Jaký směr vyznačují rovnoběžky
Rovnoběžky jsou takové dvě přímky, které mají stejný směr, ale neprotínají se v žádném bodě. I v případě prostorových přímek lze rovnoběžkami proložit rovinu.
Co určují poledníky
Snímek 1. Číslo poledníku určuje zeměpisnou délku. Číslo rovnoběžky určuje zeměpisnou šířku. Zeměpisná sít má 360 poledníků a 180 rovnoběžek.
Archiv
Jak se označuje rovnoběžka
Rovnoběžnost přímek p a q zapisujeme p ∥ q p \parallel q p∥q. Kolmice je přímka, která protíná jinou přímku a svírá s ní úhel 90°.
Co určuje zeměpisná délka
Zeměpisná délka je jedna ze zeměpisných souřadnic, určuje polohu na povrchu Země směrem k východu nebo západu od Greenwichského poledníku. Je to úhel, který svírá rovina místního poledníku, procházejícího určovaným bodem, a rovina Greenwichského (nultého) poledníku.
Jaké jsou rovnoběžky
Rovnoběžky mají čísla od 0° (rovník) nahoru, na sever, až po 90° severní šířky (s. š.), což je severní pól. Dolů, k jihu, také od 0° po 90° jižní šířky (j. š.), což je jižní pól.
Co to znamená rovnoběžné
Rovnoběžnost je v geometrii vztah (relace) mezi dvěma přímkami, přímkou a rovinou anebo dvěma rovinami. Dvě přímky v dvourozměrné Eukleidově rovině nazveme rovnoběžné, pokud se neprotínají.
Jak se určují zeměpisné souřadnice
Zjištění souřadnic konkrétního místaNa počítači otevřete Mapy Google.Klikněte pravým tlačítkem myši na místo nebo oblast na mapě. Objeví se vyskakovací okno. Zeměpisnou šířku a délku najdete v horní části.Pokud chcete souřadnice automaticky zkopírovat, klikněte na zeměpisnou šířku a délku levým tlačítkem myši.
Co jsou to poledníky a rovnoběžky
poledník rozdělují Zemi na východní a západní polokouli. Rovnoběžky jsou kružnice obepínající celou Zemi a probíhají vždy ve směru západ – východ. Nejdelší rovnoběžkou je rovník, který dělí Zemi na severní a jižní polokouli.
Co tvoří poledníky a rovnoběžky
poledník rozdělují Zemi na východní a západní polokouli. Rovnoběžky jsou kružnice obepínající celou Zemi a probíhají vždy ve směru západ – východ. Nejdelší rovnoběžkou je rovník, který dělí Zemi na severní a jižní polokouli.
Co jsou to rovnoběžky země
Rovnoběžky jsou kružnice rovnoběžné s rovníkem, jejichž délka se směrem k pólům zkracuje. Pomocí rovnoběžek pak určujeme zeměpisnou šířku. Základní rovnoběžkou je rovník. Místa ležící severně od rovníku mají severní zeměpisnou šířku – zkráceně s.z..
Jak se dělají rovnoběžky
Rovnoběžky rýsujeme použitím dvou pravítek, z nich aspoň jedno je trojúhelník. Jednu stranu trojúhelníku přiložíme k narýsované přímce. K volné straně trojúhelníku přiložíme druhé pravítko, podél kterého trojúhelníkem posunujeme. Známým způsobem rýsování kolmic je použití pravítka s ryskou.
Jak poznat rovnoběžnost
Pokud jsou směrové vektory kolineární (lineárně závislé), pak jsou přímky rovnoběžné nebo shodné. Pokud nejsou směrové vektory kolineární (lineárně závislé), pak jsou přímky různoběžné. Pokud je skalární součin směrových vektorů nulový, pak jsou přímky na sebe kolmé.
Jak zjistit rovnoběžnost
jsou rovnoběžné právě tehdy, je-li vektor n = (a; b) nenulovým reálným násobkem vektoru n' = (a'; b'); jsou totožné právě tehdy, když je jedna rovnice násobkem druhé; jsou různoběžné právě tehdy, když má soustava jejich obecných rovnic právě jedno řešení.
Jak fungují souřadnice
Zeměpisné souřadnice jsou „číselné hodnoty“, pomocí kterých můžeme v mapě najít hledané místo. Jak vidíte, tak pro určení zeměpisné polohy daného místa na Zemi, potřebujeme vždy dvě konkrétní hodnoty… jako to bylo zde: 15° VD (15 stupňů východní délky) a 50° SŠ (50 stupňů severní šířky).
Co je na rovníku
Rovník je pomyslná čára vedoucí po povrchu kulového rotujícího tělesa, například planety, měsíce nebo hvězdy, přesně na půli cesty mezi jeho geografickými póly. Rovník je průsečnice povrchu tělesa s rovinou procházející středem tělesa, kolmou k ose tělesa spojující oba geografické póly.
Jak se označují Různoběžky
Dvě přímky mající jeden společný bod se nazývají různoběžky. Jejich společný bod nazýváme PRŮSEČÍK (zde označen jako bod R). Označení pro různoběžku je „x“.
Co to je kolmice
Je to přímka, která protíná jinou přímku a svírá s ní pravý úhel, tedy úhel 90°. Přímky jsou kolmé na sebe navzájem. Pokud je jedna kolmá na druhou, je druhá kolmá na první.
Co to je rovnoběžná přímka
Dvě přímky v dvourozměrné Eukleidově rovině nazveme rovnoběžné, pokud se neprotínají. Podobně dvě přímky ve vícerozměrném eukleidovském prostoru se nazývají rovnoběžné, pokud leží v nějaké dvourozměrné rovině a neprotínají se. Ekvivalentně, směrové vektory obou přímek jsou až na násobek stejné.
Kdy jsou přímky rovnoběžné
Různoběžné přímky mají společný právě jeden bod. Rovnoběžné přímky leží v jedné rovině a nemají žádný společný bod. Dvě přímky v rovině, které jsou k sobě kolmé, jsou také přímky různoběžné.
Jak zjistit jestli jsou vektory rovnoběžné
jsou rovnoběžné právě tehdy, je-li vektor n = (a; b) nenulovým reálným násobkem vektoru n' = (a'; b'); jsou totožné právě tehdy, když je jedna rovnice násobkem druhé; jsou různoběžné právě tehdy, když má soustava jejich obecných rovnic právě jedno řešení.
Jak precist souřadnice
Tradičně se označují řeckými písmeny φ (zeměpisná šířka) a λ (zeměpisná délka). Někdy se označují latinskými písmeny x, y nebo X, Y – pak se souřadnice uvádějí zpravidla v opačném pořadí: nejprve zeměpisná délka (x) a pak teprve zeměpisná šířka (y).
Jak se urcuje Zemepisna sirka
Zeměpisná šířka (čteme ji z rovnoběžek):
– měří se od rovníku směrem na sever nebo na jih – od rovníku směrem na sever = 0° až 90° severní šířky (s. š.) – od rovníku směrem na jih = 0° až 90° jižní šířky (j. š.)
Co rozděluje rovník
Rovník rozděluje povrch planety nebo jiného nebeského tělesa na dvě polokoule, v případě zeměkoule se jedná o severní a jižní polokouli.
Kde se nachází rovník
Rovník je průsečnice zemského povrchu s rovinou, procházející středem Země a kolmou k zemské ose. Je to pomyslná čára vedoucí po povrchu kulového rotujícího tělesa, například planety, měsíce nebo hvězdy, přesně na půli cesty mezi jeho geografickými póly. Rovník rozděluje povrch planety na severní a jižní polokouli.
Jak se označuje přímka
Přímka se obvykle zapisuje pomocí malých tiskacích písmen, například a. Přímka se obvykle zadává dvěma body, neboť každými dvěma body lze vést právě jednu přímku.
