Jak probíhá fermentace
Fermentace (kvašení) je biotechnologický proces, při němž se organické látky postupně přeměňují za účasti mikrobiálních enzymů (fermentů) na jednodušší látky. V potravinářství se fermentace využívá při výrobě alkoholických nápojů, octa, droždí, kysaných mléčných výrobků (tvarohů, másla, kefíru aj.)
Co všechno se dá fermentovat
Mezi další potraviny vhodné k fermentování patří různé druhy zavařované zeleniny, např. okurky, vločky a semínka, kynutý chléb, rýže, česnek, mléčné výrobky (kefír, jogurty, sýr), sójové výrobky (tempeh, miso, omáčka shoyu), z masných výrobků například salám a podobně.
Jak funguje kvašení
Kvašení či fermentace je proces přeměny organických látek (nejčastěji sacharidů), při němž za účasti mikroorganismů a jejich enzymů vznikají látky energeticky chudší. Kvašením získávají mikroorganismy energii podobně jako dýcháním; kvašení je sice jednodušší, ale také méně efektivní než dýchání.
Proč jíst fermentované potraviny
Proč jíst fermentované potravinylepší stravitelnost potravin.zlepšení střevní mikroflóry a zažíváníposílení imunity.zabránění rozvoje bakteriálních infekcíeliminace toxických látek z potravin.potenciální zmírnění alergií
Jak dlouho trvá fermentace
A fermentace může začít. Celý proces trvá 2 až 7 dní podle typu odrůdy.
Jak dlouho trva fermentace
Primární fermentace trvá asi 5-10 dnů, v závislosti na druhu koncentrátu a teplotě při fermentaci. Primární fermentace je ukončena, když ustanou bubliny v kvasné zátce a hladiny v obou polovinách kvasné zátky se vyrovnají.
Jak dlouho fermentovat
Sklenice umístěte na tmavé místo, nebo alespoň ne na přímé slunce. Ideální teplota je mezi 18 – 21°C. A celý proces by měl trvat 7-10 dní podle teploty prostředí.
Proč fermentovat
Během celého procesu se složitější látky v potravinách štěpí na jednodušší, pro naše tělo jsou v této formě stravitelnější a živiny mnohem lépe využitelné. Současně se fermentováním odstraňují tzv. antinutriční látky, které naše tělo mohou zatěžovat.
Co je to ferment
Jsou to potraviny kvašené, nebo se jim také říká kysané. Nejvíce známé je kysané zelí. Ovšem kvašené potraviny nejsou omezené pouze na zelí nebo kvašené okurky. Můžeme využívat mnohem více, od kvašených zelenin, divokých bylin, přes kvašenou soju, pečivo až po různé nápoje a speciality.
Jakou zeleninu lze fermentovat
Fermentovat lze téměř cokoliv, a to od okurek, salátu, dýně, mrkve, ředkviček, celeru až po květák nebo brokolici. Benefitem takto upravené zeleniny je dobrá stravitelnost pro tělo. Vybírejte vždy čerstvou zeleninu, a nikoliv natlučenou nebo nahnilou.
Co to znamená fermentace
K fermentaci dochází, když se organická (živá) hmota pomocí enzymů přemění na energii. Během tohoto procesu se mikrobi živí cukry a škroby a dále je štěpí na alkoholy a kyseliny. To potraviny jednak konzervuje a také obohacuje o prospěšné bakterie zvané probiotika.
Jak správně fermentovat
Sklenice pak umístěte na tmavé chladnější místo, kde bude teplota mezi 18-21 °C a počkejte 7-10 dní, než proběhne hlavní proces fermentace. Proces kvašení doprovází unikání oxidu uhličitého a tedy i bublání a pěnění fermentu. Proto sklenice nezapomeňte umístit do misek nebo na talířky, kam bude moct tekutina utíkat.
Jak dlouho se fermentuje zelenina
Ideální teplota je mezi 18 – 21°C. A celý proces by měl trvat 7-10 dní podle teploty prostředí. Občas sklenice zkontrolujte jestli nepřetéká a přitlačte píst. Jak zelenina fermentuje, tvoří bublinky oxidu uhličitého a ten vytlačuje hladinu láku nahoru.
Jak fermentovat rýži
Rýži přelijeme dvojnásobným množstvím vody, přidáme probiotika a fermentujeme 24 hodin. Následně vodu slijeme a uložíme do krabičky do lednice, nebo rýži propláchneme a hned vaříme.
Jak fermentovat jablka
Vodou zalijeme jablka v nádobě. Zakryjeme a necháme 3–7 dní v pokojové teplotě (do vzniku bublinek). Čím déle necháme fermentovat, tím bude chuť silnější. Podáváme vychlazené.
Proč namáčet rýži
Ještě dokonalejší redukce dosáhnete tím, když rýži před vařením necháte přes noc namočit, případně ji propláchnete. Méně vhodná je příprava rýže v malém množství vody, které se do ní během vaření zcela vsákne. Vlivem této úpravy se množství arzenu téměř nezmění.
Proč se propírá rýže
Rýže obsahuje škrob, který je třeba eliminovat. Jak proto, aby měla správnou konzistenci a nelepila se, tak i proto, že škrob může negativně ovlivnit i chuť. Proto je třeba, aby vaření rýže probíhalo ve chvíli, kdy už žádný škrob neobsahuje. A ten lze nejlépe eliminovat právě propláchnutím.
Jakou zeleninu fermentovat
Naložit můžete cokoliv. Cibuli, mrkev, červenou řepu, čínské zelí, bílé nebo červené zelí, ředkvičky… Na 1 kilogram zeleniny je třeba 20 g soli. Zeleninu nejdříve nakrájejte, dochuťte (můžete použít pepř, česnek, chilli, kmín, kopr) a důkladně osolte.
Jak fermentovat v medu
Fermentace se tedy rozjíždí ve chvíli, kdy med zvlhne při špatném skladování – anebo se nastartuje záměrně, stačí trocha vlažné vody a pokojová teplota. Vyšší vlhkost rázem aktivuje přítomné enzymy a mikroorganismy a ty zahájí fermentační proces. V průběhu kvašení se produkují kyseliny, tudíž stoupá kyselost medu.
Jak propláchnout rýži
Rýži je nutné před vařením propláchnout studenou vodou. Proplachujeme tak dlouho, až začne odtékat čirá voda. Tím se vyplaví škrob, který by jinak zakalil vodu a slepil rýži. Proplachovat můžeme na cedníku nebo rýži zalít vodou, scedit a několikrát postup opakovat podle potřeby.
Jak se fermentuje rýže
Rýži přelijeme dvojnásobným množstvím vody, přidáme probiotika a fermentujeme 24 hodin. Následně vodu slijeme a uložíme do krabičky do lednice, nebo rýži propláchneme a hned vaříme.
Jakou vodou proplachovat rýži
Rýži je nutné před vařením propláchnout studenou vodou. Proplachujeme tak dlouho, až začne odtékat čirá voda. Tím se vyplaví škrob, který by jinak zakalil vodu a slepil rýži. Proplachovat můžeme na cedníku nebo rýži zalít vodou, scedit a několikrát postup opakovat podle potřeby.
Jak casto můžu jíst rýži
Rýže je jednou z prvních surovin, se kterou se skamarádí lidé ne bezlepkové dietě. Dokonce ji konzumujeme několikrát denně, ani si to nemusíme uvědomovat. Je dobré proto o rýži něco vědět. Nejen o jejich druzích, které zde zhruba načrtnu, ale i o obsahu těžkých kovů a živin.
Jak chutna pyl
Jak pyl chutná a jak jej mám konzumovat Pylu je přisuzována osobitá chuť, která je nakyslá až hořká. Samotná chuť se odvíjí od druhu rostlin, ze kterého pochází. Pyl můžeme konzumovat za studena například na chleba s máslem, s jogurtem nebo ovesnou kaší.
Proč se má proplachovat rýže
Rýže obsahuje škrob, který je třeba eliminovat. Jak proto, aby měla správnou konzistenci a nelepila se, tak i proto, že škrob může negativně ovlivnit i chuť. Proto je třeba, aby vaření rýže probíhalo ve chvíli, kdy už žádný škrob neobsahuje. A ten lze nejlépe eliminovat právě propláchnutím.
