na Venuši 4,5 kilometrů.
Jak zaostřuje oko
Oční čočka zaostřuje světlo vstupující do zornice, čímž na sítnici zajišťuje ostrý obraz. Čočka je elastická a při zaostřování předmětů na blízko a na dálku dokáže pomocí ciliárního svalu přizpůsobit svůj tvar. To znamená, že když pozorujeme předměty v blízké vzdálenosti, čočka se zakřiví a umožní tak ostré vidění.
Jak vzniká bílé světlo
Bílé světlo také získáme smíšením jen tří základních barev RGB (red – červená, green – zelená, blue – modrá). Podle mezinárodní dohody a normy je to červená o vlnové délce 700 nm, zelená o vlnové délce 546,1 nm a modrá o vlnové délce 435,8 nm.
Jak vzniká bílá barva
Newton navrhl pokus, při kterém světelným hranolem rozložil bílé světlo v barevné spektrum, které dalším hranolem spojil opět do bílého světla. Tím dokázal, že naopak barevné světlo je základní a bílé světlo vzniká smíšením světla všech barev.
Kde je nejostřejší vidění
Žlutá skvrna (makula, lat. macula lutea, v obecné anatomii obratlovců také area centralis–centrální oblast) je místo na oční sítnici, kde je největší hustota čípků, a tedy i nejostřejší vidění. Obraz, na nějž se člověk dívá zpříma, se promítá právě do tohoto bodu.
Co způsobuje šedý zákal
Šedý zákal (katarakta) je onemocnění oka, respektive oční čočky. Nejčastěji je způsoben pokročilým věkem, může však být i vrozený. Přesné příčiny vzniku nejsou dosud zcela objasněny, dnes jej ale již lze úspěšně léčit v rámci chirurgického zákroku.
Jak člověk může oslepnout
Region – Oslepnutí lidí v produktivním věku bývá důsledkem různých onemocnění, úrazu nebo genetickými defekty. Nejčastější příčinou bývá šedý a zelený zákal, zánět oční spojivky a rohovky, ale také cukrovka. Nově se mezi nevidomé řadí lidé, kteří se v minulých dnech otrávili po požití metylalkoholu.
Jak vidí lidé se zeleným zákalem
Projevy zeleného zákalu
Jak nemoc postupuje, stávají se výpadky v zorném poli již nepřehlédnutelné. Člověk ztrácí tzv. periferní vidění a místo některých lidí a předmětů již vidí pouze stíny a černé skvrny. Pokud oční nerv odumře úplně, dojde k úplné ztrátě zraku.
