Jak se Jednoti řepa
Tím, že se mrkev seje přímo na záhon a nedá se sít přesně na rozestup, který potřebuje v dospělé velikosti, je jí třeba v průběhu růstu jednotit. Mezi výsevem a sklizní se jednotí 2x. Poprvé, když má na výšku mezi 5 – 7 cm a potom ještě jednou asi za měsíc na finální rozestupy.
Kdy se Jednotí řepa
Jednocení je lépe provádět po dešti, než když je půda zcela vyschlá. Vždy ponecháme ty nejlepší, nejzdravější a nejsilnější rostliny a ostatní bez milosti vytrháme.
Archiv
Jak daleko Jednotit mrkev
Mrkev vyžaduje v období klíčení pravidelnou zálivku. Jakmile osivo vzejde, kypřete průběžně prostor mezi řádky a sazenice jednoťte, tedy vytrhejte ty slabší. Po konečném jednocení by mrkve měly být ve vzdálenosti ideálně 8–10 cm od sebe.
Jak Jednotit kopr
Popis. Aromatická odrůda kopru (Anethum graveolens) určená ke sklizni na zeleno a na kvašení. Pěstování: Výsev přímo na stanoviště od března do srpna. Jednotíme tak, abychom dosáhli sponu 3 cm x 20 cm.
Jak často zalévat řepu
Červená řepa vyžaduje vydatnější zálivku zejména v prvním měsíci růstu. Později, pokud není delší sucho, již není zálivka tolik nutná. Ale v letním suchém a horkém počasí rostlinkám vodu dopřejeme; půda však nesmí být přemokřená. Červenou řepu sklidíme průběžně, nejpozději před příchodem mrazů.
Jak casto Zalevat červenou řepu
Řepa je jednoletá plodina, která je na pěstování nenáročná.
Nemá ale ráda kyselou a štěrkovitou půdu. Můžeme ji pěstovat v hlinité, písčité nebo humózní půdě. Nepotřebuje extra závlahu (pokud zrovna není sucho). Nemá ani nároky na světlo nebo stín.
Kdy zasít krmnou řepu
Potřebuje dostatek draslíku v půdě a zejména stopové prvky, hlavně bór. Řepu sejeme zhruba od dubna do července, podle toho, jestli chceme sklízet velké bulvy nebo malé, tzv. baby řepy. Můžeme ji pěstovat jako jedinou kulturu i jako následnou, po rané zelenině, raných bramborách, po zlikvidovaných jahodách.
Jak se Jednoti mrkev
Jednocení mrkve
Mrkev po vzejití vyjednotíme, tzn., že vytrháme přebytečné rostliny na vzdálenost 5 až 7 cm. Mrkev protrháváme co nejdříve, pozdní vyjednocení snižuje výnos. Během vegetace mrkev pravidelně okopáváme, zaléváme a plejeme. Jakmile začnou kořeny tloustnout, omezíme zálivku, aby kořeny nezačaly praskat.
Proč praská mrkev v zemi
Mrkev má popraskané kořeny
Praskání kořene mrkve způsobuje nekonzistentní zalévání. Mrkev, která zůstane po určitou dobu v suché půdě a potom dostane najednou příliš vody, nabude a praská. Problému se vyhneme pravidelnou zálivkou a mulčováním, aby nikdy úplně nevyschla. Další příčinou pukání kořenů je pozdní sběr.
Kdy se vysazuje kopr
S výsevem kopru začínáme v dubnu a pokračujeme pravidelně každé dva až tři týdny až do srpna. Jen tak budeme mít celé léto po ruce čerstvou voňavou nať. Semínka kopru vyséváme přímo na záhon nahusto do hloubky 1,5–2 cm (vyžaduje mělký výsev) do řádků zhruba 20 cm vzdálených, semínka lehce zahrneme a opatrně zavlažíme.
Na co je dobrý kopr
Hlavním zdravotním benefitem kopru je, že podporuje tvorbu žaludečních šťáv, zlepšuje trávení, působí proti nadýmání, zmírňuje křeče ve střevech a žaludku a dodává chuť k jídlu. Tato bylinka působí i protizánětlivě a má čisticí účinky, a to jak na střeva, tak i na močové cesty a ledviny.
Jak hluboko zasadit řepu
Červenou řepu můžeme také vysévat v týdenních intervalech, abychom ji mohli sklízet průběžně. Osivo vyséváme do řádků vzdálených 30 až 40 cm od sebe a do hloubky 2–4 cm. Vyséváme 15–20 g osiva na 10 m².
Na co je dobrá řepa
Barvivo červené řepy rozšiřuje věnčité tepny a zpevňuje stěnu vlásečnic. Z jejích přímo léčivých účinků jmenujme též účinky močopudné, vylučuje sůl z těla, povzbuzuje činnost žaludku a tvorbu žluči, pomáhá po rekonvalescenci při borelioze a klíšťové encefalitidě a má pozitivní vliv na zrak.
Co je krmná řepa
Krmná řepa patří do čeledi laskavcovitých do rodu Beta. Od cukrovky se liší poddruhem, tvarem a barvou bulvy. Krmná řepa má menší počet listů než cukrovka, kratší a tenčí řapíky. Nemá zvláštní požadavky na půdu a podnebí.
Jak Vyjednotit Redkvicky
Ředkvičky se vysévají od dubna rovnou na záhon, velmi řídce a do hloubky cca 1 cm v řádcích 15 cm od sebe. Jakmile vzejdou, je třeba je vyjednotit na vzdálenost 2,5 cm od sebe, tedy vytrhnout slabé rostlinky a ponechat jen ty silné. Větší druhy vysévejte přiměřeně hlouběji a dále od sebe.
Proč neroste mrkev
Praskání kořene mrkve způsobuje nekonzistentní zalévání. Mrkev, která zůstane po určitou dobu v suché půdě a potom dostane najednou příliš vody, nabude a praská. Problému se vyhneme pravidelnou zálivkou a mulčováním, aby nikdy úplně nevyschla. Další příčinou pukání kořenů je pozdní sběr.
Proč nevzešla mrkev
Jinak také všeobecně platí, že mrkev i petržel vzcházejí dost špatně, nevyrovnaně, do vzejití je třeba udržovat záhon vlhký. …jen ještě dovětek. Tu hloubku výsevu maximálně, ale opravdu maximálně 1 cm. Zas aby se vám semínka při dešti nevyplavila.
Proč na zahrádce nevidíme kvést mrkev
Mrkev jde hned do květu a semena netvoří kořeny
S tímto problémem se setkávají pěstitelé, kteří semínka vysejí příliš brzy. Mrkev je dvouletá rostlina a v době, kdy jsou ještě nízké teploty, si může „myslet“, že už přešla zima a je čas „jít na semeno“, tedy do květu.
Proč se nedaří kopru
Kopr vonný je na pěstování zcela nenáročnou bylinou, častokrát se množí i samovýsevem. Vyhovují mu hlinité, propustné a lehčí půdy s dostatečnou zásobou živin. Naopak příliš se mu nedaří v těžkých a zamokřených půdách. Nesnáší ani příliš suché stanoviště a kamenité půdy.
Co odpuzuje kopr
Kopr vonný (Anethum graveolens)
Kopr většině lidí voní, ale to neznamená, že bude vonět i hmyzu. Kopr odpuzuje ze záhonů zeleniny dřepčíky i bělásky, proto ho vysévejte mezi saláty, zelí, květáky, okurky, mrkev, brokolici, ale také mezi jahody a brambory.
Proč mi neroste kopr
Hlavní důvody špatného růstu zeleně mohou být: zvýšená kyselost půdy, špatné osvětlení, nesprávná příprava osiva, přebytek hnojiv.
Proč jíst červenou řepu
Červená řepa je významným zdrojem důležitých minerálů, především draslíku, hořčíku, železa, zinku, jodu, manganu a selenu. Obsahuje také kyselinu listovou a spoustu vitamínu C a E. Je vysoce zásaditá, a dokáže tak neutralizovat kyselé prostředí v našem těle a bojovat proti virům a bakteriím.
Kdo by neměl jíst cervenou řepu
Lidé s intolerancí na červené ovoce by červenou řepu neměli jíst vůbec. Příznaky alergie na červenou řepu jsou horečka, zduřené lymfatické uzliny a otoky dýchacích cest. Červenou řepu by často neměli jíst ti, kteří trpí onemocněním ledvin, kardiovaskulárním onemocněním, cukrovkou nebo urolitiázou.
Kdy sázet krmnou řepu
Osivo krmné řepy vyséváme v době, kdy je půda prohřátá na 5 až 6 °C. V závislosti na nástup jara je to většinou v měsíci dubnu. Obvykle sejeme do řádků širokých 45 cm, doporučená výsevní vzdálenost je 25 cm. Po zasetí dbáme na rozrušování půdního škraloupu.
Proč nerostou ředkvičky
Pokud je půda studená, ředkvička vykvete, ale nepřinese ovoce. Aby se předešlo problémům se sklizní, měly by být ředkvičky vysazeny v té době tak, aby při tvorbě kořenových plodin za slunečného počasí teplota nepřesáhla +18 ° C a v noci neklesla pod +10 ° C. Pro růst ředkviček musí být půda zahřátá na +15..
