Jak daleko od sebe se sází bobkovišeň
Bobkovišeň sázení
Prostokořenné druhy nebo s kořenovým balem se sázejí obyčejně brzy na jaře v březnu až dubnu nebo říjnu až listopadu. Sadí se do předem připravených jam jako solitérní druhy samostatně nebo do skupin. Často se však vysazuje jako živý plot s rozestupy od 0,50 – 0,80 cm.
Archiv
Co zasadit k Bobkovišni
Bobkovišně se přitom skvěle doplňují třeba s rododendrony, ale také s hlohyněmi, cesmínami nebo s keřovitým břečťanem. Vysadit vedle sebe ale můžete i různé druhy bobkovišní, které spolu vytvoří zajímavý, ne úplně souvislý porost.
Jak rychle roste bobkovišeň
Roste 30 až 50 cm ročně do hustého vzpřímeného keře. Rašící listy jsou světlezelené, pak ztmavnou do smaragdové barvy. Může se řezat dvakrát ročně a pěstovat i jako solitéra nebo menší stromek.
Jak se stříhá bobkovišeň
Uprostřed jara, nejlépe před začátkem rašení, bobkovišeň seřízneme a prosvětlíme odstraněním tenkých větviček, které keř příliš zahušťují. Na keři nenecháváme výhony, které vyčnívají z celkové symetrie, dále výhony slabé a ty, které se kříží. Po takovémto ošetření bobkovišně nezapomeneme také na výživu a mulčování.
Jak moc je jedovatá bobkovišeň
Keř je jedovatý celý, dokonce i při jeho stříhání byste měli používat ochranné rukavice. Nebezpečná je bobkovišeň zvláště pro děti, které mohou zlákat její plody – drobné červené až černé kuličky. Na druhé straně tyto plody nepředstavují žádné riziko pro ptáky, jimž se v chladných měsících stanou vyhledávanou potravou.
Kdy se Zastřihává bobkovišeň
Poprvé se bobkovišeň řeže v březnu, podruhé v září.
Oba řezy jsou pro krásu živého plotu z bobkovišně důležité.
Jak hluboko zasadit bobkovišeň
Sázíme-li bobkovišeň jako živý plot, sázíme je 60 – 90 cm od sebe. Nejprve celý pás určený pro budoucí živý plot očistěte od plevelů a trávy. Vykopeme jámu nejlépe čtvercového tvaru zhruba dvojnásobné šířky kořenového balu. Dno vykopané díry hluboko nakypříme, vykopanou zeminu obohatíme substrátem nebo kompostem.
Co je jedovaté na Bobkovisni
Ptáci se jimi v zimě rádi krmí, pro člověka jsou ale jedovaté. Listy jsou hořké a po rozemnutí voní po hořkých mandlích. Obsahují silice a glykosid isoamygdalin (prulaurasin), který při fermentaci postupně uvolňuje jedovatý kyanovodík. Otrava bobkovišní byla popsána až v roce 1728.
Jak se mnozi bobkovišeň
Pro řízkování využíváme zdravé a silné rostliny. Řízky nařežeme nejlépe v ranních hodinách, kdy je ještě dostatek rosy. Jednotlivé řízky nesmí zaschnout, proto je ukládáme do igelitových sáčků nebo skleněných nádob. Řízky by měly být dlouhé asi 10 – 15 cm.
Jak je jedovatá bobkovišeň
Toxicita. Všechny části rostliny jsou jedovaté. Zejména semena a listy obsahují kyanogenní glykosid amygdalin, který se v zažívacím traktu rozkládá na jedovatý kyanovodík. Rozdrcené listy voní po hořkých mandlích.
Proč neroste bobkovišeň
Ve vápenité půdě se jí dařit nebude a zežloutnou jí listy. Bobkovišeň potřebuje mírně kyselou půdu. Vápenitou půdu můžete vylepšit rašelinou a také každé jaro a podzim rostlinu rašelinou mulčovat. Bobkovišním se dobře daří na stanovištích u lesa (chaty, chalupy).
Proč žloutne listy bobkovišeň
Půda nesmí být vápenitá. Na příliš vápenitých půdách se bobkovišním nedaří a jejich listy žloutnou (chloróza). Ovšem žloutnutí listů lze odstranit přidáním hořké soli či úpravou pH půdy na kyselou.
Jak zachranit bobkovišeň
Keř je mrazuvzdorný (vydrží i víc než mínus 20 °C) u mladších rostlin však může dojít vlivem větších mrazů k nevratnému poškození nevyzrálých výhonů – listy i větvičky nepěkně zhnědnou. Namrzlé větvičky prostě musíme odstřihnout, keř brzy obrazí a poroste dál.
