Jak daleko se od sebe sází Bobkovišně
Bobkovišně je nejvhodnější vysadit na jaře nebo na podzim a to do kvalitní výživné půdy, kterou můžeme obohatit kompostem. Sázíme-li bobkovišeň jako živý plot, sázíme je 60 – 90 cm od sebe. Nejprve celý pás určený pro budoucí živý plot očistěte od plevelů a trávy.
Jak se sazi bobkovišeň
Bobkovišeň bychom měli sázet do mírně kyselé půdy. Pozor, ve vápenité půdě se bobkovišni dařit nebude a její listy nejspíš začnou žloutnout. V případě, že si s této dřeviny chcete vypěstovat živý plot, zasaďte vždy přibližně tři sazenice na jeden metr a zeminu vylepšete o kvalitní kompost.
Archiv
Co zasadit k Bobkovišni
Bobkovišně se přitom skvěle doplňují třeba s rododendrony, ale také s hlohyněmi, cesmínami nebo s keřovitým břečťanem. Vysadit vedle sebe ale můžete i různé druhy bobkovišní, které spolu vytvoří zajímavý, ne úplně souvislý porost.
Archiv
Jak stříhat živý plot z Bobkovišně
Uprostřed jara, nejlépe před začátkem rašení, bobkovišeň seřízneme a prosvětlíme odstraněním tenkých větviček, které keř příliš zahušťují. Na keři nenecháváme výhony, které vyčnívají z celkové symetrie, dále výhony slabé a ty, které se kříží. Po takovémto ošetření bobkovišně nezapomeneme také na výživu a mulčování.
Co kombinovat s Bobkovišní
Jak je patrno již z předchozího odstavce, bobkovišeň je ideální vysadit v kombinaci s jinými stálezelenými keři. Je vhodným tmavým pozadím pro časně kvetoucí keře a vyšší trvalky. Bobkovišně nekombinujte s keři, které plodí ovoce a nevysazujte je u dětských hřišť.
Jak se mnozi bobkovišeň
Pro řízkování využíváme zdravé a silné rostliny. Řízky nařežeme nejlépe v ranních hodinách, kdy je ještě dostatek rosy. Jednotlivé řízky nesmí zaschnout, proto je ukládáme do igelitových sáčků nebo skleněných nádob. Řízky by měly být dlouhé asi 10 – 15 cm.
Jak Narizkovat bobkovišeň
Bobkovišně lze množit řízkováním. Řízky se odebírají ke konci letních prázdnin. Musí být cca 10 cm dlouhé a ponecháme jim pouze 2-3 listy. Řízky nejprve namočíme do růstového stimulátoru, poté vysadíme do mobilních nádob a na zahradu je umístíme až na jaře.
Jak moc je jedovatá bobkovišeň
Keř je jedovatý celý, dokonce i při jeho stříhání byste měli používat ochranné rukavice. Nebezpečná je bobkovišeň zvláště pro děti, které mohou zlákat její plody – drobné červené až černé kuličky. Na druhé straně tyto plody nepředstavují žádné riziko pro ptáky, jimž se v chladných měsících stanou vyhledávanou potravou.
Kdy se Zastřihává bobkovišeň
Poprvé se bobkovišeň řeže v březnu, podruhé v září.
Oba řezy jsou pro krásu živého plotu z bobkovišně důležité.
Proč žloutne listy bobkovišeň
Půda nesmí být vápenitá. Na příliš vápenitých půdách se bobkovišním nedaří a jejich listy žloutnou (chloróza). Ovšem žloutnutí listů lze odstranit přidáním hořké soli či úpravou pH půdy na kyselou.
Kdy se sazi bobkovišeň
Bobkovišeň sázení
Prostokořenné druhy nebo s kořenovým balem se sázejí obyčejně brzy na jaře v březnu až dubnu nebo říjnu až listopadu. Sadí se do předem připravených jam jako solitérní druhy samostatně nebo do skupin. Často se však vysazuje jako živý plot s rozestupy od 0,50 – 0,80 cm.
Jak je jedovatá bobkovišeň
Toxicita. Všechny části rostliny jsou jedovaté. Zejména semena a listy obsahují kyanogenní glykosid amygdalin, který se v zažívacím traktu rozkládá na jedovatý kyanovodík. Rozdrcené listy voní po hořkých mandlích.
Co je jedovaté na Bobkovisni
Ptáci se jimi v zimě rádi krmí, pro člověka jsou ale jedovaté. Listy jsou hořké a po rozemnutí voní po hořkých mandlích. Obsahují silice a glykosid isoamygdalin (prulaurasin), který při fermentaci postupně uvolňuje jedovatý kyanovodík. Otrava bobkovišní byla popsána až v roce 1728.
Jak se starat o bobkovišeň
Péče – jak pečovat o bobkovišeň
Pokud v zimě právě nemrzne a není ani zmrzlá zem, musíme bobkovišeň zalévat. Rostlina by v žádném případě neměla vyschnout před zamrznutím země. Pokud omrznou listy nebo větvičky, na jaře je pouze zkrátíme – bobkovišeň obráží spolehlivě a bujně.
Jak rychle roste bobkovišeň
Roste 30 až 50 cm ročně do hustého vzpřímeného keře. Rašící listy jsou světlezelené, pak ztmavnou do smaragdové barvy. Může se řezat dvakrát ročně a pěstovat i jako solitéra nebo menší stromek.
