Jak se chodí Hrkat
Hrkat se chodilo místo zvonění na modlitbu Anděl Páně, tedy ráno, v poledne a večer, protože zvony na Zelený čtvrtek při mši svaté „odlétají do Říma“. Ve čtvrtek večer jsme se tedy vydali hrkat poprvé. V pátek i v sobotu byla po ranním hrkání, kdy jsme vycházeli v 6:00 hodin, připravená společná snídaně.
Kdy chodi Hrkači
Na Zelený čtvrtek umlkají na kostelích zvony. Říká se, že odlétají do Říma. Zvonění nahrazují v pátek ráno, v poledne a k večeru a Bílé sobotě ráno a v poledne „hrkači“. Tato tradice se na mnoha vesnicích dodržuje dodnes.
Archiv
Kdy začíná Hrkání
Komentář k symbolice a významu velikonočního hrkání
Začíná na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým pátkem, Bílou sobotou, a končí se na Boží hod velikonoční. Připomíná umučení, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista.
Kdy se chodí Hrkat na Velikonoce
Hrkání probíhalo v pravidelnou dobu, tj. ve 4 až 6 hodin, v poledne a večer, na Velký pátek se připojovalo ještě hrkání v 15 hodin, tedy v době Ježíšovy smrti, jak ji uvádí bible. Průvod hrkačů vycházel z kostela, nebo z centra obce, někde také od křížku na okraji obce a v kruhu obcházel kolem vesnice.
Proč chodí Hrkači
V době velikonočních svátků od Zeleného čtvrtku večer, přes celý Velký pátek až do poledne o Bílé sobotě nesmí v kostele vyzvánět zvony. Říká se, že zvony odletěly do Říma. Proto se v čase, kdy mají zvony vyzvánět, zavedla tradice hrkání. Hrkači,chlapci, projdou celou vesnicí po tradiční trase.
Jak se chodi řehtat
Řehtat se začíná ve čtvrtek odpoledne a další řehtání probíhá večer. Na Velký pátek se začíná ráno, další obchůzka je v poledne a poslední večer. Na Bílou sobotu se řehtá jen ráno a pak už dojde na závěrečnou koledu neboli vyřehtávání.
Kdy odlétají zvony do Říma
Na Zelený čtvrtek odletěly zvony do Říma, aby umlkly až do Bílé soboty, praví velikonoční tradice.
Kdy se řehtá
Řehtat se začíná ve čtvrtek odpoledne a další řehtání probíhá večer. Na Velký pátek se začíná ráno, další obchůzka je v poledne a poslední večer. Na Bílou sobotu se řehtá jen ráno a pak už dojde na závěrečnou koledu neboli vyřehtávání.
Co se děje na Zelený čtvrtek
Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami. Jejich zvuk prý vyhání nečisté síly z domů a stavení.
Kdo chodi řehtat
Na řehtání se v Nové Vsi stejně jako v jiných obcích chodí po tři dny Svatého týdne, tj. od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty, a ještě v osmdesátých letech 20. století se jej zúčastňovali téměř všichni místní chlapci školního věku od šesti do čtrnácti, respektive patnácti let, méně často chlapci mladší nebo starší.
Kdo chodí řehtat
„Řehtat chodili i naši dědečkové. Je nás ale míň než loni a předloni. Ubývá nás," říká Daniel Fikejs, kterého asi dvacetičlenná skupinka určila jako mluvčího. S řehtačkami obcházejí v pravidelných časech od čtvrtka do soboty celou vesnici.
Kdy odlétají zvony do Říma 2023
Vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce.
Co se nemá dělat na Bílou sobotu
Křesťanské svátosti. Jelikož je Bílá sobota dnem rozjímání a smutku, nekonají se žádné mše ani bohoslužby. Pouze dochází k pomazání nemocných a svátosti smíření (zpovědi). Zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.
Kdy se chodí hodovat 2023
Velký pátek 15.4. Bílá sobota 16.4. Boží hod velikonoční 17.4.
Co nejíst na Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek je totiž mj. dnem velkého úklidu, který souvisí s omýváním nohou Ježíšových učedníků. Symbolické omývání nohou bývá součástí protestantských oslav Zeleného čtvrtka. Je to také den, kdy by se nemělo jíst maso, ideálně by se měla konzumovat jen zelenina.
Co se nesmí dělat na Velký pátek
Co se smí a nesmí dělat na Velký pátek Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady. Podle zvyků a tradic se nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet. Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu.
Proč se chodí řehtat
Původ těchto rituálů je třeba hledat v předkřesťanské magii jarního novoročí, přičemž hlučení je vysvětlováno jako archaický projev magických praktik, jež měly člověku prospívat nebo být prevencí proti působení nepříznivých sil. Za tento úkon „bílé magie“ dětem přísluší náležitá ODMĚNA.
Kdy Odletaji zvony na Velikonoce
Na Zelený čtvrtek odletěly zvony do Říma, aby umlkly až do Bílé soboty, praví velikonoční tradice. Právě v této době zvonění nahradili mládenci s hrkači, řehtačkami, klepadly nebo třeba dřevěnými zvony s dřevěným srdcem.
Jaké jsou zvyky na Bílou sobotu
Nastupující noc už patří obřadům Velikonoční vigilie. Západem slunce na Bílou sobotu končí postní doba. Podle tradice by se na Bílou sobotu měly péct mazance a beránci, barvit velikonoční vajíčka a rovněž plést pomlázky. Když je pomlázka hotová, měla by se na ni uvázat jedna bílá stuha.
Kdy se nesmí prát prádlo na Velikonoce
Prádlo v Kristově krvi
Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.
Kdy chodi zeny s pomlázkou
Děvčata a ženy chodí koledovat s pomlázkou (binovačkou) o Smrtné neděli, tedy dva týdny před Velikonocemi.
Kdy se poleva vodou
Oblévačka znamená polévání děvčat na Velikonoční pondělí (Červené pondělí). Původně snad spolu s pomlázkou šlo o formu pohanského požehnání, později asi o žertovný trest za lakotu a neochotu obdarovávání obcházejících koledníků kraslicemi nebo jinými dary.
Co se má dělat na Zelený čtvrtek
Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami.
Co se nesmi na Velký pátek
Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady, také se ale nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet – to jsou jen některé ze zvyků a tradic, které si v tento den připomínáme. Ve skutečnosti jde o vrchol křesťanského liturgického roku, den, který je součástí svatého týdne.
Co se stane kdyz snim maso na Velký pátek
Na Popeleční středu a Velký pátek, se praktikuje přísný půst, tedy půst od masa spojený s půstem újmy. Ten znamená, že se věřící v ten den nasytí pouze jedním hlavním – ovšem bezmasým – jídlem a z ostatních jídel citelně ubere. Půst je omezen věkem. Postit se mají věřící po dovršení 14.