Které rostliny miluji kyselou půdu
K nejznámějším kyselomilným rostlinám patří rododendron, azalka, vřes nebo také rostliny, které mají rády jen slabě kyselé pH, například hortenzie nebo magnólie. Rododendron a azalka jsou si velmi podobné a a obě rostliny patří do rodu náležící do čeledě vřesovcovité.
Archiv
Co do kyselé půdy
Pokud máte na zahradě pH pod 7, jedná se o kyselou půdu.
Čím je číslo pH nižší, tím extrémně kyselejší půda je. Právě kyselá půda je ale velmi vhodná pro velké množství dekorativních rostlin, jako jsou borůvky, brusinky, japonské javory, bobkovišeň, dřín květnatý, azalky či rhododendrony.
Archiv
Jakou zeleninu pěstovat v kyselé půdě
Požadavky na pH rostlinné půdy
Zahradní fenykl, rajče, petržel a kukuřice jsou zelenina, která preferuje mírně kyselé půdy , tj. PH 5,5-6,5. A zelenina jako: červená řepa, cibule, hrášek, květák, kedluben, mrkev, okurka, hlávkový salát, celer, chřest a zeleninový špenát vyžadují pH půdy 6,0-6,8 .
Co zvyšuje kyselost půdy
Nejsnazším způsobem je vápnění, zásobní hnojení fosforem, draslíkem a pěstování meziplodin. Vápněním zvýšíme přijatelnost živin, výnos a snížíme náchylnost rostlin ke stresům. Zvýšení obsahu vápníku v půdě je totiž zásadní pro správný růst a vývoj rostliny a pro dobrý zdravotní stav půdy.
Čím hnojit Kyselomilné rostliny
Kyselomilné rostliny, jako jsou například kanadské borůvky, azalky, brusinky, rododendrony nebo hortenzie, nesnášejí vápno. To znamená, že je nutné se vyvarovat všech hnojiv, která jsou plněna na sádrovci. Pro tyto rostliny jsou spíše vhodná tekutá hnojiva nebo hnojiva v podobě krystalků, která neobsahují vápno.
Jak snížit kyselost v půdě
Rostlinám, kterým vyhovují zásaditější půdy, například mnohým středozemním aromatickým bylinkám, lze kyselost půdy snížit přidáním dolomitického vápence nebo dřevěného popela. Naopak kyselomilným rostlinám zlepší podmínky jehličnatá hrabanka, hnojení síranem amonným a kyselá vrchovištní rašelina.
Jak se zbavit kyselosti půdy
Rostlinám, kterým vyhovují zásaditější půdy, například mnohým středozemním aromatickým bylinkám, lze kyselost půdy snížit přidáním dolomitického vápence nebo dřevěného popela. Naopak kyselomilným rostlinám zlepší podmínky jehličnatá hrabanka, hnojení síranem amonným a kyselá vrchovištní rašelina.
Jak se zmírňuje kyselost půdy
Do lehkých půd musíme dávat hnůj i jiná organická hnojiva častěji, protože se v nich rychleji rozkládají. Je-li třeba zmírnit kyselost půdy, raději používáme mletý vápenec, neboť vápenný prach by zvyšoval výhřevnost lehkých půd ke škodě růží. Zamokřené pozemky lze někdy uspokojivě odvodnit příkopy nebo drenáží.
Jak se pozná kyselá půda
Zalijte ji destilovanou vodou – jen malým množstvím, abyste získali tekuté bláto. Poté přidejte půl šálku sody na pečení. Pokus soda začne syčet, máte kyselou půdu, jejíž hodnota pH bude někde mezi 5 a 6. Pokud vaše půda vůbec nereaguje, je neutrální s pH 7 a máte velké štěstí!
Jak Přikyselit půdu
Zvýšení zásadité reakce dosáhneme vápněním, naopak pokud potřebujete půdu přikyselit, dosáhnete toho přidáváním rašeliny a kompostu obsahujícího hodně látek z rozloženého jehličí. Kyselost lze zvýšit i hnojením síranem amonným.
Čím nejlépe hnojit
Pokud chcete využít organická hnojiva, zapravte do půdy například dobře uleželý koňský hnůj, který je bohatý na dusík. Vhodnou alternativou jsou organická hnojiva ve formě fermentovaných granulí. Z minerálních hnojiv pak doporučujeme ta s vysokým obsahem dusíku, protože dusík je látka, která podporuje růst rostlin.
Jak určit kyselost půdy
Ze vzorku půdy vyschlé na vzduchu se připraví suspenze a v ní se měří pH. Nejpřesnější je měření elektronické. U stejně připraveného vzorku půdy si můžete pH stanovit i sami, pomocí indikátorových papírků. Ty lze zakoupit ve specializovaných prodejnách se zahrádkářskými potřebami.
Jak poznam kyselou půdu
Test s pomocí sody a octa
Do dvou nádob dejte po dvou lžících vaší půdy ze zahrady. Takto jsme připraveni na dva pokusy – jeden se sodou a druhý s octem. Do jedné nádoby přidejte asi 75 ml octa k půdě v jedné nádobě. Pokud začne syčet, máte zásaditou půdu s hodnotou pH mezi 7 a 8.
Co snižuje pH půdy
pH půdy je ovlivněno přirozenými faktory prostředí a antropogenně. Přirozeným faktorem ovlivňujícím pH je přítomnost organické hmoty v půdě a její doplňování. pH půdy snižuje opad jehlic smrku, borovice, vřesu, brusinky.
Které rostliny nesnáší vápník
Druhy, citlivé na vápník, nesnášející kyselou půdu (celer, pažitka…), vápníme k předplodině. Luštěniny jsou náročné na vápník, snesou i čerstvé vápnění, ale lepším řešením je vápnění půdy na podzim. Plodová zelenina jako jsou např. rajčata a okurky, nesnáší čerstvé vápnění.
Kde je Zasadita půda
Půda se zásaditou reakcí, která má pH vyšší než 7, se objevuje v lokalitách s vápencovým podložím. Pokud takové podmínky na zahradě máte, vysaďte sem rostliny, které z takového prostředí pocházejí. Bude se jim dařit a krásně pokvetou, zvlášť pokud opět zvolíte hlavně žluté odstíny.
Jak zjistit pH vody doma
Jednoduché měření se šikovnými pomůckami
elektronický pH metr nebo kolorimetrické kapky, jež nám prozradí pH vody pomocí barevné stupnice, která je k nim vždy přiložena. Začínající pěstitelé nebo amatéři často používají kolorimetrické kapky, což je nejlevnější způsob, jak zjistit pH vody či živného roztoku.
Co zasadit do hnoje
Kompostovaným prasečím hnojem prokážeme dobrou službu především celeru, pórku a maliníkům. Ovčí, kozí a králičí hnůj se řadí k rychle se rozkládajícím hnojivům. Proto by s nimi měl každý zahrádkář zacházet obezřetně. Příliš mnoho dusíku může způsobit nepřiměřeně bujný růst.
Co se dá pěstovat na hnoji
Zvířecí hnůj může do jisté míry nahradit i zelené hnojení, kdy se vhodné rostliny, například bob, brutnák, svazenka vratičolistá, řepka či hořčice zasejí na podzim či brzo na jaře a v době květu se zapraví do půdy.
Jak udělat půdu Zasaditou
Změna hodnoty pH
Hodnotu pH kyselé půdy můžeme zvýšit tím, že přidáme vápno – na prach rozdrcený materiál obsahující uhličitan vápenatý, tzv. vápenný hydrát. Redukuje kyselost na dobu asi pěti let, ale jeho použití bychom měli opravdu pečlivě zvážit.
Které rostliny potřebuji zásaditou půdu
Na zásaditých půdách se pěstují rostliny, které se obecně označují jako bazifyty či alkalofyty. Patří mezi ně třeba bučiny, lipiny nebo společenstva bazofilních teplomilných dubů. Dále jsou to pak některá travní společenstva, sukulenty nebo vegetace vápnitých skal. Také ječmen nebo vojtěška patří mezi bazifyty.
Která zelenina potřebuje vápník
Naštěstí se vápník hojně vyskytuje v naší stravě a můžeme ho ve snadno stravitelné formě najít například v mořských řasách, jogurtu i dalších zakysaných mléčných výrobcích a ve většině druhů tmavě zelené listové zeleniny (špenátu, mangoldu, brokolici, listech, tuřínu, kapustě, listech červené řepy a petrželi).
Jak dodat vápník do půdy
Na těžkých půdách je ideální rychle působící pálené vápno (CaO), na běžných a lehčích půdách je vhodnější použít pomaleji působící mletý vápenec. A pozor, množství vápníku v půdě můžeme zvýšit také přidáním popela ze dřeva, což se dříve dělalo velmi často.
Co je zásaditost vody
Kyselost či zásaditost vodných roztoků vyjadřujeme hodnotou pH. Pro praxi chemického ošetřování vody stačí vědět, že pH se pohybuje v rozsahu 1-14. pH = 7 má roztok přesně neutrální. Hodnoty nižší než 7 charakterizují zvyšující se kyselost a hodnoty vyšší než 7 naopak zásaditost.
Co lze hnojit Slepičincem
Používáme je nejen na okurky, rajčata, papriky, květák, jahody, maliny, borůvky ale i muškáty, begonie, azalky, rododendrony, lilie apod. Pouze cibule a luštěniny (hrách, fazole) se tímto trusem hnojit nesmí. Toto po domácku vyrobené hnojivo sice libě nevoní, ale je účinné.
