Co dát v dubnu do skleníku
V dubnu také zaséváme majoránku, mátu, šalvěj, kopr, levanduli, oregano, tymián, rozmarýn další voňavé bylinky (Jak si poradit s pěstováním bylinek venku nebo v truhlíku se dočtete tady). O slovo se hlásí i jahodníky. Na konci měsíce můžete do skleníku přestěhovat sazenice paprik, melounů a lilků.
Co sadit na konci dubna
V dubnu už můžete vysévat některou zeleninu přímo na záhony. Jedná se například o mrkev, petržel, ředkvičky nebo hrášek. Zasít je možné i aromatické bylinky, jako jsou kopr, anýz nebo fenykl.
Archiv
Co se dá zasadit v dubnu
Na záhony lze v průběhu dubna vysévat a vysazovat téměř všechny druhy zeleniny, kromě teplomilných, mráz nesnášejících druhů (což jsou veškeré tykve, melouny, fazole, rajčata, papriky, lilky). Také pro semena aromatických bylin, ať již jednoletých či vytrvalých, je duben ideálním měsícem k výsevu.
Co pěstovat ve skleníku v zimě
Špenát – kapusta, zelí, čínské zelí a většina kořenových plodin, jako pór, řepa, mrkev, tuřín, pastinák a ředkvičky si s klidem můžete na zimu do skleníku vysadit, výsledkem bude dřívější a chutná sklizeň. Cibule – existuje poměrně málo druhů sadbové cibule, které by rostly v zimě v nevyhřívaném skleníku.
Kdy sázet zeleninu do skleníku
Začít lze již v únoru. To můžete do skleníku vysít špenát, salát a ředkvičky. Pokud stihnete tento brzký výsev, na vlastní zeleninu se můžete těšit již koncem jara.
Co dát na dno skleníku
Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.
Co zasadit do skleníku
Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.
Kdy se sází salát do skleníku
Začít lze již v únoru. To můžete do skleníku vysít špenát, salát a ředkvičky. Pokud stihnete tento brzký výsev, na vlastní zeleninu se můžete těšit již koncem jara.
Co do truhlíků v dubnu
V dubnu můžete na zahradu zasadit téměř všechny druhy zeleniny. Naklíčené brambory, salát, červenou řepu, ředkvičky, hrách, česnek, mrkev, kopr, zelí, kapustu nebo kedlubny. Některé druhy zeleniny se vyplatí nasadit do skleníku, rychleji budou plodit a v chladných nocích nezmrznou.
Co lze zasadit v zimě
Na podzim a za příznivého počasí i na začátku zimy můžeme vysévat mrkev, kořenovou i naťovou petržel, cibuli a včetně šalotky, zimní odrůdy česneku (paličák i nepaličák), košťálovin (např. květák Arktur a hlávková kapusta Arkta) a také přezimující špičaté zelí.
Co vysadit do skleníku
Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.
Kdy můžu dát rajčata do skleníku
Sazenice rajčat můžete vysadit do jarního skleníku o 3 – 4 týdny dříve než na vnější záhon. Skleník chrání rostliny před posledními jarními mrazíky, které často přicházejí v polovině května.
Co a kdy sazet do skleníku
S výsadbou sazeniček pro jistotu počkejte až po květnových mrazících (12. – 14. května). Pokud máte skleník dobře zajištěný proti mrazu, můžete vysadit předpěstované sazenice rajčat.
Jak udělat základy na skleník
Aby základy byly dostatečně pevné, zpevněte je armovací sítí nebo alespoň několika betonářskými dráty. Také se musí podsypat 5 až 10 cm silnou vrstvou štěrku, který zabrání vzlínání vody. Základy vybudujte alespoň 10 centimetrů nad terén, ať hlína neleží na konstrukci skleníku.
Co a kdy sázet do skleníku
S výsadbou sazeniček pro jistotu počkejte až po květnových mrazících (12. – 14. května). Pokud máte skleník dobře zajištěný proti mrazu, můžete vysadit předpěstované sazenice rajčat.
Jak sázet rajčata ve skleníku
Skleník je obvykle na slunném místě, ale pokud bude slunce příliš, mohlo by sazeničky spálit. Sázíme do cca 25 cm a ideální je dát přímo k rostlině také hnůj, nebo kompost. Před zasazením rostlinky zastřihněte a nechte jen horní listy. Do zeminy se zasazuje kořenový bal a rostlina až na nejvyšší listy.
Jak daleko od sebe sázet papriky ve skleníku
Ve skleníku v květnu vysázíme také předpěstovanou sadbu paprik, nejlépe do dvojřádku 40 cm a rostlinky pak 30 cm od sebe nebo do sponu 50×60 cm, zásadně po jedné rostlině. Vysazujeme-li sazenice kvetoucí nebo dokonce se zárodky plůdků, tyto nejprve odstraníme.
Jaké květiny do truhlíku
Mezi nejvhodnější balkonové rostliny na přímé slunce, které jsou odolné vysokým teplotám a zvládnou sucho, patří muškát, gazánie, petúnie, surfinie, minipetúnie, kosmatec, dále některé bylinky, jako třeba rozmarýn. Do květináčů k letničkám můžete zasadit i trvalky (levandule, sporýš argentinský nebo okrasné traviny).
Co roste v dubnu
Duben je měsícem kvetoucích cibulovin, ale i trvalek – tulipánů, hyacintů a narcisů, dále pak macešek, kamzičníků, tařic, sedmikrásek, vřesovců, konikleců, blatouchů, hořců bezlodyžných, které ale rozkvétají až koncem dubna, stejně jako většina skalniček anebo rané stálezelené rododendrony.
Co se Sklizi v zime
K zeleninám, které se sklízejí i během zimního období, patří například zimní kapusta, zimní cibule, zimní salát, špenát, petržel, černý kořen, pastinák nebo polníček. Nejznámější a nejpěstovanější je ale kadeřávek, pór a růžičková kapusta.
Jak správně sázet rajčata do skleníku
Při výsadbě rostliny nesázíme kolmo, ale pokládáme je, aby nad zeminou ležela jen vrcholová část. Stonek zeminou zahrneme. Tak se vytvoří další kořenový systém. Větší kořenový systém čerpá víc vody a živin, rostlina díky tomu víc vyroste a má větší násadu plodů.
Jaká rajčata se hodí do skleníku
Do skleníku se hodí tzv. tyčková rajčata, protože rostou do výšky. Oproti tomu keříčková rajčata se rozrůstají do šířky a je pro ně vhodnější klasický záhon s dostatkem místa.
Jakou zeleninu do skleníku
Pro pěstování ve skleníku se hodí zejména košťálová a listová zelenina, jako jsou salát a kedlubny, a také lilkovité rostliny jako jsou rajčata, lilek a papriky. Pod sklem lze ale skvěle pěstovat i bylinky, jako je bazalka, řeřicha, nebo i okurky.
Co pod skleník
Nejvhodnějším podkladem pod jakýkoli skleník je betonový základ. Není podmínkou, aby byl vždy do nezámrzné hloubky. Zvláště pod menší skleníky stačí vybetonovat cca do hloubky 30-40 cm pod terén a cca 10 cm nad zem.
Co na dno skleníku
Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.
